Útočnice Andrea Břeská si v rámci nejvyšší ženské soutěže udělala jméno na Chodově, ze kterého v létě odešla do Bohemians. Ačkoliv na působení v řadách Lvic vzpomíná pozitivně, tak v rozhovoru pro Florbal.cz také říká, že trochu ztratila chuť do florbalu. Tu ale v novém působišti rychle našla, a tak vznikl velmi pozitivní rozhovor.
Andreo, máte za sebou první týdny a měsíce v Bohemians. Jak těžký byl přechod z Chodova?
„Bylo to docela plynulé, protože mě holky velmi rychle lidsky přijaly mezi sebe, a tak jsme si pak také na hřišti na sebe snáze zvykly.“
Bylo to tak, že jste od začátku věděla, že budete součástí určitého trejdu anebo jste mohla zamířit také jinam?
„Měla jsem více variant a hodně záleželo na tom, kam se dostanu na vysokou školu, respektive do jakého města.“
Porazily jste Ostravu, vyšláply jste si na Vítkovice. Díky ostatním výsledkům se držíte v projektované osmičce pro play off a problém by to být neměl. Jak zatím hodnotíte sezónu?
„To je pravda, myslím si, že tyto výsledky nám ukazují, že máme na to, porazit kohokoliv a prostě musíme makat dál.“
Co chybí Bohemians k tomu, aby se dlouhodobě vyrovnaly elitním týmům?
„Proměňovat své šance a občas také zvládat druhé třetiny.“
Pro Vás osobně se jedná o návrat do klíčové pozice v rámci týmu. Je to třeba také důvod, proč jste odcházela z Chodova?
„Abych řekla pravdu, tak jsem trochu ztratila radost z florbalu a hledala jsem nějakou změnu, která by mi mohla pomoci. A řeknu, že cítím, že to dopadlo dobře.“
V Bohemians tu radost z florbalu máte? Jak se projevuje?
„Ano! Více se těším na tréninky a na zápasy, nemám to jako povinnost, ale jako radost, u které si vyčistím hlavu. Navíc máme nějaký týmový cíl a pozice týmu je jiná, což znamená, že do vícero zápasů nechodíme jako favoriti. A to je také atraktivní.“
Chodov je na rozdíl od Bohemians týmem, který míří do bojů o titul. Může hrát roli také to, že mentální a psychický tlak na vás teď není takový?
„Určitě to může mít nějaký vliv. U mě to nikdy nebylo tak, že bych v hlavě měla, že nemám mít nějakou spoluhráčku ráda, protože mi zabírá místo, dejme tomu. Nemyslím si ale, že je to ten hlavní důvod.“
Když jste teď součástí Bohemians, vnímáte, že se týmy v soutěži zlepšují?
„Jo, vnímám to tak. Sama jsem si říkala, jestli to je tím, že hraju v jiném týmu anebo se ty týmy posouvají. Ale když se podívám letos třeba na Bulldogs, tak si myslím, že může hrát i o ty nejvyšší příčky. Zároveň týmy, které míří do osmičky, tak mohou mít vyrovnané výsledky i s těmi lepšími týmy.“
Dlouhé roky jste měla za domácí halu Jižní Město, kde ale působí také Bohemians. Jaké to pro Vás bylo?
„Když jsem tady přišla na první zápas minulý týden, tak to pro mě bylo takové déja vu. Zažila jsem tady spoustu krásných momentů, spoustu těžkých momentů, ale teď už to ani nevnímám.“
Úplně na závěr ještě jedna otázka. Jak tedy vzpomínáte na působení na Chodově, což je nyní zřejmě uzavřená kapitola?
„V tuto chvíli ano. Ale na Chodov vzpomínám hezky, myslím si, že to tehdy bylo správné rozhodnutí. Zažili jsme společně hodně krásných momentů a hodně těžkých momentů, jak už jsem říkala v otázce o hale. Ale neměnila bych.“
Autor: Michal Dannhofer
