Svým způsobem zvládly první milník. Češky porazily Švýcarsko 7:4 a ovládly svou základní skupinu A. Trenér Lukáš Procházka po velké bitvě hodnotil nejen samotné utkání, ale také celý dosavadní průběh turnaje, na kterém teď Češky musí čekat na čtvrtfinálového soupeře a ví, že v semifinále čeká s největší pravděpodobností Finsko. Teď ale mají před sebou dva dny bez utkání.
Dnes to byl se Švýcarskem důležitý zápas, že?
Lukáš Procházka: Strašně důležitý. My jsme věděli, že to bude zápas o vítězství ve skupině, tušili jsme to už před šampionátem. Ten zápas za mě měl úplně všechno a jsem opravdu pyšný na holky, jakým způsobem to zvládly, jak se vypořádaly s tím, že to je třetí zápas ve třech dnech. A my hrajeme hodně aktivně, my prostě chceme hrát a chceme tady těm lidem něco ukázat. I přesto ve dvou pětkách v té poslední třetině jsme dominovali a byli jsme neskuteční na nohách. Za mě fantastický zážitek a potřetí obrovské poděkování divákům, kteří i za toho stavu, kdy jsme tam třeba maličko padli dolů, byť to nebylo nic velkého, tak nás hnali a vlastně nás vraceli do toho zápasu. To bylo úžasné.
Měli jste tady v hledišti asi nejslavnějšího českého fanouška, Jardu Jágra. Tak co na to říkáte, že jste rád, třeba i že jemu jste ukázali, co ve vás, a v holkách je?‘
Lukáš Procházka: Krásné. Já myslím, že tohle je potom pro všechny zážitek prakticky na celý život. Když takováhle legenda vás přijede podpořit… asi si toho strašně vážím, opravdu. A jsem strašně rád za holky, protože jsem viděl, jak je to potěšilo. My jsme to vůbec nevěděli a myslím si, že to pro ně bylo úžasné a že si to fakt i zasloužily, že to všechno takhle zaklaplo do sebe.
Co děláte s tou Šárkou Staňkovou? Jste překvapený z té její produktivity tady?
Lukáš Procházka: Já nevím, jestli jsem překvapený. Ta lajna funguje neskutečně. Tam má každá svoji roli a tam to prostě všechno zapadá do sebe. Těžko v té pětce vyzdvihovat individuality, když vidíte, jakým způsobem tu lajnu Nela Jiráková diriguje, jakou práci odvádí Bruchy (Brucháčková) z hloubky, Míša Kubečková, která je vlastně mozek té pětky… Tam všechno zapadá do sebe. Šárka má famózní výkon, zatím fantastické mistrovství, ale máme za sebou jenom skupinu.
Pozici jedničky v bráně, máte to už takhle jasné pro ty vyřazovací boje?
Lukáš Procházka: Nemáme to jasné. Nemáme to jasné a znova fantastický výkon, tak jak v jakékoliv jiné situaci, když tam je Christi, když tam je Niky. Obě jsou skvělé a fakt to nemáme rozhodnuté a strašně si vážím toho i jakým způsobem s tím holky pracují a jak se vzájemně podporují. Ta chemie v tom týmu je skvělá a u gólmanek to platí úplně stejně.
Před mistrovstvím jste říkal, že působíte trošku jako psycholog, že to máte už vystudované. Tady jste musel něco už řešit? Nebo viděl jste na holkách, že trošku z té atmosféry byly nějak vyplašené? Nebo to zvládly dobře?
Lukáš Procházka: Možná ten první zápas, na začátku. To překvapilo holky, ale to byla jako chvilička. Jinak ty věci nemůžeme řešit tady, my jsme to řešili dopředu a přesně na tyhle momenty jsme se upozorňovali. Na momenty, jako byl začátek té druhé třetiny. Prostě se může stát, a při té naší hodně aktivní hře se stane, že ty chyby přijdou, že tam bude nějaký propad, že tam bude nějaký nešťastný gól. To se nám stalo, ale bylo cítit, že s týmem to nezamávalo, úplně v pohodě. My jsme měli v tom zápase parametry i ve chvíli, kdy jsme prohrávali, na to ten zápas otočit. A to jsme věděli a v tu chvíli jsme zůstali v klidu, takže to máme odpracované dopředu, když to řeknu.
Takže máte všechny i krizové varianty připravené? Co všechno se může stát v zápase?
Lukáš Procházka: Ne, všechno nemáte nikdy, vůbec nevíte, co se může stát. Ale co všechno může přijít, to vůbec nechci ani předjímat. Ale snažíme se opravdu napnout tu hlavu do toho, ve chvíli, kdy se něco nepovede, inkasujete gól – je to pryč v tu chvíli. Pokud se z toho můžeme rychle poučit…
To byla vidět třeba Karolína Klubalová, že? A pak hrála výborně, že to na ní nemělo nějaký vliv.
Lukáš Procházka: Jo a ten tým, to je fantastické, co předvádí. I holky, které v tu chvíli nejsou na hřišti, tam je okamžitá podpora. Nad tím se tady nepřemýšlí v tom týmu, tam prostě ty holky ji dostanou (zpátky do hry). Nikdo nedělá chybu schválně a my prostě nehrajeme s obavou, že tu chybu uděláme. Ve chvíli, kdy přijde, tak se musíte prostě zkoncentrovat na další akci, tak to prostě je.
Autor: Michal Dannhofer
