Ženský florbal stále patří k těm sportům, které si jen zvolna ukousávají větší sousta z koláče divácké návštěvnosti. Proto je třeba o jejich přízeň bojovat, o což se nejnověji snaží v Jihlavě a v Brně. Jihlava například přišla s tematickými měsíci, Židenice zase fanouškům a hráčkám připravily nové šály. A daří se: trojciferné návštěvy z minulého víkendu (v Jihlavě 139 a v Brně 105 fanoušků) jsou toho důkazem.
Jihlava kroutí v extralize druhou sezonu a její divácké návštěvy byly v té minulé v průměru nejvyšší. Přesto ještě nyní zkusil klub posílit svou pozici. „V prosinci jsme uzavřeli nadstandardní partnerství s Jihlavskými listy, diváci pak mohli soutěžit o půlroční předplatné, dále propagujeme utkání na Facebooku, formou placené reklamy,“ přibližuje šéf FBŠ Michal Peterka.
Speciální pozornost si pak vysloužil sobotní duel s Chodovem. „Vzájemná utkání mají vždy specifický charakter, navíc se nově snažíme danému měsíci přiřadit nějaké téma, v případě prosince pak dostal přednost, také díky kvalitě a nevypočitatelnému vánočnímu termínu, Chodov,“ naráží Peterka i na původ chodovské Kristýny Provázkové či jihlavské Terezy Slavíkové, které v kariéře oblékly dresy obou klubů.
Jihlava vyváží extraligu do Žďáru nad Sázavou, nyní dostaly okolní oddíly možnost přijet do Jihlavy. „Pozvali jsme významné osobnosti Jihlavy a celého kraje, pak také ‚zdravé rodičovské jádro‘, dopis s volnými vstupenkami dostaly i oddíly z kraje, které mají ženská a dívčí družstva,“ doplňuje Peterka, který sám ještě loni jihlavské ženy trénoval. „Atmosféře v hale pak velice pomohl také moderátor, bohužel k němu nebyla vstřícná desítky let stará aparatura, to budeme muset vyřešit,“ říká.
Atmosféru mají v poslední době parádní také v Židenicích, kde se zformoval kotel příznivců. „Jedná se o kolegy z práce naší kapitánky Lucky Svobodové. Jednou se přišli podívat – a chytlo je to, nyní s námi někdy jezdí také ven,“ prozrazuje obránkyně Židenic Ivana Miklíková.
Trenér Marek Loskot pak dodává: „Není to nic extra speciálního, hodně se zapojily samotné holky a na zápasy chodí jejich kamarádi a kolegové,“ vykládá.
Paradoxně v cestě růstu stojí Židenicím kapacita haly VUT, která, se svou jedinou „tribunou“ není fanouškům zrovna nakloněna. „Bohužel už vyšší kapacitu nemáme, teď na Děkanku jsem tolik lidí nečekal, ale na Liberec přišlo ještě víc lidí,“ pochvaluje si Loskot. „Upřímně nechápu, jak se tam mohli vejít,“ směje se Miklíková při vzpomínce na duel, jemuž podle zápisu přihlíželo 133 lidí.
Ve spojení s jejím týmem mohou fanoušci být díky novým šálám. „Ten nápad asi vymysleli právě lidi od Lucky, jinak jsou to šály pro hráčky, naše příbuzné a fanoušky,“ popisuje Miklíková. Z pohledu hráčky přidává ještě jeden fakt. „Určitě jsme pomohly výsledky. Když byly Židenice na chvostu tabulky, na utkání se přišlo podívat tak 40 lidí,“ zdůrazňuje.
A jaké jsou záměry týmů v budoucnu? „Dosáhli jsme 139 diváků, ambicí bylo 150, ale věřím, že na jaře pokoříme hranici 200 diváků. V případě, že se dostaneme do play off a vybere si nás aktraktivní soupeř, bude právě číslo 200 naší ambicí,“ vyhlašuje Peterka.
Miklíková by zase uvítala klasickou sportovní halu. „Nevím, jak holky, ale chtěla bych si zahrát v nějaké hale s klasickou tribunou, a tu celou zaplnit,“ zasní se.
Podaří se oběma klubům naplnit jejich vize?
Autor: Michal Dannhofer