Se svými týmy postoupili do vyřazovacích bojů o superfinálový zápas v pražské O2 areně, ale i přes vyrovnané výsledky a jejich kvalitní výkony v brankovišti to do Vysočan nedotáhli. Jak zpětně hodnotí své výkony v semifinálových bojích brankáři Lukáš Bauer (Mladá Boleslav) a bronzová Kristýna Provázková (Chodov)?
Lukáš Bauer (BILLY BOY Mladá Boleslav)
1. SC WOOW Vítkovice – BILLY BOY Mladá Boleslav, konečný stav série 4:2
1. semifinále 1. SC WOOW Vítkovice – BILLY BOY Mladá Boleslav 5:7
„První zápas ve Vítkovicích, zvláštní povrch pro hráče, sebevědomý soupeř. Já se na ‚gumu‘ těšil, pro gólmana podle mě parádní klouzavý povrch. Od začátku jsme dokázali výborně dodržovat taktické pokyny a do té doby to byl asi nejpovedenější zápas do obrany v sezoně. Po sérii s Otrokovicemi jsem nevěděl, co od sebe úplně čekat, ale myslím, že zápas se mi povedl. Zasloužená výhra a velká euforie.“
2. semifinále 1. SC WOOW Vítkovice – BILLY BOY Mladá Boleslav 8:7p
„Druhý zápas se nesl v podobném duchu až přibližně do 35. minuty, kdy jsme se nechali hloupě vyloučit a nasázet si 3 góly. Ve 3. třetině jsme ale pokračovali v dobrém výkonu, ale tentokrát stálo štěstí při soupeři, který si bod urval v prodloužení. Škoda, kdybychom vedli 2:0, nikdo by se nemohl divit. Ostatně podle mě to byl jeden z klíčových okamžiků téhle série. Z mého pohledu výkon nebyl oproti neděli optimální. Obzvlášť vyrovnávací gól na bližší tyč si pořád vyčítám, tohle se nesmí stávat…“
3. semifinále BILLY BOY Mladá Boleslav – 1. SC WOOW Vítkovice 5:3
„Třetí zápas přinesl obrovskou euforii. Od začátku jsem ho hodně prožíval, neuvěřitelně jsme bránili, asi nejlíp v celé sezoně. Jinak zápas byl hraný poctivě odzadu, tentokrát štěstí stálo při nás, a tak jsme vydřeli druhou výhru v sérii. Z gólmanského hlediska jednoznačně nejpovedenější zápas z těch 6. I přes mírnou nervozitu jsem se chytil hned na začátku pár zákroky, a pak už jsem chytal v naprosté pohodě. S tímhle zápasem panuje určitě spokojenost.“
4. semifinále BILLY BOY Mladá Boleslav – 1. SC WOOW Vítkovice 5:8
„Čtvrtý zápas – čtvrtý povrch. A ukázalo se, že nám nesedí televizní zápasy, bohužel. Rytíř Vítek zapnul na plné obrátky, stáhl hru na dvě lajny a začal topit pod kotlem. My jsme hráli v jakémsi útlumu a do konce zápasu jsme se z něj nedostali. Ze dne na den si člověk vyzkoušel přechod z naprostého ‚laufu‘ do beznaděje. Po zápase jsem nemohl spát, rozebíral jsem si chyby. Byl to ostatně jediný zápas v celé sezoně, kdy jsem střídal. To mluví za vše…“
5. semifinále 1. SC WOOW Vítkovice – BILLY BOY Mladá Boleslav 4:3
„Na 5. zápas na Dubině jsem se těšil, věřil jsem síle týmu. Bohužel, jak jsme skončili zápas číslo 4, tak jsme začali i ten číslo 5. Už od rozcvičky jsem si říkal, že to není dobré. Vypadali jsme unaveně, bez elánu a nadšení. Začátek byl špatný a vyhrabali jsme se z toho až ve druhé půlce zápasu. Nakonec rozhodl smolný gól z přelomu 5. a 6. desetiminutovky. Několikrát odražený balonek, podle mě i faul, na středu hřiště, takový nešťastný gól. No a v posledních 10 minutách asi 3 vyloučení? Takhle se vyhrávat nedá… Se sebou jsem byl celkem spokojený, i když u 3. gólu nemám čisté svědomí.“
6. utkání BILLY BOY Mladá Boleslav – 1. SC WOOW Vítkovice 5:8
„Poslední, 6. zápas měl jako už tradičně tragický začátek. Poměr střel po 1. třetině 5:16 vypovídá za vše. Nulový útok, naopak na naši bránu se to valilo. Hned na začátku 3. třetiny jsem si nechal dát pověstné ‚jesličky‘, což byl asi jeden z hřebíků do rakve. Bojovali jsme, se zápasem jsme chtěli ještě něco udělat, ale už to nešlo. Vítkovice se během série zvedly, vyztužily obranu a nám chyběla větší chuť. Je to škoda, letos byly k poražení, ale my jsme na to ještě asi nebyli úplně psychicky připraveni. Tak snad za rok!“
Kristýna Provázková (TJ JM Chodov)
1. SC WOOW Vítkovice – TJ JM Chodov, konečný stav série 4:3
1. semifinále 1. SC WOOW Vítkovice – TJ JM Chodov 5:1
„První zápas byl z naší strany nemastný, neslaný. Ten den mi přátelé přáli k narozeninám nulu, což se fakt nepovedlo. Ve 3. třetině střílela sváteční střelkyně Vítkovic, ale naprosto geniálně, protože mi clonily asi 3 hráčky. Pak jsem dostala ‚laciňák‘ na bližší tyč a za pár chvil do branky směřovala i pěkně umístěná střela do protipohybu. V utkání jsem nepředvedla svůj standard. Dá se říct, že se nepřímo projevila moje nezkušenost se semifinále. Na začátku mě totiž trenér až moc uklidnil, že je to teprve 1. zápas této série. Můj přístup ale zase nebyl ‚vysvačený‘, spíš flegmatický.“
Kristýna Provázková v 7. zápase semifinálové série proti Vítkovicím.
2. semifinále 1. SC WOOW Vítkovice – TJ JM Chodov 7:6p
„Těšily jsme se na tarkett, který se pokládal kvůli TV zápasu mužů. Sedí nám určitě víc než vítkovický ‚mech‘. 🙂 Těžko říct, kdo si vítězství zasloužil víc. Diváci se museli bavit. V prodloužení rozhodl vítkovický důraz na brankovišti, když 2 hráčky dorazily střelu od mantinelu, kterou jsem vyrazila konečky prstů. Docela dost inkasovaných branek – jako například sražená střela maskou, pofidérní vyražení střely ramenem před branku, střela pod ruku, výše zmíněná situace – mi doteď leží v hlavě.“
3. utkání TJ JM Chodov – 1. SC WOOW Vítkovice 4:2
„Na začátku 3. třetiny jsem nepochopitelně pozdě zareagovala na střelu z dálky, kterou se pokusila zblokovat obránkyně, ale taky dostala ‚housle‘. 🙂 Naštěstí jsme naděje Vítkovic uhasily dalšími dvěma góly. Chytalo se mi dobře, ale za ty ‚jesle‘ se červenám ještě teď.“
4. utkání TJ JM Chodov – 1. SC WOOW Vítkovice 1:2p
„Další nádherný zápas, který sice brankové hody nepřinesl, ale šancí bylo opravdu mnoho na obou stranách. V utkání jsem chytila trestné střílení. A vůbec jsem si celý zápas užívala. Gól v prodloužení byl opravdu na Zlatou helmu pro mou obránkyni. Precizní teč střely od mantinelu by jí záviděl kdejaký hokejový útočník.“
5. utkání 1. SC WOOW Vítkovice – TJ JM Chodov 0:3
„Do vítkovických karet hrála naše dlouhá cesta autobusem a jejich ‚mech‘, do těch našich zase zdravotní komplikace několika hráček Vítkovic, což se projevovalo tím, že byly všude později a naše hráčky je přehrávaly v osobních soubojích. V poslední třetině jsem už odpočítávala minuty do konce, protože 46 střel mi v jednom zápasu bohatě stačilo. Díky zlikvidovanému nájezdu a dvěma oslabením v poslední desetiminutovce jsem ale nemusela časomíru sledovat tolik.“
6. utkání TJ JM Chodov – 1. SC WOOW Vítkovice 6:3
„Poprvé v zápase jsem cítila velkou fyzickou únavu. Získala jsem zkušenosti, jakým způsobem hospodařit s fyzickými silami, jaké zákroky si v takové situaci můžu a nemůžu dovolit, aby bylo chytání stále efektivní.“
7. utkání 1. SC WOOW Vítkovice – TJ JM Chodov 6:3
„Povedlo se nám vyrovnat sérii z velmi nepříznivého stavu 1:3 a my jsme rázem stály před branami Superfinále. Zápas byl dvě třetiny maximálně vyrovnaný. Pak rozhodly 2 povedené střely ve 3. třetině, které mi budou ještě dlouho ležet v hlavě, protože je asi normálně chytám. Celkově to byl z mé strany zvláštní výkon, i když mi trenér říkal, že jsem chytala dobře. Vůbec jsem se necítila ve své kůži, ráno jsem se bouchla do hlavy, nechtěla jsem si připustit, že můžeme jít do Superfinále, chtěla jsem zůstat v pokoře. Asi jsem moc přemýšlela. Chvílemi jsem chytala standard, už to vypadalo, že to bude dobré. Pak jsem si ale dvakrát řekla těsně před střelou: ‚Co když to nechytnu?‘ – a nechytla…“
Shrnutí: „Série s Vítkovicemi byla moje první odchytaná semifinálová v extralize žen. Až na 2 čtvrtfinálové zápasy s Brnem jsem absolvovala celé play off. Za měsíc jsem spolkla skoro stejně velkou dávku zápasů jako za celou sezonu. Myslím, že jsem si díky soustavné práci před play off docela dobře načasovala formu. Načerpala jsem mnoho zkušeností, ale také podnětů k zamyšlení.“
Autor: Jakub Koráb
