Přinášíme pohled na působení reprezentace juniorek od Petry Nové. Foto: Český Florbal
15. 5. 2016 Reprezentace juniorek (46) KOMENTÁŘŮ

POHLED RODIČE: Jakou stopu zanechala juniorská reprezentace v Kanadě?




K napsání této úvahy mě vedlo dění na sociálních sítích v posledních několika dnech po návratu z MS v Kanadě. Dalo se očekávat. Juniorky nepřivezly medaili.

Nicméně se zde objevují příspěvky lidí, kteří řeší věci, u nichž nebyli svědky, a z toho důvodu bych zde ráda uvedla některé z nich na pravou míru. Dovoluji si to z titulu rodiče, který byl přímo u toho, z titulu rodiče, který celých 10 let tráví všechny volné chvíle se svými dětmi na trénincích, zápasech, turnajích. Z titulu člověka, který 10 let pracuje v oblasti řízení lidských zdrojů.“

Jak chápeme reprezentaci?
„Začnu tím, co mě primárně zaráží asi nejvíc. Jak chápeme v České republice reprezentaci? Reprezentovat republiku je čest. Tuto čest si musí každý hráč zasloužit, a to nejen tím, že je schopný hráč. Každý takový hráč by měl mít ke svým herním dovednostem a znalostem ještě ty ‚morální vlastnosti‘. A o těch jsem ještě neviděla napsané ani jedno slovo. Pokud bychom všichni přistupovali k reprezentaci tímto způsobem, pak bychom tu nemuseli řešit neustále ‚nenominování jedné hráčky‘. Sama tato hráčka již několikrát dokázala svým trenérům z reprezentace a konečně i svým spoluhráčkám, že reprezentace pro ni asi tolik neznamená. Pan Havlík ve svém vyjádření pro Florbal.cz zmiňoval Jaromíra Jágra. Jaromír Jágr je příklad sám za všechny. Je to člověk, který ušel velký kus cesty. ‚Téměř vždy‘ byl příkladem pro ostatní, a to především ve své píli a v tom, že nikdy neodmítal reprezentaci a pokud ano, tak ze zcela jasných a konkrétních důvodů. Přes všechnu úctu, kterou k tomuto hráči chovám, současnost ukazuje, že život jde dál a hrát velký turnaj je možné i bez takového hráče.“

Jak vystupovaly hráčky během reprezentačního cyklu a během MS v Kanadě?
„K vystupování hráček během dvouletého reprezentačního cyklu toho mohu napsat celkem dost. Díky tomu, že s většinou hráček se potkáváme vzhledem k soutěžím již mnoho let, mnoho z nich znám osobně. Během těchto let jsem byla svědkem toho, jak tyto hráčky vyspěly, a to nejen herně. S čím zásadně nesouhlasím, je to, že by tyto hráčky přistupovaly k reprezentaci a zápasům ‚bez pokory‘. Naopak. Tato skupina zažila něco, co tu ještě nikdo z vás nezmínil. V ženském florbalu jsem viděla něco, co je naprosto nevídané. Spojení hráček z celé republiky, které vytvořily jeden ‚tým‘. Viděla jsem skupinu holek, která ke svým soupeřům přistupovala s respektem, patřičnou pokorou, nikoli však obavou. Tým holek, který měl jednu velkou přednost, a to tu, že žádná nechtěla vyhrát jen sama za sebe. Všechny chtěly vyhrát jako jeden tým. A nejen to. Tato skupina holek chtěla vyhrát také pro své trenéry, pro svůj realizační tým.

Jejich vystupování na MS v Kanadě zasáhlo lidsky nejen městečko Belleville, které florbalem opravdu žilo a jejichž obyvatelé českému týmu fandili zcela upřímně. České reprezentaci nicméně nefandili jen oni. Naše holky získaly obrovský respekt od ostatních týmů. Kdo z vás zažil, jaké to je, když se společně v českém fanouškovském kotli sejdou týmy ze Slovenska a Polska a naše holky mohutně podporují? Nikdo z vás nemohl zažít ten pocit, když českému národnímu týmu složil poklonu finský národní tým. Když holky slyšely z úst svých soupeřek, že jsou jejich velkým příkladem, protože by chtěly mít to co ony, chtěly by mít jednotný tým.

Tým ‚České republiky‘ vystupoval celou dobu slušně, pokorně a přátelsky. Nebyla jedna jediná situace, kdy bych se jako rodič za některou z holek měla stydět. Jejich vystupování na sociálních sítích, které je tak často zmiňováno, bylo naprosto normální a úměrné jejich věku. Na jejich soukromých profilech toho proběhlo málo, více toho bylo oficiálně na stránkách ‚Českého florbalu‘. Kromě toho, nevím, kdo z vás sledoval profily zahraničních hráček na sociálních sítích či oficiální stránky zahraničních reprezentací? Prezentace týmů byla podobná. Jen je nikdo nikde nevláčel a neurážel.

Ráda bych si vypůjčila slova gólmanky Veroniky Tomšové, která krásně zhodnotila, co jí uplynulé MS dalo. Napsala to, o čem přemýšlím celou dobu. Tohle je totiž stopa, která zůstala v srdcích našich dětí, a kterou zanechaly naše juniorky v Kanadě. Doufám, že nejen tam.“

Veronika Tomšová: (citace z otevřeného profilu na Facebooku, pozn. aut.)
„I když jsme zřejmě nesplnili očekávání některých lidí, pro mě to zklamání určitě nebylo. Dva roky jsem žila svůj sen a vzhlížela k němu. Sen o tom, že do Kanady odletím s týmem, se kterým tam dokážeme velké věci. Myslela jsem si, že velké věci se měří podle toho, jak cenný kov přivezu na krku domů. Až teď si uvědomuji, že to tak není.
Za úspěch a velkou věc považuji to, že slyším od kapitánky Polska, že nás její tým obdivuje za to, jak dokážeme držet spolu a že by chtěla, aby takhle jednou fungoval i její tým. 
Za úspěch a velkou věc považuji to, že po finále Finsko X Švédsko, nám jedny z nejlepších finských hráček, řeknou „Respekt, we love you“
Za úspěch a velkou věc považuji to, že i přes vzájemnou rivalitu a soutěživost si Slovenský tým oblékne České dresy a je slyšet přes celou halu.
Za úspěch a velkou věc považuji to, že Kanaďané, kteří s námi nemají nic společného, řeknou, že od prvního pohledu na nás mysleli, že my vyhrajeme. Jen díky tomu, že se prezentujeme jako jeden TÝM. 
Hodně lidí si myslí, že úspěchy měří to, kolik pohárů a medailí jim visí doma na zdi. MY tam ale dokázali daleko větší věci, které nepochopí ti, kteří to nezažili. 
Chtěla bych tímto poděkovat celému TÝMU, který se podílel na těchto velkých věcech. Nikdo z nás se nemá za co stydět, ať si říká, kdo chce, co chce. Tohle nám už nikdo nevezme.“ 

Co z lidského hlediska ukázal uplynulý šampionát?
Uplynulý šampionát ukázal, jak tenká hranice je mezi úspěchem a neúspěchem. Jak by se z mého pohledu člověka, který pracuje s týmy dnes a denně, mělo přistupovat k tvorbě a práci s lidmi v týmu, protože každý člen takového týmu musí znát a ctít svoji roli.

Holkám ukázal však mnohem víc. Jaký je rozdíl mezi českým fanouškem a tím zahraničním. Český fanoušek je s týmem jen, pokud se daří. Ten zahraniční podporuje svůj tým i v případě nezdaru a oceňuje i tu přidanou hodnotu. Pokud k tomu nebudeme přistupovat stejně, tak v České republice bude ‚téměř za trest‘ nastupovat v reprezentačním týmu. U nás obzvlášť totiž platí, že po boji je každý generál a každý ví, jak to udělat nejlépe.“

Co vidím za těch 10 let u florbalu já?
„Za těch 10 let jsem poznala u florbalu řadu lidí. Řadu lidí z řad hráčů a trenérů. Někteří z nich mají můj velký respekt, můj obdiv. Za těch 10 let jsem ale prakticky neviděla, že by někdo někoho pochválil, poděkoval mu za jeho práci. Za těch 10 let jsem viděla jen minimum zpětné vazby, ať už směrem k hráči nebo i od hráče k trenérovi. Viděla jsem nedostatečnou spolupráci s rodiči. Viděla jsem absolutně nezvládnuté podávání kritiky a hodnocení. Za těch 10 let jsem viděla stále ještě nedostatek pokory a slušnosti a to jak hráčů, tak trenérů. To se ale nedá říci o tomto reprezentačním týmu!

A viděla jsem ještě něco, na co nikdy nezapomenu. Viděla jsem, co znamená, když vaše dítě věnuje všechen svůj čas tomu, čemu věří. Viděla jsem podporu i od úplně cizích lidí. Viděla jsem, co to je nedostatek soukromí. Viděla jsem svoje dítě úplně na dně. Viděla jsem, jak se tohle ještě ‚ne úplně dospělé dítě‘, ze dna znovu zvedá. Ale viděla jsem také svoje dítě neskutečně šťastné. Viděla jsem, jak hráčka, která neprošla do nejužšího výběru reprezentace, zcela upřímně přeje úspěch své spoluhráčce z klubu. Viděla jsem, co dokáže důvěra a pozitivní motivace. Viděla jsem, co dokáže jednotnost a společný cíl. Viděla jsem, co je to společná láska ke sportu.

A za to všechno i já děkuji. Snad to bude mít svůj smysl i dál. Snad půjdeme i touto cestou, kde bude vnímána i ta přidaná hodnota a nejen visící medaile na krku.“


Autor: Michal Dannhofer



KOMENTÁŘE

  • dost napsal:

    Dost už bylo juniorek ne? Bože…

    • Slunce napsal:

      Možná máte problém s chápáním psaného textu, ale to, co psala paní, není o juniorkách, byť se to kolem tématu juniorské repre točí…
      A paní to trefila!
      Bohužel evidentně to v mnoha případech nemůže padnout na úrodnou půdu. Škoda. A také bohužel, bohužel pro nás pro všechny.

  • Kryton napsal:

    Nejméně důležitý MS tady dostává nejvíce prostoru 🙂

  • Petr napsal:

    Bože, koho to má furt bavit, snad to je poslední článek.

  • Tomáš Krásný napsal:

    Utužovat tým můžou holky v keramice. Jednou reprezentujete Česko, kterému je dost jedno, jestli se na pokoji dvě juniorky vzájemně utužují. Florbalově vyhořely (nebo se tomu dá říct s jednou výhrou proti Lotyšsku jinak?) a řeči, že jsou teď kamarádky jsou super, to holkám přeji, ale na MS se jezdí dělat výsledky a to ty sportovní. Pro český florbal je totiž úplně jedno, jestli holky byly super tým. Pro český florbal je podstatné, že se již poněkolikáté ukázalo, že jsme florbalově jinde, než by se podle sociálních sítí a líbivých hashtagů mohlo zdát. Takže #vypnoutPC #zacit #makat

    • A. napsal:

      Naprosto přesně řečeno, určitě je super když holky mají bezva partu, ale tohle všechno je k něčemu jen za předpokladu, že je na čem stavět co se herní připravenosti týče. Jsou momenty kdy pohoda v týmu může podstatně ovlivnit zápas, pokud má ovšem tým pevné základy na hřišti. Reprezentace má reprezentovat a upřímně, nikoho nebude zajímat, že holky mají mezi sebou skvělý vztah, což je mimochodem fajn, ale opravdu co se výsledků týče, absolutně nepodstatné. Ač si to ony nebo jiní zainteresovaní nemyslí.

    • B napsal:

      Tomáš Krásný koukám furt jen čte florbal.cz , když jsi tak zkušený a víš, kde je problém #vypniPC#a zacni pomáhat českému florbalu#a nemel furt chytrosti #vypniPC

      • Tomáš Krásný napsal:

        Tohle jsem bohužel nepsal já, ale některý z mých trapných klonů. Bohužel se proti tomu nemám moc jak bránit 🙁 Ale českému florbalu už pomáhám.

  • je TÝM a TÝM napsal:

    1. je fajn, že holky byly TÝM … to je opravdu super … jenže to, že jsou TÝM neznamená, že to je zároveň TÝM SPORTOVKYŇ hladových po úspěchu… a v tom je dle mého názoru největší rozdíl. Švédky, Finky, Švýcarky … tyto týmy možná nemají takovou pohodičku mezi děvčaty a proto to našim holkám závidí, ale od první do poslední hráčky vědí mnohem lépe, že na MS nejsou kvůli skvělým vztahům, ale kvůli VÝSLEDKŮM. Tyto úspěšné týmy jsou zkrátka jinak nastavené v hlavě a pak také jsou pro úspěch připraveny víc podstoupit. Proč je mezi švédkama a našima holkama takový rozdíl ve fyzické připravenosti? Rodí se snad ve Skandinávii super děti? Ne, kdepak … jen se tam jinak pracuje s jejich mentální připraveností (vnitřní motivací) udělat maximum pro úspěch. Ty holky, zkrátka jsou víc odhodlané a víc a tvrději pracují. V českém ženském florbale skončí trénink, a holky jdou na hranolky se smažákem … v dospělé kategorii na pivko…

    2. Nebojme se kritizovat – akorát mažeme mladým holkám med kolem pusy, když jim budeme říkat, že to bylo v pořádku … „to je v pořádku holky, nemusíte makat víc, abyste byly v budoucnu úspěšnější – 4. místo je přeci úspěch, tam přeci patříme… Navíc jste byly dobrá parta a to je rozhodující. MS v „týmovosti“ jste vyhrály“… Pokud holky chtějí hrát florbal a být úspěšné, musí se i naučit přijímat kritiku. Kdo chce, tak ten si naopak z kritiky vezme to důležité a začne více makat … takže nebojme se tedy kritizovat a naučme děvčata kritiku přijímat. Třeba holky budou víc makat a tento skvělý tým za pár let v ženské kategorii překvapí i švédky… Přál bych jim to.

    Na závěr zamyšlení autorovi článku: opravdu patří pohled rodičů na tyto stránky? Od kdy jsou rodiče odbornou veřejnosti? Podle mého názoru by na stránkách florbal.cz měly být komentáře odborníků. Trenérů, hráčů, funkcionářů… nikoliv rodičů, bratrů, sester… V mých očích to trošku devalvuje florbal.cz a celé mi to zavání bulvárkem neboť pohled rodiče bude VŽDY neobjektivní…

    • je TÝM a TÝM napsal:

      Ještě abych upřesnil ten svůj komentář … k bodu 1. – není to primárně chyba holek … holky si utvořily skvělou partu, ale chyba v nezkušeném trenérském vedení a systému, který nevychovává dravé a ambiciozní hráčky, které by pro výsledek dlouhodobě překonávaly svou komfortní zonu…

    • Super napsal:

      Super názor a komentář, který má hlavu a patu. Naprostý souhlas. Myslim, že autorka tohoto článku by měla být ráda, že její dcera vůbec na MS jela. Protože herně na to opravdu nemá. Ale to jenom ukazuje, že trenéří nevybírali tým podle herní kvality, ale podle toho s kým jsou jaký kámoši.

      • je TÝM a TÝM napsal:

        v tomto směru si dovolím nesouhlasit. Myslím, že zrovna Eliška Nová patří k největším nadějím. To že se zrovna nepotkala s top formou je věc druhá, ale dle mého názoru zrovna ona budoucnost má velikou.

    • achjo napsal:

      hlavně že mužská reprezentace a ženská zvládly vše vždy na výbornou… přestaňte se tady navážet do juniorky a tlačte na unii aby se začali více věnovat mládeži a ne utráceli peníze kde se jim zlíbí.. paní Nová jste dobrá, ale tady nikdo nic neocení, kritika a nic víc (není nic lepšího než 17tiletým holkám vytýkat jak hrajou)… za tým je zodpovědný trenér, tak ať on si sežere kritiku… a radši budu číst názor rodičů než článek například od slečny Ondřejkové, která v psaní nemá absolutně žádný potenciál…

  • Já král I. napsal:

    Nějak mi chybí v tom vyjádření, jeden prostej fakt. A to, že Nová, byla u všech obdržených branek. Navíc nepochopitelný bylo, když v zápase o 3.místo nějakou dobu seděla a pak jí „trenéři“ poslali na oslabení, ve kterém jsme dostali ten rozhodující gol.

    • Chudák napsal:

      A co jako? Kdo nic nedela nic nezkazi. Kazdy hrac si prosel tim ze se mu nejaky turnaj zapas nepovedl. Ty jsi prikladem typickeho ceskeho fanouska … Urazet kritizovat. Ale vžít se do situace umí málokdo. Protoze ten kdo neco odehral si dokaze predstavut jak to pro tak mladou holkou je tezke. Myslis si ze ona sama nevi ze se ji to nepovedlo? … Vzpamatuj se ty a pulka naroda ktery bude vzdy pri kazde prilezitosti kritizovat. Jde videt, ze jsi nikdy nic nehral.

      • Michel napsal:

        Ano, ne vždy se vydaří střídání, zápas, turnaj, sezóna. Jsme jen lidi a chybujeme, to je přeci normální jev. Každý si to musí v hlavě pak přebrat sám a zamyslet se nad tím, co zlepšit, nebo co udělat jinak.
        Ženský florbal je v tomto specifičtější zvlášt, co se týče psychiky a kolektivu. Je dobré mít tým, který funguje, je tam dobrý kolektiv, ale ten by taky měl podávat nějakou kvalitu. Zvlášť na mezinárodní úrovni, kdy je ta konkurence jiná.
        Já bych spíš řekl, že tu lidi trochu mrzí jak se holky postavily ke skutečnosti, která nastala po MS. Jednou vyhrát na MS a skončit na 4. místě má lidi uchlácholit, že se stále držíme za Švédskem, Švýcarskem a Finskem ? Nebo si naivně řekneme, že od těchto týmů dostáváme míň branek a tím se jim přibližujeme, i když jim ty branky nedokážeme vstřelit ?
        Lidé možná čekaly, že holky sklopí hlavu a přiznají si skutečnost, že na MS selhaly herně a jejich výsledky byly špatné a tuto skutečnost si vezmou k srdci a začnou víc makat. Místo toho se spíš chlácholily tím, jaký jsou tým, jak je všichni podporovali a fandili jim a spíš to vypadalo, že si udělaly fajn výlet do Kanady se starším bráchou a ségrou.
        Holky jsou ve věku, kdy by se mělo pracovat také s jejich psychikou.
        A dle mého vyjádření rodičů na tomto serveru není taky na místě.
        Nejdřív by se měl změnit přístup k vychovávání mládeže a zaměřit se na kvalitu než kvantitu. Chválím týmy, které dobře pracují s mládeží.
        Měli bychom si z toho vzít ponaučení všichni a pomoci tu současnou situaci v ženském, ale také mužském florbale změnit k lepšímu.

    • Petr napsal:

      Sleduji ji už delší dobu a je to dobrá hráčka. Jedna z těch, která na sobě dlouhodobě výrazně pracovala, zhubla a zrychlila. Pamatuji si ji, když hrávala za BA a ať mi můj pohled promine, tehdy bývala nemotorná a neohrabaná a jevila se bez větší perspektivy. Za tu dobu ale prošla obrovskou kvalitativní proměnou.

      Zápas o bronz se jí nepovedl, byla na ní viditelná nervozita, která ji kazila výkon a vedla k herní nejistotě, proto také byla v průběhu zápasu posazena na lavičku.

  • PPL napsal:

    Ahoj. Nedalo mi to a po vsech tech ruznych spekulacich, clancich, rozhovorech k uplynulemu mistrovstvi, musim uz take zaregovat. Byla jsem clenkou bronzoveho tymu z MS v Polsku z 2014. A pani Nova, ja opravdu vim, co je to chvala od soupere. Vyslouzily jsme si respekt jak od Finska, Svedska, Svycarska, tak od tech tymu slabsich. Svou hrou jsme donutily i nejlepsi tymy sveta, jako jsou Svedky, Finky, Svycarky, aby se opravdu baly o vysledek s nami. Jak se baly a byly cast zapasu zalezle na sve pulce jen proto, aby uhraly vysledek s nami. A musim podotknout a to se nechci nejak pysnit, ze my jsme se tam snazily hrat florbal, mit nejaky system, plnit pokyny treneru a ta hra nevypadala uplne spatne. Je sice hezke, jak mluvite, jak ten tym byl neuveritelny a jak by holky za sebe daly ruku do ohne atd. To je sice hezke, ale bohuzel florbal se hraje na goly, vitezstvi a v tomto smeru to dopadlo pro letosni cyklus negativne. A pritom v tomto cyklu byly velmi talentovane hracky, opravdu sikovne a ja tvrdila, ze maji na vic, nez jen hrat o treti misto, ale nezvladly to a dle meho nazoru hlavne mentalne. Pokora je proste zaklad a ac vy tvrdite z pohledu vasi dcery neco, mozna je to uplne jinak a jste jen zaujata tim, ze tam hrala vase dcera. Na oko nestranneho divaka to opravdu nebyl dobry pohled a ani zadna pokora nebyla citit. Nasemu bronzovemu tymu z Polska tenkrat nikdo neveril, nebyly jsme tolik talentovane a sikovne (predevsim technicky) jako byl tento tym z Kanady, ale v zaverecnych fazich jsme se proste semkly herne a dosahly toho, co kazda z nas chtela (vysnena medaile). A ac se tu rika, ze to neni o medailich a poharech, je. Kazdy chce tu vysnenou medaili, ktera potvrdi ten vykon. Nemyslim nic spatne, ale chtela jsem tohle sem napsat, protoze je rozdil byt tym mimo hriste (ritualy, socialni site apod.) a byt tym na hristi (herne). Ty holky na to mely, ale proste chybela pokora..celkove tem dnesnim juniorkam chybi pokora a zalezi jim radsi na tom, v jake poze se vyfoti v zrcadle v repre hadrech, jakou si vezmou celenku a tak dale. Prijde mi to docela uz prehnane, jak se uplynule MS porad resi. Proste se to uz stalo a nic se s tim neudela, je spis pptreba se zamyslet nad tim, co s tim delat do budoucna. Mozna tu budou pripadat nekomu moje „kecy“ prechytrale, ale hodnotim to z pohledu hracky, co to vsechno zazila.

    • je TÝM a TÝM napsal:

      Souhlas. Každopádně chybějící pokoru bych spíše vyčítal trenérskému štábu, který plnil spíše úlohu starších sourozenců. Holky si nikdy neřeknou „dnes budeme pokorné“… Pokoru v týmu musí přirozeným způsobem nastolit trenéři a všichni co se kolem holek motali.

    • achjo napsal:

      pokorou určitě neprohrály 😀

  • Petr napsal:

    Mít dobrý tým a dobré vnitřní vazby a vztahy je podmínka možná nutná (což známe z hokeje), nikoliv ale dostačující. Pohoda v týmu musí být doplněna i herní pohodou a ta chyběla.

    Dobré pocity až nadšení z kamarádských vztahů mezi hráči napříč republikou mají v zásadě všichni účastníci mládežnických reprezentací, ale i krajských či regionálních výběrů, to není nic nového. Je to přirozené a lidsky to obohacuje, mladého člověka obzvlášť. Jenže to je jaksi pouze sekundárním efektem reprezentační akce, primárním je předvedená hra a případný výsledek.

  • Mediální analytik napsal:

    A voni se budou furt divit! Sim vás, jste tady na komerčním hřišti a tady se hraje pro čtenost, ne pro dobro florbalu. S koncem MS junek začala vokurkovka a naše milý junky oproti minulejm letům vzbudily pozornost (čti závist) tím, že si plácly v Kanadě. Bejt ten čtvrtej flíček na východním Slovensku, tak tady půlka psů štěkat nebude, zúží se to na tradičně krásné osazenstvo 😀

    Už jak jsem štěkal u toho ouplně prvního výškrabku redachtorovi mysli, že střílí do strašně ouzkýho a nejméně podstatnýho terče, tak jsem obdržel negativní recenze od místních sudích a největších expertů českýho florbalu, který ale prej nemaj na víc, než na vypisování svejch kydů do místní diskuze, čas.

    Jenže pan Havlík se taky hodně nepoved, když dostal docela slušnou bídu od jinejch rodičů, že je lhář a podrazák. To už asi pan Dannhofer chytil nervozitku, tak si jako vyvrcholení svýho tejdenního snažení připravil i obranu týmu od paní maminky. Asi mu padlo na mysl, že nas*at budoucí extraligový plejerky a zavřít si u nich vrátka nebude pro budoucnost tohodle serveru moc voňavý.

    Alébrž je třeba uznat, že každej z těch textů měl něco do sebe a měl kus svý pravdy, jenže výsledek: ani jeden pořádnej komplexní text vo tom, co se vlastně stalo a jak by to mohli bafíci, metodici, trenéři a i sami plejeři řešit. Nula. Nic.

    Komerčně však slušný, tři kousky a pod něma spanilý diskuse spasitelů flóča, Míša si bude moct zajít na pivko na účet redakce. I těch pár halířů z mejch pár přístupů mu přeju. Na zdraví!

    P.S.: Jestli ale přijde konečně něco pořádnýho, pochválím tě! Ať nežeru…

  • Fanda napsal:

    Za chvili tady bude psat i stewardka z letadla co si mysli o tymu jdete už k certu je to trapny…..

  • Petra Nová napsal:

    Ráda bych to tu uvedla na pravou míru. Pana Dannhofera jsem požádala o možnost otisknutí mé úvahy já sama. Nevím, kdo určuje, co je vhodné umístit na web, ale prostor by měly dostat obě strany. Tím redakci Florbal.cz děkuji. Pokud vás to nebaví, číst to přeci nemusíte.
    Záměrně jsem se ve své úvaze vyhnula hodnocení herního výsledku. A věnovala jsem se tomu, o čem se u nás nemluví. A to je sestavování a fungování týmu. Dovolila jsem si to proto, že pracuji (jak jsem uvedla) v oblasti řízení lidských zdrojů a o práci s týmy něco vím.
    Ve svém prvním příspěvku zmiňuji „tým“. Ať mi pan Krásný promine, ale v ženské složce je psychika na prvním místě a podceňovat společnou chemii v týmu, o čemž jsem primárně mluvila, je dost krátkozraké. Je totiž úplně jedno, zda se jedná o tým pracovní nebo sportovní, protože v první řadě jde vždy o výsledek = výkon a ten je tvořen mnoha okolnostmi. Každý hráč a hráčka má pak také ještě musí chápat svoji týmovou roli. Výkon ve sportu (stejně jako v práci) není daný pouze „umem“, herní složkou, ale je právě ovlivňovaný mnoha dalšími faktory. Nemůžeme si tedy myslet, že dlouhodobě uspěji s týmem založeným na individualitách, kterým to společně neladí.
    Nevím, jak lze hodnotit pokoru týmu na dálku 7000 km? Na základě příspěvků na instagramu? Nedostatek pokory bychom tak mohli na základě sdílených příspěvků na sociálních sítích postrádat u mnoha současných extraligových týmů. Z mého pohledu nikdo, kdo tam nebyl a neviděl, jak se juniorky chovaly před, mezi a po zápasech, nemůže hodnotit, s jakou pokorou ke svým výkonům přistupovaly. Nikdo samozřejmě ani neviděl, jak nešťastné byly. Jak tu už někdo psal. Stalo se. K tomu všemu chyběla ta herní pohoda. Pro nás všechny ale zřejmě netruchlily dost dlouho. Místo toho, si z toho dovolily vzít něco jiného. Něco co má mnohem většího trvání.
    Pokud jde o kritiku, tak si myslím, že té si juniorky užily víc než dost. Musely by být hluché a slepé, aby je to minulo. Tohle MS, tuhle zkušenost si budou pamatovat víc než dobře. Vzhledem k tomu, že řada z nich hraje florbal již dlouhá léta, jsou si moc dobře vědomy svých chyb. Já sama jsem si moc dobře uvědomovala, co riskuji, když svoji úvahu nechám zveřejnit. Věděla jsem, že dojde i na kritiku naší dcery. Ono je to hrozně jednoduché, anonymně se do někoho strefovat. Nicméně všem kritikům děkuji. Ale ona opravdu není blbá. 
    Já jsem však myslela kritiku, která má hráče, hráčky posouvat dál. A s tou se tu pracuje velmi špatně. Co zpětná vazba? Kolikrát dostane hráč během sezóny zpětnou vazbu? A když už tu zmiňuji to, co nefunguje, tak budu zcela konkrétní. Vadí mi to, co vidím i u dětských kategorií. Je to morálka. Jsou to klubové hodnoty. Trenéři tráví s dětmi mnoho času, ale kolik času věnují právě tomu? Často vidím v týmech talentované hráče, kteří ale mají nedostatek morálky. Ale protože je kluby potřebují, tak tyto vlastnosti záměrně přehlížejí. Asi by se dalo pokračovat dál a dál..
    Já ale přeji všem, kteří budou naší zemi v budoucnosti reprezentovat, aby byli úspěšní a mohli na svém rozvoji v odpovídajících podmínkách a klidu pokračovat.

    • Tomáš Krásný napsal:

      Paní Nová. Omlouvám se za svého klona. Již delší dobu má totiž někdo dobrý pocit u toho, že píše pod mým jménem. Beru to jako daň za to, že nemám problém se pod svůj příspěvek podepsat a neschovávám se pod přezdívky. Byť ne se vším ve vašem komentáři souhlasím, tak musím ocenit, že jste se nebála svůj názor neanonymně prezentovat. Nesouhlasím s názory některých, že se z florbal.cz stává bulvár. Naopak je moc dobře, že florbal.cz je i fórem názorů. Vždyť kdo z nás má dneska možnost se sjet někde na jednom místě a veřejně diskutovat?

    • fanda napsal:

      nezlobte se, ale celý váš příspěvek mi připadá tak, že ani ve své profesi nejste ta pravá na správném místě. mohl bych uvádět jednotlivé věty, dávat je do souvislostí, analyzovat je atd. ale nevím, k čemu by to bylo na stránkách florba.cz dobré…

    • je TÝM a TÝM napsal:

      Paní Nová… píšete, že by prostor měly dostat obě strany… Vy nejste „druhá“ strana. Na jedné straně jsou kritici ze stran odborníků a lidi působících ve florbale, druhá strana pak jsou samotní účastníci MS – hráči, trenéři, funkcionáři. NE rodiče. To že svou holky hájíte nemá žádný odborný základ, jen to, že jste matkou.

      Osobně nezpochybňuji, že tým je důležitý. Jenže i ten dobře fungující tým musí být orientovaný na výsledky. A to sama dobře víte ze své práce. Přeci si nesestavíte tým pohodových lidí, se kterými bude fajn trávit čas, ale jejich efektivita práce bude nula a výsledek hrozný… Zejména v tomto bodě se ukazuje Vaše zaujatost matky a florbalová neodbornost.

      Mimochodem, píšete, že obzvláště v ženském florbale je týmový duch obzvláště důležitý. A já na to říkám BOHUŽEL. Děvčata často florbal vnímají jako místo, „kde mám ty super kámošky“ místo toho aby to bylo „místo, kde se mohu zlepšovat a být úspěšná“. A to je ten rozdíl o kterém jste psala i Vy. Proto kdybych měl dát ženskému florbalu jednu radu, ta by zněla – „Dejte konečně prioritu výsledkům a rozvoji hráček před tím, jak moc budou hráčky kamarádky.“ Anča se nepohodne s Mončou? No a? Pokud na hřišti odvedou pro tým maximum, tak ať spolu nekamarádí. To na hřišti je důležité, ne co se děje v šatně či ve sprchách.

  • FANDA napsal:

    Pani Nová jdete brečet jinam

  • Milý deníčku napsal:

    Rád bych se zeptal, jestli si teď na tento web může psát každý a udělat si z toho svůj „deníček“? Připadá Vám normální, aby se tady zveřejňovaly názory rodiče? Jak už bylo napsáno, nikdy to nemůže být objektivní. Navíc zrovna paní Nová je z realizačním týmem nejlepší kamarádka, jak jsem měl možnost vidět na několika turnajích. Sakra tyhle bláboly si nechte domů pro dceru, která na MS neměla co dělat (pomalá hráčka bez nápadu a kreativity, nulová technika, ostuda) a nekrmte tím nás, florbalovou veřejnost.

    Rád bych také požádal florbal.cz, aby se zamyslel nad tím co vydáva za články. Děkuji pěkně.

  • Standa napsal:

    Paní Nová,

    děkuji Vám za Váš komentář. Mě osobně dost pomohl v celkovém pohledu na repre juniorek. Sám jsem trenér dorostenek (asi neúspěšný, protože jsme skončili 8. :O) ) a dobrý kolektiv si myslím je jeden z důležitých atributů podmiňujících úspěch. Jsem za holky rád, že si sedly a jako tým šlapaly (nikoli po sobě). Taky jsem rád za holky ze širší repre, které se do konečné nominace nedostaly a přesto holkám držely palce.

    Nicméně to znamená, že nesplnění cíle (totiž cennějšího kovu než brambory) nebylo problémy uvnitř týmu.

    A taky to nebylo vinou špatného fungování ČFBU či její nedostatečnou podporou. Unie se totiž neustále snaží o větší oblíbenost tohoto děrovaného sportu. Nejprve mohutnou podporou před a během MS, poté aspoň minimalizací „škod“ napáchaných neúspěchem.

    Určitě nemůžeme čekat kampaň Unie ve stylu „Nepovedlo se nám MS, pojď hrát florbal a pomož nám k medaili!!!“ někde na ČT4. To rozhodně ne, články jsou skromné a napsané tak nějak napůl.

    Co je tedy špatně?

    PŘIPRAVENOST ČESKÉ REPREZENTACE

    1) špatná soupiska ?
    – pan Nesměrák, vybral koho vybral a já věřím, že vybral to nejlepší pro svůj koncept hry, vizi.

    – kondičně ?
    – toto MS bylo vyvrcholení nějakého přípravného cyklu a dlouho dopředu se věděl harmonogram. Celá příprava k tomu určitě směřovala.

    – mentálně ?
    – celý přípravný cyklus včetně pořádaných EFT má za cíl mentálně připravit hráčky na vyvrcholení. Tolik těžkých zápasů, širší/užší nominace (s tím spojený tlak)

    – takticky ?
    – určitě dostatek příprav, setkání, EFT, také nějaké domácí úkoly

    Paní Nová, my se tady nebavíme o tom, že se nám nepovedl jeden zápas o medaili. My se tady bavíme o tom, že se nám „povedl“ jeden zápas proti „NEJ“slabému týmu MS. A to ještě s nadsázkou „povedl“. Je dobré si dávat vysoké cíle jako repre, ale je třeba si uvědomovat, že s vetšími cíli přichází i větší zodpovědnost.

    Tým českých juniorek byl na turnaji sebevědomý, to je dobře. Dokázal však toto sebevědomí přenést i hry? Byl na hřišti dominantní, vzbuzoval v soupeři úzkost? Byl drzý až provokativní, aby soupeře vykolejil? Ťukat si míček na vlastní polovině, ale po přechodu polovinu útočnou ho ztrácet, není pro mě sebevědomý projev. To je jen zdánlivé sebevědomí.

    Po skončení MS pan Skružný (šéftrenér české repre) zde ( https://www.ceskyflorbal.cz/clanek/budeme-mit-problemy-bojovat-o-medaile-pokud-nezmenime-mysleni-varuje-skruzny ) píše o nové metodice přípravy hráčů jakožto reakce na vývoj kompletní české florbalové repre.

    Vyřeší to však náš problém? Kondice je podle mého názoru důležitá, ale mnohem důležitější je správná hra a její aplikaci ve hře a s tím související výběr vhodných hráček – kondice se získává daleko snadněji než herní myšlení a psych. stabilita. Když budu chtít hrát „Tiki-taka“ tak si určitě nevyberu tým sprinterek nebo sólistek.

    Pan Havlík pojmenoval činitele neúspěchu – pana Nesměráka, respektive celý trenérský tým. Za jeho názor jsem také rád, přestože mi to místy přišlo trošku moc (hlavně ta fotografie ve stylu – „vidíte, já jsem byl úspěšný“ je zvolena hodně špatně – zavání mi to manipulací .. .:o))) ). Jelikož však nemám takové informace ohledně cyklu, jednotlivých požadavcích na hráčky a jejich deníčky, atd., atd. … moje psaní se zvrhlo čistě do obecných keců a náznaků.

    • Quido napsal:

      Pan Skruzny by mel mlcet a soupat nohama, protoze jako metodik CFbU mel byt uz davno odvolan, nebo vy vidite nejaky metodicky prinos? Neco, cim se ceske reprezentacni tymy lisi od ostatnich? Krome toho, ze typicky klesaji na uroven i tech nejslabsich souperu? V tom typicky vynikame? Co je typicke pro hru ceske reprezentace, jakekoliv?

  • je TÝM a TÝM napsal:

    Mimochodem pane Dannhofere, dokončuji svoji literární prvotinu z florbalového prostředí… „otisknete“ mi ji? Jedná se o detailní analýzu florbalového prostředí tak, jak ji z povzdálí pozoruji. URČITĚ to patří na florbal.cz… 😀

  • Martin napsal:

    Vážená paní Nová,
    chápu, že je těžké si přiznat kritiku na vlastní dítě, nebo na někoho blízkého. Co však nechápu, je Vaše potřeba nám to vysvětlit nebo uvést důvody, proč bychom měli na ženskou juniorskou reprezentaci změnit názor. Protože v reprezentaci je a vždycky bude na prvním místě výsledek. Ano, chápu že jakási mentální příprava, to aby se holky měly rády, je důležité na klubové úrovni. Přeci jenom tam je spolu ten tým několik měsíců. Ale na pěti denní akci, jménem Mistrovství světa, je mi nějaká jejich parta úplně ukradená. Holky tam prostě jely hrát florbal a ne na školu v přírodě. Říkáte, jak se holky měly strašně rády, a že si pomáhaly a nevím co všechno, ale hra byla jednoduše katastrofa. Ofensivní hra byla naprosto nulová, dozadu taky žádná hitparáda. Tenhle jejich výlet nás, co přispíváme do unijní kasy, stál spoustu peněz, a považuji za naprostý výsměch, nám oznámit, že se tam holky měly rády a to stačí.

    • je TÝM a TÝM napsal:

      Nezbývá než souhlasit… Dokonale vystihnuto.

      Na MS se jezdí kvůli výsledkům, nikoliv na super akci s kámoškama. Někdy je zkrátka moc velká pohoda v týmu kontraproduktivní a to bylo evidentně tentokrát.

      • Petr napsal:

        Vidím to stejně a sebral jsem Vám myšlenku, aniž bych si to uvědomil. To, co jste vystihl ve dvou řádcích, jsem trochu víc rozepsal.

        Ještě mne v této souvislosti napadla myšlenka dopadu časového posunu na únavu organizmu. Přeci jen to zřejmě většina děvčat zažila vůbec poprvé a mohl to být jeden z faktorů do mozaiky celkového vystoupení reprezentace.

        • Kerim napsal:

          S časovým posunem se musely vypořádat i Švédky, Finky, Švýcarky, Polky, Lotyšky, Slovenky, Norky,…

  • Pavel napsal:

    Svým způsobem tady máte asi všichni pravdu,ale čeho jediného si lze cenit?!…..Jediná paní Nová se pod ni dokázala podepsat!A možná pan Krásný,i když tam už člověk někdy neví,co píše on a co jeho „chytrý dvojník“.

  • Petr napsal:

    Zkusím to shrnout. Děvčata jela do Kanady jako parta. OK, nic proti, týmová chemie je potřebná. Sebevědomí bylo, na začátku sezóny se na EFT herně i výsledkově zadařilo. Děvčata byla po prázdninách klubových i reprezentačních soustředěních, fyzicky nadupaná a hlavně hladová po florbalu. V průběhu sezóny za dařila i přípravná utkání proti Švýcarkám.
    Přišel konec sezóny a děvčata odletěla do Kanady. Byť to tady ani v předchozích článcích nikdo nezmínil, přišel zákonitý útlum. V hlavách. Skončila sezóna, různé ligové medaile byly rozdány, pro většinu týmů nastal určitý klid, rušený pouze tréninky, týmy a většina hráček vypadla ze zápasového módu.
    Za této situace se hrálo MS. Proč se ale nezadařilo? Protože se tým semknul až tak, že začal věřit v kolektivní úspěch. Jenže kolektivní úspěch musí být podpořen individuálními výkony, k tomu ale nedošlo. Hráčky začaly podvědomě spoléhat jedna na druhou, zapálit oheň aktivity a nastartovat obrat se ale žádné nepodařilo a na tým padla herní deka. Prostě došlo k mentálnímu vyhoření. To není nic neobvyklého, viděl jsem to na vlastní oči několikrát.
    Možná Seveřanky děvčatům záviděly hmatatelnou soudržnost týmu, které pro své individualistické založení, výchovu a mentalitu nikdy v týmu nezažijí. Jenže tento jejich vrozený individualismus je na druhou stranu jejich výhodou, vede totiž k aktivitě a dokáže strnout k dobrým výkonům i ty, kterým se aktuálně zrovna nedaří. Individualismus učí nespoléhat na druhé, ale aktivně k úspěchu přispět sám.
    Takže závěrem, posezónní únava spojená s jistou přemotivovaností a přehnanou důvěrou v kolektivní sílu týmu vedla nakonec k tomu, že herní pohoda se vytratila, nastoupila bezradnost v základních herních situacích a zákonitě ztěžkly nohy.

    Já bych výsledek MS děvčatům nezazlíval, byla to pro ně v každém případě zkušenost. Chápu, že po ztrátě medaile ji zůstal alespoň pocit dobré party. Jenže to právě byl možná kámen úrazu, idyla se stala zabijákem přirozené konkurence a vnitřní motivace. A aby to děvčata překonala, na to jsou ještě hodně mladá a bez potřebných životních zkušeností. Trenéři, kteří měli být zdravými korektory, v tomto nepomohli, protože té atmosféře podlehli také.

    • Pepa napsal:

      Myslím, že velmi dobře řečeno. Stačí se zeptat kohokoli kdo absolvoval Švédskou či Finskou anabázi….na tréninku funguje daleko víc nenávist (pravda s respektem ke kvalitám soka) a boj o fleky, než plácání se po ramenou….

      • Petr napsal:

        Zdravá vnitřní konkurence je tahounem týmu. U nás končí uspokojením po nominací do výběru, u nich pokračuje bojem o to, ve které pětce bude kdo hrát.

        Je to v mentalitě. V hokeji a fotbalu to zhruba funguje, protože jsou hráči placeni a berou výkonnostní a výsledkové bonusy. Florbal je pro hráče amatérský sport a už tak tomu věnují dost svého volného času a chce se po nich víc. My v české kotlině skutečně nikdy nebudeme mít mentalitu Seveřanů a Švýcarů, kteří aby se vůbec uživili, se napřed musejí z domu proházet sněhem a Seveřané navíc ve zdraví a při potřebné dávce životního optimismu musí přežít dlouhé polární noci. Jsou prostě mentálně mnohem odolnější, jsou zvyklí přirozeně intenzivněji a efektivněji pracovat, aby vůbec přežili.

  • Igor napsal:

    Petr: Solidní výžblept…

  • Jirka Bares napsal:

    Soudrznost tymu je dulezita, ale kdyz to herne, slusne receno, nestalo za nic a odpovidal tomu i vysledek, tak nikomu nepomuze barvit to na ruzovo. Pro divaka je soudrznost tymu dulezita kdyz je to videt na hristi, coz se nestalo a proto na to neni divak nijak zvlaste zvedavy, i kdyz to holkam samozrejme preje, kouka na to ale kvuli predvedene hre a vysledku.

  • Petr napsal:

    Hezky den preji, našel jsem tyto stranky asi uz s krizkem po funuse ale i tak bych rad kratoucky komentar dodal.
    Predne bych chtel pozdravit p. Novou a jen ji vzkazat , ze ona jako prvni by mela byt na svou ratolest prisna a kriticka.
    Ano v kolektivnim sportu je parta dulezita o tom nemuze byt pochyb ale ta parta musi byt hlavne okolo toho sportu, ne o tom ze pujdou nekam na limonadu a tam budou kamaradky…..
    Dalsi bolest si myslím , ze je jejich hlava, jeden z duvodu bude ten, ze se o techto holkach pise dva roky ve smyslu nase reprezentantka…..myslím si, ze to holkam stouplo do hlavy a myslí si, ze jsou nedotknutelni, misto aby se vratily ze soustredeni, ze zapasu za repre a ukazaly jak umi bojovat tak pred ostatnima holkama jsou spise frajerkama. Toto muzu navazat k P. Nove….je potreba sve deti ucit pokory a drzet je pri zemi, to si myslím, že 90% procent holek a rodicu neumi , spis nechce umet.
    A nominace??? vlastne jsem jiz na toto odpovedel, nominace je porad stejna, snad minimalni zmena , proste tady je to otom, ze se vyberou holky a ty jsou reprezentantky a uz se nezjistuje, jestli maji na turnaj formu, neni – li nekde holka s lepsi formou a pod. A to muzeme rici o vsech postech, od golmanek po utocnice.
    Na zaver- florbal je kolektivni hra, nezkousejme hledat a delat neco noveho nic stejne nelze najit.

  • ! napsal:

    Teď nám pomalu začnou přicházet holky, které rozvíří to florbalové jezero.

Napsat komentář

*