Tenhle článek by měl vzdát hold jednomu z nejvýznamnějších florbalových klubů všech dob. Klubu, který dal sportu s děrovaným míčkem styl a ovlivnil mnoho hráčů. Tradiční černobílé dresy Balrogu v další sezoně už nebudou zdobit švédskou elitní soutěž.
Balrog byl jedním z posledních klubů švédské florbalové historie, který zůstal v nejvyšší soutěži až do nynější doby. A posledním ze Stockholmu. Vedle „Olejářů“ zůstali dodnes už jen göteborské Pixbo a Warberg z jihozápadního pobřeží. Ve středu 9. března se ale nedaleko Jönköpingu v Mullsjö rozhodlo o tom, že elitní švédskou soutěž opustí.
„Z mého pohledu to byl Balrog, který dal florbalu před dvaceti lety naději na to, aby se stal velkým sportem. Tehdy byl florbal bezvýznamný. Ale právě na jižním předměstí Stockholmu se v té době zformoval tým, který ukázal florbal tak trochu jinak. Možná byli ti kluci trošku domýšliví, ale rozhodně byli ochotní a nadšení dát našemu sportu hrdost,“ říká redaktor časopisu Innebandymagazinet Magnus Fredriksson.
Své o tom ví i ti, kdo v Čechách s florbalem začínali. Balrog byl vlastně tým, který dal florbalu první celebrity.
„Hrával jsem tehdy v nejvyšší soutěži, ale v týmu, který sídlil v jiné části Švédska. A byl to zážitek, když jsme dorazili do staré školy v Albě, kde měl Balrog svoje hřiště a před vchodem do haly bylo zaparkováno bílé auto Jonase „Silena“ Erikssona s jeho jménem, číslem 10 a polepené sponzorskými samolepkami. To auto jste nemohli minout,“ vzpomíná Fredriksson.
Ačkoli jejich domovské sídlo bylo směšně malé, měli průkopnický duch a odhodlání ukázat, že tým z předměstí v Norsborgu je nejlepší. Vše, co se dělo v souvislosti s Balrogem, mělo styl. Vybrali si svérázné klubové barvy a černobílé dresy se staly legendou. Dresy měli od firmy Nike a trenýrky v basketbalovém stylu. Dokonce si navlékali čelenky a potítka po vzoru hráčů v basketbalové NBA.
„Neměli od Nike rozhodně žádnou monstr smlouvu, ale vypadali zatraceně v pohodě. Jsem přesvědčen, že byla spousta hráčů a trenérů, kteří se u nich inspirovali. Balrog vytvořil florbalistům sebevědomí. Měli silné image, které viděli v zámoří a hlavně hráli fantastický ofenzivní florbal plný pohybu,“ vzpomíná Magnus Fredriksson.
Postupem doby přicházely a odcházely legendy. Po Jonasu „Silenovi“ Erikssonovi, který byl mimochodem v roce 1994 vyhlášen nejlepším hráčem turnaje Czech Open už v dresu švýcarského Basel Magic, kde jako možná první profesionál pomáhal s rozvojem florbalu, se zapsali do dějin hráči jako Thomas Brottman, Christian Hellström, Bruno Lundberg nebo Conny Svensson.
Na začátku nového tisíciletí vystřídal trenéra Leifa Sipiläho kouč Mika Packalen a Balrog táhl Mika Kohonen. Nastala další sportovně úspěšná éra. Poslední titul získal Balrog v roce 2004, kdy ještě povolal do zbraně veterána Hellströma. Po odchodu posledního ze zakládajících mohykánů se však postupně z klubu vytrácel duch. Hala v Botkyrce, kam se tým z Alby časem přestěhoval, pomalu přestávala být svatostánkem. Balrog ztratil hrdý název Oilers (můžeme se domýšlet, že si jej dal po vzoru hokejového Edmontonu), spojil se se Södertälje a pomalu vyklízel pozice.
Černobílý klub měl v posledních letech problémy a zanikl i velmi úspěšný ženský tým. Najednou musel vždy hrdý a jedinečný nositel slavného jména bojovat o svou existenci s většími sportovními oddíly, které postupně likvidovaly tradiční florbalové party.
První klasický florbalový klub zmizel ve Stockholmu před deseti lety. Možná pamatujete jména jako Fornudden, Kista, Haninge. Jako poslední zůstali Järfalla a Balrog. Järfalla sestoupila z elity před rokem. Balrog nyní.
Paradoxně je u jeho konce v elitní společnosti i český gólman Tomáš Kafka, kterého Balrog vlastně také ovlivnil. V roce 1995 hrál na svém prvním Poháru mistrů a čelil velké síle švédského fenoména. Po 16 letech se stal jeho členem. Zažil ale možná zároveň i jeho smutný konec. Třeba se ale Balrogu podaří vrátit zpět tam, kam v 90. letech patřil. Ale jak ukázala historie, malé kluby to mají s rostoucí popularitou florbalu těžké.
Je potřeba říci: Díky za Balrog!
V 90. letech to byl florbalový král.
Za přispění Magnuse Fredrikssona z časopisu Innebandymagazinet.
Autor: admin
Díky 🙂
více takových, chválím
parádní článek… vzpomněl jsem si díky tomu, jak jsme s nimi hráli v roce 2004 na CO. Ty nám zatli tipec 😀
hezký je,ale je zkopírovaný ze švédského innebandymagazinet.se
ten článek je hodně dobrý, to že je zkopírovaný mi je fuk, jsem rád, že jsem si to mohl přečíst
přesně tak,je jendo odkud se to dozvíme,pro mě přínosnej článek
Jeden z nej Článků co jsem v poslední době četl 😉 !
Parádní počteníčko