Lucia Jelínková je zpět v extralize. Foto: Otakar Prášek
10. 10. 2018 Extraliga žen (4) KOMENTÁŘŮ

Reprezentaci nemůžu slíbit, sama nevím, jak dlouho návrat potrvá, říká Lucia Jelínková




Dlouho dopředu avizovala, že po domácím mistrovství světa si dá od florbalu oddech, uspořádá si rodinný a pracovní život, možná se pokusí o miminko. Lucia Jelínková to ale bez florbalu dlouho nevydržela: už v létě nastoupila na Czech Open, nyní také v šestém kole extraligy. Jak dlouho ale její návrat potrvá, to říct nedokáže.

Už před světovým šampionátem v Bratislavě jsi avizovala, že sezona 2017/2018 bude na nějakou dobu poslední, zkusíš si uspořádat osobní a pracovní život, možná se s manželem pokusíte o dítě a třeba se časem vrátíš. Kdy nastala Ta změna?
„Nemluvila bych o nějaké velké změně, ani bych svůj „návrat“ nějak nepřeceňovala. Od florbalu jsem si chtěla pár měsíců odpočinout, nemuset se každý den trmácet na trénink přes celou Prahu, víc času věnovat osobnímu a pracovnímu životu. Posledních pár let jsem žila celkem ve stresu – práce, florbal, péče o domácnost, pořád jsem se někam hnala a místy trošku balancovala na hraně vyhoření. Snažila jsem se dělat všechno na 100%, ale z práce i florbalu se postupně vytrácela radost, z tréninků byla povinnost a taky tělo mi začalo vysílat jasné signály, že to takhle už dlouho nepůjde.

Pauza mi pak pomohla zjistit, že mě florbal, práce a vlastně všechno co dělám opravdu baví, když to nedělám rutinně, pod tlakem a když jsem unavená. Upřímně teď nedokážu říct, jak to všechno opět skloubím a jestli mi to vydrží do konce sezóny, ale tlak na sebe hned takhle zkraje vytvářet nehodlám. (usmívá se)  Nyní mě tréninky po dlouhé době baví a pokud můžu týmu ještě chvíli pomoct, tak se o to pokusím.“

Na druhou stranu, už v létě jsem slyšel reportáž v rádiu, kde jsi říkala, že hledáš určité způsoby, jak hrát dál, odehrála jsi také Czech Open. Na jak dlouho jsi reálně úplně vysadila?
„Úplně „čistá“ jsem byla zhruba dva měsíce. Pak jsem si zašla zahrát pár zápasů s muži a nastala částečná recidiva. Hledala jsem tedy varianty jak se dál realizovat, lákala mě právě nižší mužská soutěž, ale logisticky by to nebylo ideální vzhledem k pozdním tréninkovým časům. Nakonec jsem skončila u našeho Tigers B-týmu, který sice netrénuje, ale může doplnit stavy na trénincích Áčka.“

V reportáži České televize zaznělo, že Ti trenérky Ivanti Tigers vyšly vstříc ohledně tréninkového plánu. V čem?
„Zatím je to především v tom, že mě pustily do zápasu bez oficiální letní přípravy, i když mou fyzičku si předtím samozřejmě lehce otestovaly. Výhodou Tigers je, že máme kondiční tréninky individuální na základě domluvy s kondičním trenérem, takže nebudu muset ve stresu spěchat z práce na druhý konec města. Co se týče florbalových tréninků, tak tam musím ještě zavyjednávat, asi jsem se s tím prohlášením pro ČT lehce ukvapila.“ (usmívá se)

Poprvé jsi nastoupila do zápasu šestého kola s Chodovem. Jak dlouho se rodil konkrétní plán na návrat?
To vlastně ani sama nedokážu říct, v kontaktu jsem byla s týmem delší dobu skrze moje hraní za B- tým. S návratem do Áčka mě nahlodávala delší dobu především Markéta Štéglová a kapitánka Iveta Hyršlová, ale konkrétní podoba se zrodila až v týdnu před zápasem. Že bych mohla nastoupit jsem se dozvěděla až ve středu večer, definitivní rozhodnutí pak padlo ve čvrtek po tréninku.“

Tvůj návrat reálně zabral tolik, jako kdybys prodělala nějaké středně těžké zranění. Přesto, poznala jsi pauzu na sobě?
Samozřejmě to znát bylo. Před zápasem jsem se svojí pětkou absolvovala dva tréninky, takže sehrání celkem chybělo. Kromě toho jsem si ale taky zvykala na tempo, vždyť jsem nastoupila rovnou z druhé ligy – doslova – dopoledne jsme hrály proti Novému Strašecí -. Potřebuji zrychlit a trošku se rozkoukat a pak to snad bude dobrý, po zranění by mi to doufám trvalo déle.“

Jak dlouhý by Tvůj návrat měl být?
„Dokud to půjde fyzicky, psychicky a dokud budu mít týmu co dát, tak ráda zůstanu.“

Byla jsi kapitánkou slovenské reprezentace, je v plánu návrat také na mezinárodní scénu? Na přelomu ledna a února se hraje kvalifikace o postup na světový šampionát v Trenčíně…
„Reprezentace pro mě představuje obrovský závazek, nechtěla bych plýtvat něčí energií a časem pokud bych si nebyla jistá, že s týmem budu do dalšího mistrovství. A na to, abych to slíbila, je po jednom zápase prostě příliš brzy.“


Autor: Michal Dannhofer



KOMENTÁŘE

  • dudacek napsal:

    Klobouček, hrála výborně

  • soko napsal:

    No Lucii to prajem a hlavne bez nej nebude SR repre na rok to čo by mohla byť. Na druhej strane Markétka Šteglová samozrejme už nevie čo s jej slabším tímom robiť … Markétka keď ty aj so svojou bandou odídeš z florbalu potom možno Tigers začne niečo hrať 😛

    // Redakčně upraveno //

    • soko napsal:

      Redakcia upravila to , že som narážal na jej monštrózne uši …

      • Petr napsal:

        To bylo trapné. Už v předchozím článku na téma Tigers jste si neodpustil tuto hloupost, čímž jste deklasoval informační hodnotu příspěvku, zejména však svou intelektuální úroveň jako přispěvatele do diskuze.

        PS1 Jistě by se dala na každém najít nějaká fyzická zvláštnost, ale nejsme snad již děti, abychom si z toho dělali legraci a trapně na to upozorňovali.

        PS2 S názory na MŠ s Vámi souhlasím, tam ujel vlak. Tým se v zásadě téměř rozpadl, herně to v posledních letech oživil jen trenér Jelínek (který tam již není) a bude pokračovat další propad do průměru. Za pozitivum považuji v dané chvíli jen mládežnickou strukturu klubu a to, že se o ní starají.

Napsat komentář

*