Oddíly by se měly více zaměřit na ženy, říká vracející se Laitinen

Byla svým způsobem pionýrkou, kádr Vítkovic obohatila o něco nového. Obránkyně Mirva Laitinen má za sebou sezonu, ve které získala kompletní medailovou sbírku. V rozhovoru pro Florbal.cz říká, že největší rozdíl mezi českými a finskými týmy je v taktické přípravě a také, že by se oddíly měly ženským složkám více věnovat, především pak mládeži.

Zlato z Poháru České pojišťovny, stříbro z Poháru mistryň a extraligový bronz, tyto cenné kovy přibyly finské obránkyni do sbírky. „Jsem spokojená, samozřejmě, že třetí místo v extralize je za očekáváním, ale stále je to skvělý výsledek,“ hodnotí uplynulou sezonu.

Juniorská mistryně světa z roku 2012 řadí především stříbrnou medaili vysoko. „Druhé místo na Poháru mistryň, to je velká věc, navíc s českým týmem, je to skvělé,“ usmívá se.

Podle jejích slov je důležité mít v týmu motivátora, ve Vítkovicích tuto roli spojuje s koučinkem Dušan Dudešek. „Popravdě, moc jsem mu nerozuměla, ale takovou praxi znám také z Finska, kde jsme měli výborné motivační trenéry. Je důležité mít v týmu osobu, která vás nakopne a navodí atmosféru,“ pochvaluje si.

Samozřejmě, že zhodnotila také českou nejvyšší ženskou soutěž. „Záleží na týmu, ale ty nejlepší jsou tady opravdu dobré,“ chválí. „Nicméně, rozdíl mezi prvními a posledními týmy je opravdu velký,“ posteskla si.

Po Poháru mistryň prohlásila, že tento rozdíl je ale Finsku ještě větší. „Popravdě si ale myslím, že rozdíl je větší v Česku. Oddíly by se měly více zaměřit na ženské složky, nikoliv jen na mužské. Především, co se týče mládeže,“ myslí si hráčka, která se vrátí do SB-Pro.

Finský pohár získala Laitinen loni, ten český letos. Foto: Martin Dvořák – MAD Photography

Co se týče herní přípravy, je největší rozdíl v taktice. „Taktické věci se ve Finsku více trénují, takže během utkání vždy víte, co máte dělat. Myslím si, že je také rozdíl v přípravě před a po utkání,“ porovnává. „Ale samozřejmě, že jsou oblasti, ve kterých jsou české týmy lepší,“ usmívá se.

Finský pár bojoval také s češtinou, její přítel Julius Jousi, útočník vítkovických mužů, její znalostí ohromil. „Je lepší než já,“ přiznává Mirva. „Nějaká slova umím, ale moc nemluvím, spíš jsem se naučila hodně slovíček od mých dětí ve školce,“ připomíná svou práci v jazykové mateřské škole.

Co jí bude z Česka chybět především? „Myslím si, že to bude náš tým. Ten si budu pamatovat a postrádat nejvíce,“ odpovídá Mirva Laitinen. „Také mi budou chybět české ceny a vepřová žebírka z restaurace Zámek Zábřeh,“ zakončila v rozverném duchu.

Autor: Michal Dannhofer