Jakub Robenek Foto: Facebook FBC Ostrava
24. 10. 2017 Extraliga žen (1) KOMENTÁŘŮ

Kvalitu na Superfinále máme, nejsme spokojení vzhledem k úrovni, na jaké chceme být, hodnotí Robenek

 



Ostrava v létě rozvířila přestupové vody Extraligy žen a pasovala se na černého koně soutěže. Zatím se sice potvrdilo, že patrně převezme pozici v elitní čtveřici namísto Bohemians, na druhou stranu kouč Jakub Robenek příliš vlídných slov pro své svěřenkyně po zápasech neměl. V rozhovoru vysvětluje, že jeho tým sice hraje dobře, ale zatím ne na takové úrovni, na jaké by chtěl být.

Už se to stalo tak trochu koloritem, který vnímá také florbalová veřejnost. Jakub Robenek své svěřenkyně po zápasech v komentářích pro online přenos rozhodně nešetřil. „Derby bych nespojoval s kritickými komentáři v průběhu sezony,“ říká ale na úvod rozhovoru. „Jedna věc je ta, co napíšete do online přenosu, a druhá věc je to, co řešíte s holkama na trénincích, taktických poradách a tak podobně,“ vysvětluje.

A jak je jeho dobrým zvykem, rozpovídá se o své filosofii, která z pohledu komentářů leccos vysvětluje. „My totiž spokojeni jsme i nejsme. Myslím si, že většina týmů by byla spokojena s tím, jak hrajeme a dokážeme vyhrávat zápasy. Další věc už ale s derby souvisí: my se totiž snažíme o to, abych byli dokonalí v detailech, snažíme se je vypilovat do maxima, protože víme, že na týmy typu Vítkovic to zatím není,“ podělí se o názor.

S výkonem týmu v derby být ale spokojen nemohl. „V derby se nám nedařilo, propadali jsme v základních činnostech, prohrávali neskutečné množství soubojů, situace 1 na 1, a Vítkovicím jsme dali strašně moc šancí,“ litoval. „Shrnul bych to tak, že nespokojeni jsme, ale je to v rámci té dané úrovně, kterou chceme dosáhnout. Naše úroveň aktuálně stačí na drtivou většinu extraligy, ale pokud chceme konkurovat Chodovu, Tigers a Vítkovicím, tak musíme přidat a právě pilovat detaily,“ je očividné, že s pozicí čtvrtého vzadu se rozhodně nesmířil.

Ještě jednou se pak vrátil k derby. „Derby nám ukázalo, že se k tomu vytouženému perfekcionalismu ještě neblížíme, nasekali jsme mnoho chyb. A co mě nejvíce zaráží, jsou pouhé tři vstřelené branky za klasické hry, dva góly při power play nepočítám,“ vrací se k tomu, že poměrně dlouho hrála Ostrava bez brankářky.

Cílem bylo dostat se do premiérového ostravského Superfinále, což zůstává stejné. „Myslím si, že tým má sílu a atributy k tomu, aby se dostal do Superfinále, ale na druhé straně balancujeme na tenké hraně toho, že se nemusíme prokousat do semifinále. Rozhodně si nemyslím, že je to tak, že jsme aktuálně schopní dát komukoliv ve čtvrtfinále 4:0 na zápasy. My musíme jít krůček po krůčku, učit se a přidat, ještě nám kus chybí,“ přiznává upřímně.

Je možné, že trochu vystřízlivěl poté, co se jeho týmu extrémně povedl turnaj Czech Open, kde Ostrava přes množství změn v kádru zazářila? „Přiznám se, že jsem si na začátku sezony nemyslel, že nějaký čas bude třeba, přišlo mi, že si všechno sedá přirozeně, ale sezona ukázala, že je tomu tak. Zatím neustále hledáme optimální složení a dost mícháme formacemi, něco se nám samozřejmě ukazuje, ale pořád je tam dost věcí, které nás nutí složení formací různě měnit,“ odpověděl na otázku, jestli se přeci jen neukazuje, že nový tým se potřebuje sehrát v mistrovských duelech. „Na Czech Open se rozchytala Veronika Tomšová, výsledek jde hodně za ní.Samozřejmě, že jsme hráli dobře a proměňovali šance, ale pochytala nám neskutečné věci,“ vrátil se ještě k srpnovému turnaji.

Celý proces je totiž také o sbírání zkušeností. „Zápas jako derby asi posily ze Slovenska ještě nezažily, hraje se pod úplně jiným tlakem a za plné koncentrace. Na druhou stranu, uvidíme, co s nimi čas udělá, jsou to reprezentantky a atributy mají,“ vyjádřil se především na adresu tří posil ze Spišské Nové Vsi.

Czech Open tak byl pro tým především psychickou vzpruhou. „Vyřadili jsme Vítkovice s Tigers, takže na psychiku super, ale v procesu zmíněného učení to moc neznamená. Musíme neustále pracovat, pracovat a pracovat, abychom byli schopní tyto týmy pravidelně porážet,“ zakončil Jakub Robenek.


Autor: Michal Dannhofer



KOMENTÁŘE

Napsat komentář: Tomas

*