Možná jste o tom také přemýšleli: souvisí spolu výsledek a výkon brankáře v konkrétním zápase? Neboli když se brankáři zápas povede, vyhraje jeho tým? A opačně, pokud brankář nepředvede nejlepší výkon, prohraje se? Pro ověření těchto hypotéz byl v průběhu uplynulé sezony proveden malý experiment.
Přistoupíme-li na myšlenku Davida Derky (dlouholeté hráčské opory FBC Liberec), že „důležitost hráčského postu je dána podle toho, kolik jich je v danou chvíli na hřišti“, dle rozestavení 3 útočníci, 2 obránci a 1 gólman je brankářský post nadneseně tím NEJDŮLEŽITĚJŠÍM NA HŘIŠTI, a jeho výkon velmi často určuje výsledek zápasu.¨
K ověření zmíněných hypotéz sloužilo jednoduché dotazníkové šetření, které mělo za cíl vyjádřit, jaký je vztah mezi výkonem brankáře a výsledkem (výhrou, či prohrou) jeho týmu v konkrétním zápase.
Do projektu se zapojilo 7 týmů napříč republikou, pohlavími, kategoriemi i výkonnostmi. Úkolem trenéra a nechytajícího brankáře bylo po zápase ohodnotit chytajícího gólmana na škále od 1 do 10, kdy 1 bylo nejméně a znamenalo, že se brankáři zápas vůbec nepovedl, zatímco bodové ohodnocení 10 vyjadřovalo bezchybný výkon.
Vyhodnocení dat proběhlo z 54 zápasů, které buď skončily výhrou (39), či prohrou (15). Duely, které skončily remízou, nebo nájezdy nebyly do měření započítány. Získané hodnoty od trenérů a nechytajících brankářů byly sečteny a byl vytvořen aritmetický průměr.
Hodnocení brankářů ve vyhraných zápasech
Průměrné hodnocení od trenéra 7,54
Průměrné hodnocení od nechytajícího brankáře 7,78
Hodnocení brankářů v prohraných zápasech
Průměrné hodnocení od trenéra 6
Průměrné hodnocení od nechytajícího brankáře 6,87
Zajímavostí vycházející z grafu číslo 1 je, že nechytající brankáři jsou, jak při porážkách, tak při výhrách jejich týmu v hodnocení shovívavější a mírnější než trenéři. U vyhraných zápasů je rozdíl 3%, u prohraných je hodnocení od nechytajících brankářů výrazně lepší o 14,5%.
Na základě zjištěných dat lze stanovit hodnotu, jíž lze brát jako ukazatel pro kvalitní výkon brankáře. Z grafů číslo 2 a 3 je totiž patrné, že až na výjimky (23% u vyhraných zápasů a 27% u prohraných zápasů) je aritmetický průměr hodnot, kterými klasifikovali trenéři a nechytající brankáři ty chytající nad hranicí 7,5 u výher a u prohraných zápasů pod touto hladinou. Na základě tohoto zjištění byla stanovena hodnota 7,5, jíž lze brát jako ukazatel pro kvalitní výkon brankáře.
Lze tedy na základě zjištěných dat interpretovat: pokud se brankáři výkon povede (bodové ohodnocení od trenéra a nechytajícího brankáře 7,5 a výše), jeho tým pravděpodobně vyhraje. A opačně: v případě, že bude brankář hodnocen pod 7,5, jeho tým nejspíš prohraje.
Pokud si tento vztah mezi výkonem brankáře a výsledkem zápasu uvědomíme, je jen na trenérech, aby se snažili s brankáři víc pracovat a vytvářet prostředí, které by je stimulovalo ke kvalitním a stabilním výkonům, protože je to předpoklad pro vítězství jejich týmu…
Poděkování patří: Romanu Ciompovi, Ivanu Ponomarevovi, Milanu Stránskému, Lukáši Bauerovi , Janu Barákovi, Petru Pánkovi, Hugu Kalinovi, Pavlu Krézkovi a dalším, jež se projektu účastnili…
Autor: Jakub Koráb
„pokud se vykon brankari povede jeho tym vyhraje“ – vysledky je potreba brat relativne.
bude to spis
Vliv na vysledek utkani=VA – VB
kde
VA=vykon brankare tymu A
VB=Vykon brankare tymu B
tzn. dopad na vysledek zapasu je jenom % rozdil mezi VA a VB.