S Dominikou Steinbachovou válčila Provázková na Chodově, nyní se ale utkaly jako soupeřky. Foto: Martin Flousek - xflorbal.cz
19. 4. 2015 Extraliga žen (0) KOMENTÁŘŮ

Můj podzim byla tragédie, teď mám obrovskou radost, hlásí Provázková

 



Nechybělo mnoho a Kristýna Provázková mohla vychytanou nulou napodobit loňský počin Lenky Kubíčkové. Jeden inkasovaný gól ji ale nakonec nemrzel, vždyť slavila svůj první mistrovský titul a to poté, co před rokem podstoupila operaci malíčku, se kterým dalších 6 měsíců laborovala. I proto mluvila o obrovské satisfakci a přiznala, že ne vždy byla letos ideální spoluhráčkou.

Gól Terezy Pilíkové, který ji připravil o nulu brala s nadhledem „Mám ještě dost času..,“ usmála se hráčka, která do velkého florbalu vyrazila z Jihlavy. „Ne, nechci, aby to znělo namyšleně, že nyní budeme každý rok v Superfinále, ale nyní mám obrovskou radost z výhry, že jsem dostala jeden gól, to ano, bylo to blízko, ale to už toto play off tak třikrát, takže jsem si zvykla,“ dodala už vážněji.

Na samém konci se mohla smát, ovšem po většinu roku tomu tak nebylo. „Letošní sezona pro mě byla strašně těžká, v květnu jsem byla na operaci, na narovnání prstu , ale až do ledna jsem měla komplikace,“ popisuje. „Byla to tragédie, celá zima byla velká tragédie, o to více jsem ráda, že mně vyndali šroub a můžu chytat,“ oddechla si viditelně šťastná brankářka.

Se zlatým kloboučkem si totiž před malou chvílí vychutnala prvotní oslavy. „Je to pro mě satisfakce za všechnu tu práci při návratu,“ hodnotila se. „Nebyla jsem týmu příjemná, ale jsem ráda, že to nakonec takto dopadlo,“ omlouvala se spoluhráčkám.

Mezi svými tyčemi postavila v Superfinále zeď a potvrdila tak jeden z výroků Jaromíra Jágra, že brankář je základem týmu a bez něj nelze vyhrát. „Je to pravda, co si budeme povídat, kdybychom dostali ve druhé třetině branku, tak by byl zápas rázem vyrovnán a mohlo to vypadat úplně jinak,“ potvrdila výrok floridského útočnika, který pronesl po zisku zlata na světovém šampionátu v roce 2010. „Je to zkušenější hráč než já, prožil více bojů v play off a má více mistrovských titulů,“ přidala další úsměv.

Kdy ji bylo nejhůře? „Ve druhé třetině, kdy přišla střela, poté dorážka na brankovišti,“ vybavila si situaci ze 26. minuty. „Byl to fakt složitý zákrok, musela jsem vystrčit ruku, roztáhla se a ještě jsem musela míček hledat po celém brankovišti,“ popsala, jak zabránila skórovat Alexandře Ferencové.

UŽ JEN DVĚ SEKUNDY! Provázková známým gestem hlásí příchod zlata na Chodov. Foto: Otakar Prášek

UŽ JEN DVĚ SEKUNDY! Provázková známým gestem hlásí příchod zlata na Chodov. Foto: Otakar Prášek

Hodně se mluvilo o tom, že Chodov musí svou první superfinálovou účast ustát v hlavě, což (nejen) Provázková dokázala. „Mnohem hůře se mně chytalo sedmé semifinálové utkání proti Vítkovicím, tady jsem se podívala do hlediště, na kostku a bylo to super, myslím si, že jsem nervózní nebyla,“ vrátila se o týden a 350 kilometrů zpět.

Využít mohla také zkušenost z ostravské ČEZ Arény. „Jeden takový zápas jsem chytala proti Polsku na domácím šampionátu žen, od něj se odvíjela moje příprava a věřila jsem, že budu v pohodě,“ nelámala s ničím hlavu.

Něco přes půl roku zbývá do dalšího ženského šampionátu, pomýšlí ještě ve skrytu duše na letenku do Finska? „Těžko říci, jak jinak mohu ovlivnit nominaci a uvažování trenéra, než co nejlepšími výkony?“ nechce se unáhlit chodovská jednička. „Nyní jsem rok dobře nechytala, což trenér vidí a jak to nyní bude posuzovat, to je na něm, já, sama za sebe, jsem se ve své florbalové kariéře snažila chytat dobře a pomoci týmu,“ uzavřela Kristýna Provázková.


Autor: Michal Dannhofer



KOMENTÁŘE

Napsat komentář

*