Čech s číslem 68 přenechá místo Tomašíkovi. Visby chce superligu, říká Jonas Hruby

Ptáte se, proč Milan Tomašík opouští tu skvělou florbalovou adresu v Dalenu? Míří na ostrov, ze kterého je možná ještě těžší dostat se do Stockholmu, než z polárního kruhu, kde leží Umea. Vysvětlí vám to Jonas Hruby, nebo chcete-li Jonáš Hrubý, syn českých emigrantů, který v poslední sezoně táhl Visby za postupem.

Ano, pozor. Visby IBK není jen tak ledajaký klub. Tvrdí to borec, který pomohl klubu postoupit do druhé ligy zvané Allsvenskan, a který mohl možná klidně hrát za český národní tým, kdyby se o něm možná jen o trochu víc vědělo (a třeba to s ním trenéři ještě zkusí). Jonas Hruby přenechá své místo v kabině Milanovi Tomašíkovi. Třeba i proto, že si v klubu myslí, že tým musí mít ve svém středu Čecha, aby vyhrával.

Nikdy jste jeho jméno neslyšeli? Jen jste možná nedávali pozor. Jonas totiž už byl i v kontaktu s českými kluby. V roce 2010 posílil tehdejší Future na Czech Open a byl u tehdy senzačního vítězství (7:4) nad švýcarským Wilerem.

Jonas Hruby. Foto: Visby IBK, facebook

Kdo by ho nechtěl. Je magnetem na úspěchy, vlastně vítězný typ. Když byl junior, získal švédské zlato s RIG Umea, stříbro s týmem Karlstad IBK a bronz s regionálním výběrem Värmland. V jedné kabině seděl 10 florbalisty, kteří hráli nebo hrají za švédský národní tým. Ještě v Karlstadu vyrůstal s Danielem Johnsonem, dnešní hvězdou Helsingborgu a také Linusem Henrikssonem z Pixba, který má mimochodem českou maminku. V Umea válel společně s Rikardem Erikssonem z Warbergu, Johanem Rehnem a Emilem Johanssonem z Falunu, Alexanderem Ruddem ze Storvrety (s tím dokonce v jedné lajně) i ranařem Robinem Nilsberthem.

Když mu bylo 17 let, prestižní Innebandymagazinet ho zařadil mezi TOP20 největších švédských talentů. Dva roky poté byl napsaný na first listu pro mistrovství světa juniorů, ale nakonec zůstal jen náhradníkem a sledoval, jak jeho vrstevníci Henrik Stenberg a spol. berou zlato. Česká sestava s Tokošem, Suchánkem nebo Ondruškem tehdy prohrála boj o bronz.

Jonas Hruby. Foto: Visby IBK, facebook

Jonas Hruby ale při studiích na univerzitě nadále válel ve druholigovém týmu FBC Uppsala, kde byl druhým nejlepším střelcem týmu (23 gólů za sezonu) a snil o postupu do Superligy. Dvakrát postup unikl mezi prsty v posledním zápase, jednou chyběl jeden bod, rok poté dva. Když to nevyšlo ani na podruhé, spousta kamarádů z jeho týmu přestoupilo do Siriusu, kde působí dodnes.

Českého Švéda se jménem Jonas Hruby naposledy zavál osud právě do Visby. Když pak vypráví roztomilou češtinou o tom, jaké to chodí na Gotlandu, zjistíte, že místo, kam míří Milan Tomašík, je docela fajn destinace. A Jonáše vlastně docela mrzí, že nemůže zůstat déle…

Jak se Jonas Hruby stal Švédem?
„Já se ve Švédsku v Karlstadu už narodil. Oba mí rodiče jsou z Prahy. Emigrovali. Povedlo se jim to právě v roce 1989. No, a už zůstali ve Švédsku. Jen se před dvěma lety přestěhovali do Stockholmu.“

Ale čeština ti jde velice dobře.
„Doma mluvíme česky, abychom to nezapomněli a aby nám rozuměly babičky. Každý půlrok jezdíme do Prahy. Ale radši mluvím, než píšu.“

A taky pořád fandíš českým sportovcům? Fotka, kde je tvá přítelkyně ve švédském dresu a ty v českém před vzájemným zápasem hokejového mistrovství světa to dokazuje.
„No to je jasný! Tímhle způsobem jsem pořád Čech. Však ve Visby jsem hrál s číslem 68 (ani nemusí říkat proč). A v klubu v nadsázce říkali, když brali Tomašíka, že tým, který vítězí, musí mít Čecha. Takže když tam nebudu já, tak musí mít nového. (usmívá se).

Jonas Hruby. Foto: Visby IBK, facebook

Nikdy tě nenapadlo, že bys třeba mohl hrát za Česko, kdyby byl zájem?
„Teď jsem se právě ptal, volal jsem tatínkovi, než jste zavolal. Vlastně jsem o tom moc nevěděl. Švédové nám vzali naše pasy, když mi bylo pět let. Takže český pas opravdu nemám. Jako dítě jsem ho ale měl. Ale kdoví jestli by to šlo, já byl jako junior byl v širším výběru švédské reprezentace před juniorským MS 2009. Nakonec jsem se ale do týmu nedostal a za národní tým jsem nehrál.“

Ale i tak, to se jen tak někomu nepoštěstí. Jak se člověk do výběru dostane? Ve Švédsku je přece hodně tvrdá konkurence.
„Povedlo se mi vyhrát juniorské mistrovství Švédska. To jsem byl na studiích v RIG Umea. Mám dokonce všechny medaile. Byli jsme s naším týmem první, druzí i třetí. No a pak jsem hrál tři roky Allsvenskan za FBC Uppsala.“

A také ses znenadání objevil i v dresu Future na Czech Open. Jak se to událo?
„No, já jsem hledal klub, za který bych mohl hrát Czech Open. Udělal jsem přestup jen na turnaj. Mluvil jsem tehdy s Bulldogs Brno a pak s Future. Pomáhala mi tehdy jedna redaktorka právě snad z florbal.cz. A Future se ozvali, že můžu, tak jsem na ně nakonec hrál.“

Jonas Hruby a Future, Czech Open 2010. Foto: facebook

Pojďme ale do Visby. Pohledem z Čech to vypadá, že Milan Tomašík jde do ligy, která je na tom, co se kvality týče hůř.
„Jo jasně, v Superlize je určitě míň času na to, být s míčkem. Tady bude mít tak o půl vteřiny víc. Podle mě když neudělá 50-60 bodů, tak to bude špatná sezona, tak to vidím. On dostane hodně prostoru. Visby bude sázet na dva své nejlepší hráče. Vedle Tomašíka přivedli už i Bobbyho Edberga, který je skvělý a hrál za Moru a byl v juniorské reprezentaci. Je tam Jonas Gatu, co hrál za Falun. A já myslím, že v klubu mluví s dalšími českými hráči a možná ještě někdo přijde. Milan to bude to mít trochu jednodušší než v Dalenu.“

Další Češi? Kdo by měl přijít?
„Visby chtělo hodně i Patrika Suchánka, ale tam to nevyšlo. Ale přesto, takovéhle přestupy jsou v tomhle klubu možné. Já jsem jim hodně pomáhal, ptali se mě na Suchánka a Tomašíka, tak jsem četl české servery. Samozřejmě, oni jsou tu známí hráči, ale přesto chtěli vědět víc. Tak jsem dělal trochu skauting. Ve Future na Czech Open jsem hrál s Natovem. Už když jsem tam byl, tak on hrál fakt dobře. To jsem říkal ve Visby, že by ho měli udělat…“

Jonas Hruby a Future, Czech Open 2010. Foto: facebook

Přesto, není pro Milana Tomašíka tento přestup krokem zpátky?
„Těžko říct. Ale nepodceňujte tu ligu. Nejlepší tři-čtyři týmy z Allsvenskan jsou opravdu hodně dobré týmy. Pamatuju si, že když jsme hráli s FBC Uppsala a byli jsme druzí v Allsvenskan, tak jsme norské mistry Tunet porazili 12:0. Prostě, úplně špatný to není. Možná týmy na spodku tabulky jsou trochu slabší, ale opravdu jsou v té lize velmi dobré zápasy. A Visby? To je šíleně profesionální a seriózní klub. Je tam hodně peněz. Oni chtějí jako nováček hned nahoru do Superligy.“

A město samotné? Jde z něj trochu strach, když čte člověk detektivní romány z Gotlandu…
„Visby je malé město. Žije tam asi 25 tisíc lidí. A Gotland? No, tam je to šíleně hezké, opravdu! A i město je krásné. Celý ostrov žije sportem. Oni mají ještě jeden ženský florbalový tým, který hraje první ligu – který se jmenuje Endre. Teď budou mít úplně novou halu pro 1700 lidí, a podle mě tam bude tak 1500 na každý zápas.“

To zní skvělě. Vypadá to jako ideální florbalová adresa…
„Já jsem chodil vždycky pěšky na zápas. A lidé mě zastavovali a přáli nám hodně štěstí. Oni tím opravdu žijí. A kvůli tomu, že je to tak malé město, tak jsi něco jako hvězda, když hraješ florbal za Visby. Milan se tam tak bude cítit, opravdu. A i v týmu bude osobnost. On je ve Švédsku známý, má dobré jméno, on tady hrál opravdu dobře.“

Proč tedy vlastně Jonas Hruby Visby opouští?
„Já jsem letos dostal smlouvu ve Visby. Ale musel jsem se rozhodnout odejít. Mně se tam teda líbilo, ale nešlo to. Přítelkyně má dobrou práci, opravdu výbornou kariéru a nechtělo se jí stěhovat na Gotland. A mně se nechtělo zase být od ní a také všechny možnosti práce jsou ve Stockholmu.“

Jonas Hruby s přítelkyní. Foto: facebook

Takže to nyní vypadá na návrat do Uppsaly a třeba na přestup do Siriusu za bývalými spoluhráči a třeba i Mikou Kohonenem, když ho vyhnali ze Storvrety?
„Nene (směje se). Vím, že Sirius Kohonena nechce. Ten tam nepůjde. A já budu hrát, ale nevím ještě kde. Hledám klub. Ted jsem udělal univerzitu a hledám práci. Takže záleží na tom, kde ji dostanu. Asi v Uppsale nebo ve Stockholmu. Je teda fakt, že se Siriusem mluvím. Ale nejsem číslo 1, koho by chtěli. Ale mám s nimi diskusi, tak uvidíme…“

A co kdyby přišla nějaká nabídka z české extraligy?
„To víte, že to zní lákavě, ale chtělo by to práci. Můj kamarád Max Wahlgren, se kterým jsem hrával, tam byl a opravdu si to docela chválil. Tak uvidíme, co se stane.“ (usmívá se)

Jonas Hruby. Foto: facebook

Autor: Tomáš Rambousek