Skvělé utkání a reklama na florbal. Semifinálové střetnutí mezi SC Classic a Wilerem nabídlo divákům v Ostravě parádní podívanou. Šťastnější nakonec byli hráči švýcarského mistra, kteří vyhráli 10:7 a zahrají si zítra proti Storvretě o titul. Finský celek Classic vyzve v boji o bronz domácí Vítkovice.
Wiler byl od začátku utkání o něco napřed. V úvodu druhé třetiny zvyšoval na 2:0 pro švýcarský tým slovenský reprezentant Michal Dudovič. Wiler si následně v divoké třetí části postupně vypracoval slibné vedení 5:2, 6:3 a 7:5, jenže Classic se dokázali dotáhnout a v 55. minutě srovnal na 7:7 Eetu Sikkinen.
Definitivně tak strhl vedení na stranu švýcarského šampiona Lars Rentsch. Po něm zkompletoval hattrick ve skvělé formě hrající Joonas Pylsy a Wiler ještě stvrdil cenný triumf desátou trefou. Tenhle zápas musel bavit a byl vynikající pozvánkou na zítřejší program Poháru mistrů! V sestavě vítězů se objevil také Radek Sikora junior, který v utkání odehrál něco přes deset minut.
Semifinále Poháru mistrů 2020:
SCC Classic – SV Wiler-Ersigen 7:10 (0:1, 2:3, 5:6)
Branky: 31. Salin (Salo), 33. Salo (Johansson), 46. Heikkilä, 47. Helin, 50. Tykkylainen (Piha), 54. Kivilehto (Koskinen), 55. Sikkinen (Helin) – 2. Rentsch (Affolter), 26. Dudovič, 30. Mutter, 36. Affolter (Mutter), 43. Pylsy (Väänänen), 46. Affolter (Väänänen), 53. Pylsy (Bürki), 56. Rentsch (Louis), 60. Pylsy, 60. Louis (Hofbauer). Diváci: 1470.
Autor: Gustav Ondrejčík
Co k tomu zápasu dodat? Tak se hraje florbal! Na tohle české týmy nebudou mít ani za 100 let…
Věřím, že budou dříve než za sto let. Musí se ale změnit spousta věcí. Společnost musí přestat být tak nevraživá, závistivá a pohodlná. Musí se jasně nastavit směr, kterým se musíme dát a pak k tomu vést přicházející generace hráčů a formovat jejich myšlení v duchu toho, co od nich budeme očekávat. Pokud vše zůstane, jak je, tedy že si budeme spíše nadávat, vyčítat, závidět, tak z té nové generace nevychováme lepší florbalisty. Nejde ale jen o ně, myšlení budou muset změnit i ti, kteří je do toho velkého florbalu budou uvádět. Ve chvíli, kdy hráči budou vyrůstat ve společensky příznivějším prostředí, budou přirozeně sebevědomější, zodpovědnější a pracovitější. Tomu věřím. Takže nehažme flintu do žita a zkusme s tím začít něco dělat!
Píšete něco podobného jako Filip Pešán 🙂 Chápu, jak je to myšleno, ale fakt si nemyslím, že na vyřešení problémů s kvalitativním rozdílem ve florbale je potřeba nějaká „společenská změna“. Navíc mi to zase zavání alibismem.
Jak už napsal někdo jiný v debatě o kus dál – byly doby, a není to tak dávno, kdy naše top týmy dokázaly být mezinárodně konkurenceschopné. Zejména bych vzpomněl Radomíra Mrázka, pod kterým hrály Vítkovice celoplošnou osobní obranu, kterou to dokázaly znepříjemnit i soupeřům top kvalit. Podobným příkladem je i letošní fotbalová Slavia. Prostě klasický přístup – když na soupeře nemáš technicky, tak musíš víc makat! A alespoň to můžou florbalisté (a jejich trenéři) dělat už teď a nečekat, až se naše zlá společnost změní v ráj na zemi.