Rozbor brankářů v Superfinále 2013: Jan Binder (Chodov)

Jak v nedávném Superfinále obstáli jednotliví gólmani? Server brankari.florbal.cz detailně rozebral jejich výkony, prvním z nich pod lupou je chodovský semifinálový hrdina Jan Binder.

Žádné novinky a klidná hlava, tak lze shrnout jeho předzápasovou přípravu. On sám uvedl, že se chystal tak, jako by šlo o normální utkání. „Vymýšlet nějaké nové věci i přes to, že jde o vrchol sezony, je podle mě hloupost. Takže běžné předzápasové pořadí činností (dlouhý spánek, oběd, odpočinek a odjezd na zápas) bylo zachováno,“ popisuje.

Po celý den si prý přehrával v hlavě, co by se v zápase mohlo dít, co obvykle dělají soupeřovi hráči… Po příjezdu do O₂ areny usedl na chvíli do hlediště, pak už se plně soustředil na zápas. „Jinak pro mě je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu po celou dobu a zaměřit se na základní věci. A hlavně se plně koncentrovat na svůj výkon,“ říká.

Rozbor základních herních činností
Honza ve svém základním postoji preferuje klek na pravé noze s opřením jedné z horních končetin o podlahu. Levou nohu má dle pohybu buď na zemi, nebo v intenzivnějším pokrčení a nadzvednutí kolene (video 1:12-1:21). Zvednutá ruka zaujímá prostor dle ustálené teorie v upažení pokrčmo povýš, druhá se často opírá o podložku a až se zákrokem případně reaguje na míček. Jeho předností je předkopávání nohou před trup, což má za cíl vytvořit zábranu na zemi pro protihráče (například video 3:37-3:50).

Binder: „Mám radši, když mám jednu ruku níž, dávám si s ní pozor při střelách na bližší tyč. Ale že by to byla jen pravá, to ne. Moje silnější noha je levá, z toho vyplývá ten klek na pravé noze. Spíš se snažím o to, abych byl co v nejlepším úhlu míček-brána. Co se týká nohou, je to o tom, že situace neustávám a chodím zadkem na zem. Snažím se je ustávat, ale holt ne vždy to vyjde…“

Zmenšování střeleckého úhlu patří k přirozeně ke stylu chytání, které aktivně praktikuje. V případě, že je míček v prostoru před brankou, je nejčastěji koleny několik centimetrů před malým brankovištěm. Dle vyhodnocení střelby a obranného rozestavení svých obránců si ale i vyjede proti střelci několik desítek centimetrů (video 2:35-2:50) k čáře velkého brankoviště.

Binder: „Nedělá mi žádný problém povyjet si z malého brankoviště. Myslím, že vysoký jsem na to dost, aby mě to potom trefovalo. Je ale důležité, aby obránci sbírali případné krosové nahrávky. V opačném případě si říkáme o malér…“

Vzhledem k jeho celkové aktivitě se snažil přesuny či skoky pomoci své obraně a mít pod kontrolou míčky i za brankou, což vzhledem k jeho postavě (195 cm) nemá složité. Časté pak při hře za brankou bylo vyklenutí bližší horní končetiny vedle branky, aby zabránil případné přihrávce zpoza branky do prostoru před ní. Nezvyklý způsob, jak zabránit pasu před branku, byl Honzův sed s přednožením nohy v prodloužení brankové čáry při hře za brankou (video 7:46-8:26). Ukázka pohybu vleže odtahováním dolních končetin od podložky (video 2:07-2:30) jen dokazuje, že i v případě pádu na zem jsou stále možnosti, jak se pohybovat s hráčem.

Binder: „Snažil jsem se aktivním chytáním kolem brankoviště pomáhat obráncům, nejsem v tom ale pořád tak jistý, jak by bylo zapotřebí. Stejné to je při hře za brankou. Co se týká přesunu vleže, jediným problémem je, že tě kdykoliv může hráč přehodit, v zápase se ale brankář rozhoduje intuitivně, takže v jiném utkání to třeba zase budu řešit jinak.“

Za zmínku pak stojí situace před velkým brankovištěm (video 11:06-11:28), kdy zabránil zpracování dlouhého míčku soupeřem před jeho nájezdovým zakončením.

Binder: „Vyřešení situace vnímám jako chybu. Byl jsem mimo brankoviště, hrozil tedy nájezd, za druhé jsem se míčku ani nedotkl. Myslím, že si ta situace žádala jiné řešení, míček byl daleko a navíc jsem tam šel dost neohrabaně.“

Výhozy. Honza využil pouze ty na spoluhráče v nejbližší blízkosti svého brankoviště.

Binder: „Výhozy nepatří zrovna mezi mé silné stránky. Když se to přičte k tomu, že celá vítkovická pětice byla vytaženější než ostatní týmy, dojdeme k závěru, že ani moc vyhazovat nešlo. Radši jsem volil jistější výhozy na obránce. Ti pak aspoň měli radost, že si s míčkem mohli chvíli pohrát.“ 🙂

Ve 3. třetině se musel vyrovnat s bolestivou srážkou, po níž nejednomu fanouškovi Chodova zatrnulo (video 3:20).

Binder: „Klasický koňar loktem do zad. Syky (Tomáš Sýkora) tam měl parádní blok po střele Tomáše Sladkého a Lukáš Hrubý se snažil dorážet, navíc byl přistrčen a skočil mi na záda. Asi se chtěl povozit.“ 🙂

Zajímavější než o výkonu číst je jej shlédnout. Sestřih Honzova výkonu ze Superfinále 2013

[youtube]http://youtu.be/5fb1qn0OcAU[/youtube]

A jak sám brankář stříbrného týmu vnímá obdržené branky?
1. branka (video 11:44-11:59)
„Přečíslení 3 na 2. Obránci umožnili středovému hráči střelu. I když byla z větší vzdálenosti, musím říct, že to trefil pěkně. Možná by pomohlo trošku větší povyjetí.“

2. branka (video 11:49-12:41)
„Opět brejk, Veltšmíd naznačil střelu, spoluhráč David Bouša šel do bloku a já byl v blbém postavení. Navíc mi přehodil lehkým obloučkem nohu.“

3. branka (video 12:41-13:50)
„Špatné vystřídání zapříčinilo v oslabení volného hráče na středu. Já si povyjel proti střelci na mantinelu a nechal odkrytou branku. Nějakým přesunem bych zabránil gólu, protože Lukáš Hrubý to netrefil dobře, místo toho jsem tam sebou plácnul…“

4. branka (video 13:51-14:09)
„Do třetice brejk. Výběh na střed a střela přes obránce. Mohl jsem být víc z brány. Prostřelení pod rukou mrzí.“

Shrnutí
„Myslím, že zápas splnil to, co jsem očekával (až na barvu medaile, která mi visela na konci na krku). 🙂 Věděl jsem o našich špatných začátcích, i o tom, že na mě nepůjde až tolik střel. Atmosféra byla výborná a jen škoda, že takových zápasů nehrajeme víc i v sezoně a ne jenom v play off. Svůj výkon hodnotit nebudu, ne že bych si na to netroufl, ale nechám to na jiných a radši si už nebudu tím lámat hlavu, co všechno se dalo udělat jinak, protože toho bylo dost.“

Poděkování za pomoc při realizaci projektu patří
ČFbU a Petru Fořtovi

Autor: Jakub Koráb