Brněnské Buldočky znovu patří mezi soupeře, kteří dokážou nepříjemně rozčeřit extraligové vody. Po loňské čtvrtfinálové zkušenosti vstoupil tým do sezony sebevědoměji a navíc i s uzdravenou Annou Brucháčkovou. Podle šéftrenéra ženské složky Martina Czeczinkara se během posledního roku podařilo výrazně zkvalitnit celou strukturu ženské složky. I díky tomu má tým našlápnuto k tomu, aby v příštích dvou až třech letech dosáhl svého výkonnostního vrcholu.
Pane trenére, jak zatím obecně hodnotíte průběh extraligového ročníku?
„Start sezony hodnotím velmi pozitivně. Vstoupili jsme do ní sebevědomě a výsledkově je to vidět — patříme mezi nejproduktivnější týmy soutěže, dali jsme už přes sedmdesát branek, což nás v tomto ukazateli řadí úplně na špičku extraligy. Daří se nám hlavně doma, kde dokážeme soupeře přehrávat tempem i kreativitou.
Tým je znovu postaven převážně na mladších hráčkách, z nichž několik patří i do juniorského národního týmu. Zkušenější hráčky v jednotlivých lajnách ale dodávají potřebnou stabilitu, takže můžeme herní plán rozkládat na více jmen, ne jen na jednu osu. Funguje nám to jak výsledkově, tak herně.
Uvědomujeme si ale, že v nejtěžších zápasech je ještě co dohánět. Pro nás je navíc nová i role favorita — v některých pasážích utkání se pak objevuje netrpělivost nebo zbytečná očekávání, která nás odtahují od toho hrát soustředěně tady a teď.
Celkově však tým hodnotím velmi pozitivně. Je — jak je v Brně zvykem — soudržný a lidsky skvěle propojený. Oproti loňsku působí výrazně hladověji, a to i díky silné generaci hráček ročníků 2007 a 2008, které si z mládeže přinesly zkušenosti z těžkých zápasů i řadu úspěchů.“
Po prohře s Vítkovicemi to nyní máte v rámci TOP týmů 1:3. Ukazuje se, že Vám chybí ty zmíněné zkušenosti, anebo vidíte ještě něco jiného?
„V obranně vidím velký posun — Tomáš Martiník odvedl skvělou práci a dnes už jsme schopni fyzicky i pozičně obstát proti TOP soupeřům celých šedesát minut. Počet inkasovaných gólů proti elitním týmům je na velmi solidní úrovni.
Ukazuje se, že v klíčových zápasech rozhodují tempo hry, efektivita v zakončení a zvládání důležitých momentů. V těchto situacích ještě nejsme tak stabilní, jak potřebujeme, což je přirozené u mladého týmu, který sbírá zkušenosti. Jsem ale přesvědčený, že s každým dalším těžkým zápasem v těchto oblastech porosteme.“
Do hry se vrátila Anna Brucháčková. Je správná například moje premisa, že je vlastně nově posilou, která se navíc vrátila do kvalitnějšího týmu?
„Je jasné, že konec základní části, kdy Anička chyběla, pro nás herně ani výsledkově nebyl ideální. Tým si uvědomil, že každá hráčka musí táhnout, a právě návrat Aničky přináší nový impulz. Její přítomnost na hřišti výrazně posiluje celý tým a dělá ho silnějším.“
Když jste se stal šéftrenérem, kladl jste důraz na scouting a o Bulldogs se ví, že do něj v minulých měsících investovali. Výsledkem může být nominace dvou Slovenek z vašeho kádru na MS žen. Jak jejich nominaci hodnotíte a je to skutečně cesta, kterou půjdete?
„Jak Romanka Veleková, tak Hanka Vendžúrová tam stoprocentně patří. Další kvalitní Slovenky, například Nela Motolová nebo Sára Osuská, nám skvěle zapadly. Nejde jen o samotný scouting – jde o dlouhodobě promyšlenou strategii, která kombinuje práci s naší mládeží, cílený příchod hotových hráček a budování konkurenceschopného áčka. Pokud nás kontaktují, nebo pokud objevíme další perspektivní hráčky, dáváme jim příležitost a poskytujeme potřebnou podporu, aby si v Čechách zvykly a mohly se ukázat. Je skvělé, že některé hráčky se samy ozývají – například Hanka Vendžúrová – protože chtějí hrát v kvalitnější soutěži a připravit se na mezinárodní úroveň.
„Po záchraně v sezóně 21/22 jsem představil sedmiletou strategii. V prvních třech letech jsme budovali kvalitní tréninkové podmínky pro áčko i mládež, investovali do kondice a dovedností hráček, z nichž mnohé dnes pravidelně účastní KTM, a které tvoří jádro juniorské reprezentace.
Od sezóny 25/26 začíná druhá fáze a to budování konkurenceschopného áčka založeného na našich odchovankyních doplněných o zkušené hráčky. Cílem je získat vítěznou mentalitu a sebevědomí proti top týmům. Vrchol očekávám za dvě až tři sezóny a od sezóny 28/29 očekávám, že bychom měli pravidelně útočit na nejvyšší příčky. Zároveň chceme hráčkám poskytovat špičkový servis, aby se mohly dlouhodobě rozvíjet v extralize i dospělé reprezentaci.“
Jaký je teď vlastně cíl týmu do zbytku základní části? Je to dostat se do TOP 4?
„Každý zápas chceme vyhrát a cílem je jasný – TOP 4 a finále poháru. Florbal hrát umíme, teď jde o to spojit všechny naše přednosti, zvládnout klíčové momenty, převzít zodpovědnost v těžkých situacích a přetransformovat myšlení tak, aby tým nevstupoval do ničeho s pochybami v hlavě.
Základní část sama o sobě není nejdůležitější. Zkušenost ze série s Tatranem nám ukázala, že klíčové je soustředit se na postupný rozvoj týmu, posilovat schopnosti jednotlivých hráček a budovat vítěznou mentalitu. Čím dřív tým tyto principy pochopí a aplikuje, tím rychleji se posune a bude připraven atakovat nejvyšší příčky. Celý realizační tým věří, že tento okamžik může přijít dříve než od sezony 28/29.“
Autor: Michal Dannhofer
Až na Brucháčkové a Žakovou, které naštěstí si tou výchovou neprošly, zbytek uniformní, nudný a bez kreativity. Budou muset hodně nakupovat.
Ok, je to nějaký názor. Někdo s ním bude souhlasit, nekdo ne. Spíš mě zajímá, proč se dotyčný/á nepodepíše a schovává se za přezdívku ?
Lord je jméno nejlepšího dánského fotbalisty v historii.