Rozhodla jsem se pro budoucnost, říká Magdalena Cepek Žižková

Přestupovým šokem by se dal nazvat přesun Magdaleny Cepek Žižkové ze švýcarského Dietlikonu zpět do Chodova. Stalo se na konci prázdnin, minulý víkend se v rámci 1. kola Poháru ČFbU Magda poprvé po pěti letech představila na české půdě. Zatím si zvyká na staronový tým a také odlišné pojetí florbalu.
Co tě přivádí zpět domů?
„Především skvělá pracovní nabídka a škola. K tomu mám v Praze část rodiny, kamarády a dům, který bych chtěla s Radimem pomalu začít rekonstruovat.“

Nebýt té nabídky k práci, zůstala bys v Dietlikonu?
„Zůstala. Loňská sezona pro mě byla velká škola a teď jsem mohla vše zúročit. Ale florbalem se člověk neuživí, a tak jsem se rozhodla pro budoucnost.“

Tvůj manžel v letní pauze také přestoupil, ale do Curychu. Co na tvůj návrat říkal?
„Radim nebyl úplně nadšený, ale na druhou stranu ví, že je to velká šance pro mně a vlastně i pro nás. Stejně jsme vždy plánovali, že se sem jednou vrátíme.“

Vracíš se do Chodova, ze kterého jsi odcházela. Byla to pro tebe jasná volba?
„Volba byla docela jednoduchá. Měla jsem s Chodovem dohodu, že když se vrátím do Čech, tak právě tam. A když něco slíbím, snažím se to i dodržet. Navíc práce a škola zaberou hodně času, proto bych florbalu nemohla věnovat tolik, jako třeba hráčky Herbadentu. Ale kdo ví, třeba vše půjde skloubit dohromady. Moc bych si to přála.

O víkendu jsi poprvé nastoupila za Chodov. Jaké máš ze své hry pocity?
„Smíšené. Hrály jsme s juniorkami, B-týmem a dorostenkami. Není to jako hrát se zkušenými hráčkami. Také jsem zvyklá na úplně jiný styl hry, kdy obránce chodí hodně dopředu a vždy se může spolehnout na to, že je někdo za něj vzadu. Obránci se daleko více zapojují do hry, více kombinují. Ne poslat míček dopředu – a tím končí veškerá ofenzivní práce obránce.“

K týmu ses připojila až v září, neabsolvovala jsi letní přípravu. Jak se sžíváš s týmem a co fyzická kondice?
„Letní přípravu jsem celou absolvovala s Dietlikonem. Ještě dva dny před odjezdem jsem s holkama trénovala. A poslední volný víkend před sezonou jsem odehrála celý přípravný turnaj v Burgdorfu. S Chodovem se sžívám v pohodě.“

Je pro tebe výzvou, že stejně jako Dietlikon se bude Chodov snažit o návrat na vrchol?
„Výzva to je. V Dietlikonu reálná, ale na Chodově nevím. Tým je hodně mladý. Určitě je možné se dostat zpátky na vrchol, ale je potřeba minimálně pár let na sobě makat (takticky, technicky, fyzicky…) a udržet si hráčky, aby neodcházely do konkurenčních týmů. Pak přijde zkušenost, vyhranost a tím i výsledky.“

Ty jsi odcházela do Švýcarska ještě za časů 1. ligy. Jak se těšíš na rozšířenou extraligu?
„Popravdě moc nevím, jaký je v tom rozdíl. Ani si už nepamatuji, kolik bylo týmů v nejvyšší soutěži, když jsem odcházela. Jen vím, že tehdy byla daleko větší konkurence, a tím i lepší zápasy. Uvidíme, jestli Herbadent najde konkurenta.“

Sama máš zkušenosti se švýcarským modelem s 8 celky v lize, který byl také ve hře. Vyhovoval ti?
„Švýcarský model mi absolutně vyhovoval. Lepší je mít 8 vyrovnanějších týmů než 11 – 12, ne-li v budoucnu čtrnáct. Když tým přijede na zápas s devíti hráčkami do pole a z toho jedna nemá ani dres, tak takový tým nemá v extralize co dělat. Nemluvě o výsledcích Herbadentu. Je sice hezké, že se chceme vyrovnat švédskému modelu, ale vyrovnáme se díky tomu také švédskému florbalu?!“

Ondřej Neuman ještě na lavičce Kladna

„Od příchodu Magdy si slibujeme především vyztužení obranných řad o zkušenou hráčku,“ říká trenér Chodova Ondřej Neuman. Od hráček vyžaduje maximální flexibilitu, takže nevylučuje, že se Cepek Žižková objeví také v útoku. „Magda je silná v důrazné hře v osobních soubojích, a to nám u řady hráček chybí. Zároveň má přehled ve hře, což bude rovněž přínosem,“ vyzdvihuje kvality obránkyně, která dlouho působila ve Švýcarsku. Příchod se sice řešil na poslední chvíli, Neuman v tom ale problém nevidí. „Věříme, že tým vhodně doplní a rozšíří tak konkurenceschopný kádr, který budujeme,“ uzavírá.

Autor: Michal Dannhofer