Národní tým na mistrovství světa splnil minimální cíl v podobě semifinále. Po relativně špatném roce, který odstartoval herně ne úplně povedeným představením na kvalifikačním turnaji v Nitře a eskaloval na EuroFloorball Tour ve Willu, dovezl čtvrté místo a ukázal, že se s Finskem a Švýcarskem může měřit. Přesto hlavní kouč Miroslav Janovský říká, že musí nastat doba, kdy na šampionáty nebudeme jezdit s tím, že se nám někoho z TOP 3 možná (konečně) povede porazit.
O nešťastné druhé třetině, která určila ráz utkání se Švýcarskem
„Druhá třetina – dle počtu inkasovaných branek – bezesporu rozhodla. Vidím v tom dvě příčiny, které jsou provázány. Začali jsme být v obraně strašně pasivní a branky, které přišly, tak byly logickým vyústěním. Nesmíme totiž soupeře nechat hrát. Víme, že je velice dobrý ve střelbě ze střední a delší vzdálenosti a má kvalitní hráčky pro střelbu tahem i příklepem. Proto se jej musíme snažit tlačit k mantinelu a tam míčky odebírat. Toto jsme ve druhé třetině nezvládli a podle mého názoru proto, jelikož nám došly síly. Tehdy jsme začali šlapat vodu, došel nám dech po fyzické stránce. Projevilo se náročné utkání s Finskem a rovněž to, že bychom se potřebovali v úrovni pohybové připravenosti o něco málo posunout. Proto jsme obdrželi branky a stálo nás to zápas.“
O návratu v poslední části
„Začali jsme dělat, co jsme mohli z hlediska točení hráček, měli jsme obrovskou motivaci. A upřímně, přišly nám dvě přesilové hry. Na tyto situace jsme byli připraveni, chtěli jsme je proměnit a nakonec nás vrátily do utkání. V té chvíli už je to o morálních silách, které nějak najdete. Pro mě bylo překvapující, že za stavu, kdy jsme dostali branku na 1:5, tak jsme se dokázali do utkání vrátit. Bohužel jsme ale utkání nedotáhli alespoň k remíze.“
O absenci psychické „deky“ po utkání s Finskem
„Mentální příprava na soupeře byla dobrá, v první třetině to bylo vidět. Naopak „deku“ jsme mohli vidět na Švýcarkách, ač je otázkou, jestli byla psychického nebo fyzického rázu, protože měly na regeneraci asi o tři hodiny méně, takže je možné, že jim trvalo, než nohy rozběhaly. Prvních deset minut bylo skutečně odehraných podle našich představ, je strašná škoda, že se nám to nepovedlo udržet déle. My prostě musíme proti těmto lepším týmům vydržet delší dobu.“
O celkovém dojmu z turnaje
„Rozdělím to na tři fáze. V té první jsou týmy, které skončily na pátém, šestém a sedmém místě turnaje. Tyto týmy jsme opravdu kvalitně přehráli, byli jsme na ně perfektně připravení a rozstříleli jsme je. Z tohoto pohledu je absolutní spokojenost.
Ve druhé fázi je Finsko a Švýcarsko, týmy, které jsou těsně před námi. Věděli jsme, že musíme zahrát opravdu 100% toho, čeho jsme schopní. S Finskem se to – až na opravdu drobné chyby – podařilo. Se Švýcarskem se nepovedla jedna třetina, ale byla to téměř hrana toho, co jsme schopni zahrát.“
Poslední je Švédsko, to je upřímně úplně mimo naše síly, někdy tomu říkám ‚air floorball‘. Musíme se snažit napodobovat to, co dělají v klubové přípravě, v reprezentační přípravě, aby nám minimálně ještě více neutekli.“
O potvrzení české pozice v TOP 4
„Do světové čtyřky patříme, což mistrovství světa stoprocentně potvrdilo. Protože celky, které skončily na pátém, šestém a sedmém místě jsme opravdu suverénně přehráli a potvrdili jsme dominanci právě nad těmito týmy. Neměli jsme v těch utkáních výraznější problém, šlo to tak, jak jsme plánovali. Můžeme si říci: Ano, patříme do světové čtyřky a jsme v ní pevně usídleni. Ale rovněž jsme pevně usídleni na čtvrtém místě. A před námi jsou týmy na 2. a 3. místě, které jsou na tom velice podobně – Finsko a Švýcarsko. A naší společnou snahou, celého florbalového hnutí, musí být to, abychom nechodili do šampionátů s tím, že jeden zápas uhrajeme, že konečně přijde ten zápas, který vyhrajeme, ale že se dlouhodobě posuneme na třetí světovou příčku.“
O výhledu do budoucna
„Buď se můžeme snažit, abychom je v jednom utkání porazili, ale dalším cílem by mělo být, abychom byli lepší než oni. Jsme čtvrtým týmem světa na základě výsledků tohoto šampionátu a myslím si, že také dlouhodobě. Podívejte se, jak skončil Champions Cup, na kterém české týmy porazily pouze norské celky. Čtvrté místo je prostě realitou. A pojďme všichni a na všech úrovních dělat věci tak, aby naše týmy šly nahoru a opravdu se posunuly. Statistika je jasná: na všech mistrovstvích světa jsme dokázali Švýcarsko porazit pouze jednou.“
O budoucnosti týmu
„Snažíme se typově vybírat takové hráčky, které by nám seděly. A společným cílem klubovým i reprezentačním by mělo být, aby ty trochu starší holky u florbalu zůstávaly. Potřebujeme silnou generaci někde okolo 26 – 27 lety, to, co mají Švédky a Finky. Podívejte se na náš věkový průměr. Je potřeba, aby hráčky byly motivovány a zůstávaly reprezentovat. Je náročné dělat vrcholový sport při zaměstnání, ale musíme se snažit. A právě naše mladé hráčky mohou nyní přebírat zkušenosti od těch starších. Podívejte se třeba na Denisu Billou nebo na Elišku Vrátnou, jak turnaj odehrála.“
O případných finančních kompenzacích podobně jako u mužů
„Myslím si, že tato otázka se určitě otevře. Podle mého názoru připadá v úvahu kompenzace za pracovní dny, ale je to opravdu na jednání mezi hráčkami a orgány unie.“
O pokračování Elišky Vrátné
„Už teď jsme ji zviklali, řekl bych, že intenzivně do toho naskočila v posledním ¾ roce. Ohromně vyzrála lidsky, kdo jste ji znali, tak to musíte potvrdit. A to je přesně ten typ hráčky, o kterém jsem mluvil. Má něco odehráno a má za sebou určitou životní cestu, ať už v podobě svatby, dodělané školy nebo zaměstnání a to celé dohromady přinese určitý životní nadhled. Moc bych si přál, aby nejen Eliška u vrcholového florbalu a florbalu na reprezentační úrovni vydržela.“
O tom, koho by kouč vyzdvihl
„Lenku Kubíčkovou v brance. Dva roky dřela, aby se mohla vrátit do národního týmu. Ohromně se posunula a je to důkaz toho, že hráčka okolo třiceti let dokáže najít motivaci, pro Lenku bylo motivací toto mistrovství. U hráček bych chtěl zmínit přístup Martiny Čapkové. Když porovnáte to, jakým způsobem odehrála minulé mistrovství a to letošní, tak jsou to úplně jiné hráčky. Je to o tom, jak se dokázala připravit, v rámci své individuální motivace a chtění. Mohl bych takto pokračovat dál, protože hráček, které se chtěly připravit opravdu důsledně, bylo hodně.“
O tom, kdo by měl skončit
„Přiznám se, že o tom příliš nevím. Člověk zaslechne, že někdo bude chtít končit a někdo zase nebude. Ale ono to moc nejde říct po turnaji, tyto věci se řeší po klubové sezoně. S holkama budeme chtít mluvit, budeme chtít vědět, s kým budeme moci počítat a s kým ne.“
Autor: Michal Dannhofer
Nic jsme se nedozvěděli. Tohle jsou politické odpovědi. Sebereflexe žádná. Nic o tom, že by se něco udělalo špatně
Tak nám to popiš ty. Další člověk, který nevidí reálné rozložení sil ve světovém florbale. A je to stejné v mužích i v ženách. A dá se říci, že se neblíží ani juniorské kategorie.
Špatně složené pětky, absence některých hráček, které by se hodily, v klíčových zápasech neatraktivní defenziva, ze které bolely oči. Nepopírám, že jsme 4. vzadu, to má trenér pravdu, jen si myslím, že se dalo skončit čtvrtý s mnohem atraktivnější hrou. Vše je ale věc názoru. Ty odpovědi trenéra mi fakt ale přijdou takové líbivé a diplomatické, což je asi škoda.
To, že někdo umí mediálně vystupovat a s diplomacií si tyká, není na škodu. Janovský už delší dobu kriticky snesitelnou formou veřejně referoval o tom, že hráčky za zahraniční konkurencí pokulhávají v herních dovednostech, herním myšlení a kondici.
Nicméně v článku na Českém florbalu zdůvodnil totální výpadek aktivity ve 2. třetině zápasu o bronz fyzickou únavou hráček. Celkem by mne zajímalo jak se k tomuto vyjádření staví hráčky, zda ho potvrdí či nikoliv. Nikde jsem přímé vysvětlení nečetl. Ve florbale je ale takový výpadek celkem běžný asi jako ztracená podání v ženském tenise.
That’s a quit-kwicted answer to a difficult question
Not really similar, rosehip oil is a single-ingredient pressed seed oil, whereas this toner has a range of balancing/toning organic ingredients and a much lighter, "watery" consistency. I'm trialling a rosehip oil at the moment actually, I'll review it soon
I was seisourly at DefCon 5 until I saw this post.
How nice that you mentioned me, even if I do come across as a little “bah, humbug”. However, like you today, I am taking small steps ~ I have written 18 Christmas cards and switched on the Advent arch! Who know, the making of Cranberry sauce could be next!
Magnificent beat ! I wish to apprentice while you amend your web site, how can i subscribe for a blog web site? The account aided me a acceptable deal. I had been a little bit acquainted of this your broadcast provided bright clear idea
zrovna billou považuji z hlediska hodnocení za velmi kontroverzní hráčku – střídala lepší chvilky s hrou na hranici blamáže – už na tom předposledním ms neměla co dělat(po zranění) a bohužel nyní mě nepřesvědčila – chybí tam rychlost, dynamika, špatné(historicky dáno) návyky atd.
Tento rozhovor mi přijde asi jako když vezmu lopatu a hromadu hlíny přehážu o metr vedle…Jinými slovy, jak vůbec, ale vůbec nic smysluplného neříct, ale přitom vytvořit dojem, jak strašně to znamená a je těžké.
That’s really shwerd! Good to see the logic set out so well.
Hi, how much would a tour like this cost for 3 people in the following period: Nov.15 (leaving Shanghai in the afternoon) -19 (need to be back in Shanghai by the evening)I can organize the flights separately, could you please advise how much a tour + home stay with local people+ car and english speaking guide would cost?
Mon dieu ô0 Je viens de comprendre d’où ce gouvernement sortait es chiffres. Ce sont ceux qu’il y a de gravé au fond des verres de leur self-service
MS je jednou za dva roky a v uvedeném dvouletém cyklu jsme třeba na klubové scéně zaznamenali velmi solidní úspěchy, ať už Czech Openy (letos třetí Herbadent, loni Vítkovice) a nebo loňský pohár mistrů, kde byly Vítkovice druhé a třeba přes švýcarské vítězky poháru (Zug) a poté i mistryně (Piranha Chur) dokázaly postoupit do finále. Tudíž v tomto dvouletém cyklu, jehož vyvrcholením bylo MS, jsme na klubové scéně naopak měli nejlepší výsledky v historii…
Na té klubové scéně už dokáží špičkové české celky hrát vyrovnaně a dokonce i porážet špičkové celky z Finska a Švýcarska. Loni to byly právě Vítkovice. Jenže ty hrajou jiný styl než reprezentace.
Tak proč, odborníku, nepíšeš pod vlastním jménem? Stejně jako mnoho dalších kritiků, kteří pro český florbal udělali jen to, že si občas plácli do míčku a tady díky benevolenci správce systému mohou psát pod jakýmkoli nickem. Emirates – umíš s florbalkou aspoň polovinu toho, co naše holky z nároďáku? Včetně zvládání tlaku okolí?
Nesnáším anonymy, slabochy neschopné podepsat se pod svůj názor a jen okolí špinit. A byl bych rád, kdyby s tím tento server něco udělal.
Server kdysi zavedl registraci přes facebook, výsledkem bylo, že diskuse vymizely
Ahoj Marceli, některým se už ani nedivím, že nepíšou pod svým jménem. Ono se to pak otočí proti nim. Já s tím problém nemám, ale pak se tu zas jiní vydávají za mě. Pokud jde o hru repre, tak jsem svůj názor už napsal. Problém je u mě asi v tom, že my ve Vítkách vyznáváme jiné pojetí florbalu. Všichni jsou tu vychováváni, že je třeba hrát atraktivně s míčkem na holi a v pohybu se snahou o ofenzivu (včera jsme se v televizi zrovna nepředvedli, to je pravda). Proto mě tak bolí ze hry naší ženské repre oči. Tak jako mě bolely oči ze hry českých fotbalistů, než přišel Vrba a tak jako mě bolely oči loni ze hry New Jersey Devils 🙂
Obsahově lepší, užitečnější a konkrétnější článek je na Ćeském florbalu. Toto je jakýsi B dovětek. Nevím proč tu není, nad kvalitnějším článkem se lépe diskutuje.
Boom shlakakaa boom boom, problem solved.
That’s a subtle way of thinking about it.
Pojďme florbal posunout – koho místo Janovského, p. Martiník T. a styl Vítkovic může pomoci,asistentka žena – třeba p.Jílková K. nebo Kotíková M., co myslíte vy?
Když se podívám na sestavu Churu, proti kterému jsme loni na Champions cupu hráli, tak zjistím, že celá jejich první lajna má bronz z letošního MS za Švýcarsko a z druhé lajny mají stříbro dvě finky a jedna švýcarka. Medaili nemá akorát naše Lacková (která klidně na ms mohla hrát taky) a finka Loumaniemi. Takže ten náš úspěch ve světle vyjádření pana Janovského, který ocenil hru finek i švýcarek, získává nový rozměr, protože naše holky dokázaly teda velkou věc.
Jeden zápas se může povést každému
Pořád je to vše o tom, jak se UNIE nezajímá o ženský potažmo dívčí florbal. Když si člověk veme regiony ,jak je jedno jak vypadají nějaké dívčí soutěže. Například hrát v 15.letech 3+1 na snižovače. Regionální srovnání ženských soutěží taky nebe a dudy. Nemyslím kvalitou, ale co se organizace týká. A hlavní problém je v lize juniorek. Kdy se hraje soutěž ,tak že tam jsou 3 silné týmy. Které kromě zápasů spolu ,vlastně nemají žádné srovnání. A s ostatníma vyhrají 23:0 , což nedá nikomu nic. Ani vítězům ani poraženým. Ale to by se muselo změnit hodně věcí v našem florbalu. Například ,aby ve Výkoném výboru nebyli pořád ti samý lidé. Jasně někdo řekne, přihlásit se do Výkoného výboru může každý? Chyba, většina voleb do VV ,vypadá jak vypadá. Že nepohodlní jedinci nemaj šance se tam dostat. Vlastní názor? ŠPATNÝ názor. Pokud máš stejný názor, jako generalita v pořádku, i kdyby to byl nesmysl nesmyslů. Ale souhlasíš s náma, s tím, že to děláme pořád stejně blbě.Nevadí, hlavní ,že souhlasíš.