Švédská sudí Josefine Hedelind zkoumá video v utkání USA - Thajsko. Foto: Claudio Schwarz, unihockey-fotos.ch Švédská sudí Josefine Hedelind zkoumá video v utkání USA - Thajsko. Foto: Claudio Schwarz, unihockey-fotos.ch
11. 12. 2019 Mistrovství světa žen 2019 (0) KOMENTÁŘŮ

Ve Švýcarsku už video nechybí. Pomohlo Slovákům nebo Australankám, florbal navíc vyřešil také zbytečné výzvy

 



Miroslav Janovský po semifinále minulého šampionátu zuřil, že pořatelé nezařadili video na seznam priorit. Věřil, že první gól Švédek nepadl. Letos už by takový problém neměl, video je rozhodčím k dispozici a je hojně využíváno Janovského nástupci. Chválit jej může například Michal Jedlička nebo třeba Sasha Rhyner, kterým oběma pomohlo. Florbal navíc vyřešil sporné trenérské výzvy, které provázely loňský šampionát juniorek.

Janovský se po semifinále se Švédskem čertil, věřil, že Nikola Příleská stihla přirazit nohu k tyčce včas a gól Emelie Wibron tedy nepadl. „Nadávat na rozhodčí je hrozně jednoduchá věc. Pro mě je nepochopitelné, když ve sportu, který se chce jednou dostat na olympiádu, není použito video,“ nechtěl tehdy hanit finské sudí Kirjonena a Sirkku.

Mezinárodní florbalová federace přitom jde s dobou. „Video je součástí mistrovství světa a kvalifikačních turnajů,“ uvedl pro Florbal.cz generální sekretář IFF John Liljelund. „Mezinárodní florbalová federace použila poprvé video v na mužském světovém šampionátu v Rize v roce 2016 a od té doby systém na akcích IFF používá. Používají se dostupné záběry od televizních společností, a to pro určení dvou případů: jestli balonek přešel celým objemem brankovou čáru a jestli nedošlo ke vstřelení branky po přerušení hry,“ popisuje, jaká je poslední zhruba tři florbalová praxe.

V Bratislavě ale video k dispozici nebylo, pořadatelé tehdy bojovali s rozpočtem. „Já od pořadatelů vím, že tady video chtěli mít, ale měli to na jednom z posledních bodů, které potřebovali zařídit. Ale prostě se na to nedostalo. Pro mě je to obrovský lapsus. Prohráli jsme o gól a to trestné (střílení) bylo velice sporné rozhodnutí,“ doplnil Janovský.

Přitom potřebné vybavení k dispozici bylo, stadion Ondreje Nepely totiž tehdy využíval hokejový Slovan Bratislava pro zápasy KHL, podle odborníků šlo jen o to, přenastavit kamery.

Paradoxně se tak jako první na ženských šampionátech dočkaly videa juniorky, které odehrály šampionát na jaře 2018.

Mezinárodní florbalová federace si pak poradila také s nešvarem, který objevili někteří juniorští trenéři. Ti si totiž možnost videa vyžadovali například v posledních minutách zápasů, přičemž si vybírali jakoukoliv střelu na bránu, i takovou, kterou brankářka vyrazila hrudí nebo vůbec nemířila mezi tři tyče. Poskytnutý čas následně využívali jako takový „druhý time out.“

Už na lednovém Champios Cupu ve Švédsku tak byla pravidla taková, že video si lze vyžádat pouze jednou během daného úseku hry, přičemž za úsek hry se považuje základní hrací doba, prodloužení a nájezdy, a rozhodčím byla dána povinnost odmítat „zjevně neopodstatněné výzvy.“

Pravidla jsou jednoduchá, ať rozhodčí nebo tým, oba subjekty musí požádat (rozhodnout) o přezkoumání záznamu nejpozději v nejbližším přerušení hry po inkriminovaném momentu.

Na Mistrovství světa žen 2019 se nepoužívá speciální videorozhodčí. „Jeden z rozhodčích musí přijít k obrazovce, kde jsou mu promítány všechny dostupné záběry, ze všech dostupných úhlů, na základě kterých musí rozhodčí učinit rozhodnutí,“ popisuje výtažek pravidel.

V reálu tak musí občas rozhodčí opravit sama sebe. To se přihodilo švédské sudí Moně Franzon, která nejprve uznala Lotyšsku branku na 6:7, po přezkoumání videa se ale čtyřicetiletá sudí musela opravit.

Video bylo použito také v utkáních Thajska s Austrálií nebo Singapuru s Německem.


Autor: Michal Dannhofer



KOMENTÁŘE

Napsat komentář

*