Vítkovice byly v domácím Superfinále poraženy Boleslaví. Foto: Martin Flousek - Flickr Český Florbal
24. 4. 2018 Superliga (0) KOMENTÁŘŮ

Vybrali jsme si štěstí, které jsme měli, život jde dál, smutnil Josef Rýpar

 



Josef Rýpar patří k největším hecířům ve vítkovickém týmu. Nebylo tak divu, že po Superfinále byl extrémně zklamaný, že jeho tým nedokázal udržet dvoubrankové vedení 3:1, které si hned na začátku utkání vypracoval. Univerzál ale přiznal, že jeho tým udělal o tu jednu pověstnou chybu v prodloužení navíc.

Při první otázce na to, proč to Vítkovicím nevyšlo se pousmál, byl to ale hodně nucený úsměv. Vnitřně Rýpara porážka jistě velmi mrzela. „Nedokážu vyjádřit, proč to nevyšlo, možná jsme si vybrali už všechno štěstí v předchozích sériích,“ připomněl především unikátní čtvrtfinálovou sérii s Tatranem, ve které Vítkovice ani jednou nevyhrály v základní hrací době.

Při popisu rozhodující branky Milana Tomašíka se na nic nevymlouval. „Udělali jsme fatální, neomluvitelnou chybu, když jsme nechali hráče odstoupit a ten nám to zametl prakticky do prázdné branky,“ sypal si za celý tým popel na hlavu.

Fakt, že na druhé straně stáli borci jako Jelínek, Kološ nebo Tomašík jej nechal v klidu. „Když budu mluvit sám za sebe, tak mí spoluhráči to nebyli, takže jsem to bral jako normální zápas proti Boleslavi, možná, že to kluci měli jinak,“ připomněl fakt, že sám je odchovancem Rožnova.

Vítkovice přitom zápas rozehrály velmi dobře. „Nám prostě nesvědčí, když vedeme o dva tři góly, také v play off se nám několikrát stalo, že se pak ten zápas dramatizoval, protože nám to nejde. Je to velká škoda,“ smutnil nad vítkovickou statistikou.

Snažil se ale dívat do příštích let. „Teď jsme obrovsky zklamaní, ale prostě se to stalo, vedli jsme 3:1 a prohráli. Život jde dál,“ pokrčil rameny. „Ale tam určitě je… Nechci říct, že by si to kluci z Boleslavi zasloužili za ty roky, určitě jsem ji chtěl porazit, ale vyhráli Superfinále, takže si to asi zaslouží,“ pogratuloval soupeři. Na závěr nezapomněl ani na diváky. „Diváci byli fantastičtí, smekám před nimi,“ zakončil Josef Rýpar.


Autor: Michal Dannhofer



KOMENTÁŘE

Napsat komentář

*