Vybudovat kvalitní tým, který bude každoročně bojovat o titul, je náročné. A vytváření tohoto dream teamu rozhodně není záležitostí jednoho odpoledne, ani týdne. Své o tom vědí i ve Vítkovicích, druhém nejúspěšnějším týmu extraligy mužů. Poskládat kvalitní jádro týmu trvalo od žákovských let. Výsledkem bylo, že partu kolem Tokoše, Suchánka a Sladkého, si rozebrali zahraniční manažeři během léta plného oslav z ligového vítězství, a vedení Vítkovic nezbývalo nic jiného, než poskládat nové jádro.
Nově poskládanému týmu v sezóně 2013/2014 nikdo nevěřil. Zvlášť poté, co pro neuspokojivé výsledky rezignoval na post trenéra Radomír Mrázek, a rytíři se potáceli u dna tabulky. Nemožné se ale stalo možným, a tak Vítkovice v Superfinále před zraky několika tisíc fanoušků porazily Tatran.
V nové sezóně se síly toho nejlepšího, co nejvyšší tuzemská soutěž nabízí,rozložily mezi čtyři týmy. Vítkovice, Tatran, Mladou Boleslav a Chodov. Nemalou měrou do dění na scéně promlouvají i týmy brněnských Bulldogs a pražských Bohemians. V průměru do konce základní části zbývá všem týmům odehrát čtyři utkání, a o vítězi základní části ještě není zcela rozhodnuto. Z těchto šesti týmů zaznívají názory „nic jiného než titul nechceme.“ Není se tak čemu divit, že fanoušci jsou nyní napnutí a pozorují dějství ligy pozorněji než doposud.
V Boleslavi spoléhají na stálé jádro týmu doplněné před sezonou o Rytycha, Kološe a Jelínka. Na Chodov se nedávno vrátil Patrik Dóža. Tatran, Brno, Bohemians jsou beze změň. A jak je na tom Vítkovický mistr, který letos útočí na hattrick v podobě třetího vítězství v řadě?
Tým, kromě pevného jádra extraligou ostřílených hráčů, tvoří i nové tváře. Kromě exotické posily Fina Jousiho i jeden z nejlepších florbalistů Slovenska, Gál. K ním se přidali junioři Vítkovic, kterým se v této sezóně nevídaně daří, a kádr Vítkovic tak čítá skoro třicet hráčů. A prosadit se v tomto nabitém kádru není žádný med.
V očích Zdeňka Žáka je dobře, že je v týmu taková konkurence. „Myslím si,že Vítkovice dlouhodobě dobře pracují s mládeží a je fajn, že mladí dostávají šanci hrát.“
David Matúš se rovněž nebrání pronikání mladé krve do A týmů, může za to i jeho osobní zkušenost s pozicí mladíčka v týmu. „Konkurence v týmu je důležitá, pokud se více lidí na tréninku bije o sestavu, jsou tréninky lepší. Navíc, takhle jsme začínali i my s Hájkem a Žydelem.
Vysoký počet spoluhráčů má ale i své zápory. Po příchodu Jakuba Rataje, se Roman Ciompa odhodlal k hostování v prvoligovém Rožnově pod Radhoštěm, kam později v průběhu sezóny zamířil i Lukáš Hrubý. Oba jsou s Vítkovicemi domluveni, že se začátkem play off v extralize přesídlí zpět k A týmu.
Týmu ale schází i další opory. Zdeněk Žák odehrál jen pár zápasů. Poté se vypařil ze sestavy, a nikdo o něm nic neslyšel. „Musel jsem přerušit kariéru z důvodu přetížení postranního vazu v koleni. Absolvoval jsem rehabilitace a řadu vyšetření. Nicméně, pauzu jsem prodloužil i z osobních důvodů.“
Jak ale prozrazuje:“Popravdě, zvažoval jsem i konec kariéry. Potřeboval jsem se vzpamatovat. Pak mi ale došlo, že největším florbalovým zážitkem je pro mě loňský titul, a to mě nakoplo k pokračování. Rád bych si to s týmem zopakoval. Od nového týdne se opět připojím k týmu a začínám trénovat. Pokusím se dohnat tréninkové manko a snad mi kluci odpustí, dají mi šanci to napravit.“
Vítkovicím chybí rovněž i Robin Žydel, kterému se vrátilo zranění nohy, a Pavel Jankulár. Jankulár studuje v Belgii v rámci projektu Erasmus.
A protože boje play off jsou za dveřmi, a letos bude při silné konkurenci těžké titul obhájit, užívá si Lukáš Hájek společně s Lukášem Řezaninou dva týdny volna v Miami, přičemž se občas vydají i tamní NHL. Na play off tak budou zcela odpočinutí, a i na jejich nabyté energii, zkušenostech Žáka s Hrubým a kvalitním brankáři Ciompovi,budou Vítkovice stavět.
V play off se nerozhoduje výsledkem o několik gólů jako v základní části. Každý gól, ať obdržený či vstřelený, rozhoduje. Bude tak potřeba, aby se střelecky našel Julius Jousi, kterému to v Česku prozatím necinklo. Zkušený Fin má předpoklady být v Ostravě platnou posilou, ale jen snahou a technikou to nezlomí. Potřebuje i střílet góly, to se mu zatím ale nedaří.
V AutoCont extralize se rozmohl nešvar, který se stal jakýmsi trendem. Celkově na zápasy chodí méně lidí. Jak vzpomínají Matúš s Žákem, tentam jsou doby, kdy i na zápas s Otrokovicemi bylo na Dubině vyprodáno. Těžko tak oba hledají vysvětlení, proč tomu tak je.
„Vítkovice nabízejí ten nejlepší florbal, jaký může česká extraliga nabídnout. Je velice atraktivní a pohledný. Diváci se mají vždy na co těšit. I když teď chodí menší počet diváků tak pevně věřím, že si cestu do hlediště najdou během play off,“ zhodnotil účast fanoušků na zápasech Žák.
„Nevidím do hlav diváků, třeba pro ně nejsou zápasy nijak atraktivní, ať už je o naším herním projevem nebo soupeřovým. Mám ale pocit, že na všechny zápasy v lize chodí méně lidí v poslední době,“ snaží se Matúš najít důvod neúčasti na zápasech.
Ať se situace v posledních kolech základní části vyvine jakkoli, má trenér Deus pro play off z čeho vybírat. V záloze má nejen zásobu mladých hráčů v čele s Delongem, Bräuerem a Pešatem, ale i florbalové persony jako jsou Brus, Hájek, Veltšmíd, Matejčík, a další.
Autor: Tomáš Matoušek
Pan Matoušek zvolil pro hráče, které nejmenoval jako opory, termín „další“. Je to zajímavé z toho pohledu, že v celém svém pojednání o Vítkovicích před play-off zcela vynechal jedno jméno. Zaráží to o to více, že v něm, dokonce několikrát, cituje jiného hráče – Zdeňka Žáka. Nic proti tomu – škoda jenom, že zmizel jak pára nad hrncem. A jestli mu kluci odpustí ? Proč ne, většině je to stejně šumák, jenom jsem zvědavý, jaký to bude mít průběh – myslím to dohnání kondice, herní připravenosti, sehranosti s týmem atd… Florbal je krásná kolektivní hra a jedinec toho moc nezmůže. Z tohoto pohledu hodnotím návrat Žáka a jeho přínos pro Vítkovice.
Zpět ale k meritu věci. Ten hráč, který mě v celém článku chybí, je jedno jméno – Jakub Hubálek. Když totiž hovoří pan Matoušek o jádru týmu a základních stavebních kamenech, tak vynechat tohoto pro mě jednoho z nejlepších obránců extraligy, je buď neznalost nebo úmysl. Nevím co je horší. Na obranu pana Matouška ale uvádím, že tento hráč je přehlížen nejen z jeho strany.
Juniorský reprezentant, člen širšího kádru reprezentačního mužstva, mnohonásobný medailista všech věkových kategorií, juniorský mistr čr, dvojnásobný mistr čr, vícemistr světa champions cup – to jsou asi ty největší úspěchy tohoto hráče. Ale nejsou to výsledky , pro které si tohoto hráče cením. Je to především způsob jeho hry, smysl pro fair-play, smysl pro kolektivní hru a soudružnost se spoluhráči. Nikdy nestál a nestojí o mediální pozornost. Vždy byl připraven udělat pro tým maximum i když jak říkám, vždycky tak nějak stál mimo hlavní mediální vlnu. Jako hráč vyrostl mezi klukama, kteří dlouhodobě patří k nejlepším v čr a dokázali se prosadit v zahraničí. Jenom pár lidí dokázalo poznat jeho obrovský talent a pracovitost – naštěstí tito lidé patřili v jeho florbalové historii k těm důležitým.
Takže, pane Matoušek a ostatní, až zase budete psát o Vítkovicích, stále dokola omílat jména jako Jelínek, Tokoš, Suchánek, Sladký, Tomašík, Kološ a možná další, která už dávno v tomto klubu nejsou, zkuste se třeba podívat na statistiky několik let zpátky… Možná potom zjistíte jméno hráče, který ač mlád necelých 23 let, toho pro tento klub udělal už tolik, že by si možná zasloužil aspoň minimální pozornost. Možná potom zjistíte, že je to hráč, který patří mezi nejvíce vytížené v extralize, že je to v rámci kanadského bodování jeden z předních obránců a zároveň, že je to jeden z nejslušnějších hráčů a nejméně trestaný obránce.
A aby nedošlo k omylu – proti hráčům, které jsem jmenoval o několik řádků výše nic nemám, právě naopak. Respektuji jejich přínos pro florbal nejen ve Vítkovicích.