Bídná tréninková morálka, odchody, zranění, špatná fyzička… Proč Bohemians pili kyselou dvanáctku

Poslední tři roky si po sezoně vždycky věšely na krk stříbrné medaile a myslely na to, jak už určitě příště usednou na extraligový trůn, který pevně obkročil Herbadent. Čekají stále. A jako by tyhle marné pokusy florbalistky Bohemians zlomily, vzaly jim naději a vysály z nich energii. Tahle sezona jim vůbec nevychází, po základní části skončí nejspíš až na 5. místě. Všechno vyvrcholilo nedělním debaklem s Herbadentem 3:12.

Za 10 let působení v extralize, čili za zhruba 130 odehraných zápasů na svém hřišti, byla tahle prohra nejvyšší (a to suverénně) domácí porážkou v historii klubu. Dosud tenhle smutný primát držel výsledek 1:7 ze semifinále play off 2007 proti Liberci. Co stojí za ústupem z pozice nejvážnějšího konkurenta Herbadentu, na němž FbŠ v této sezoně vystřídaly Vítkovice?

Liknavý přístup k tréninkům
Největší problém. Trenéři evidují pouhé 4 hráčky (!) do pole a obě brankářky, které „jedou“ naplno. Zbytek dochází na tréninky jednou, dvakrát týdně. „Jestli na něco chceme pomýšlet, musí se trénovat, bez toho to nejde. Doufám, že se holky nad sebou zamyslí, že proti Herbadentu viděly, jaká je realita,“ říká jeden z trenérů FbŠ Michal Jedlička.

Podle něj zatím jeho tým nezachytil vývoj českého ženského florbalu. „Do minulé sezony, když se jednou za 14 dní jezdily hrát 2 zápasy za víkend, to byl kroužek. Teď jde ten sport dopředu a jestli chtějí holky hrát dobře, musejí tomu něco podřídit,“ soudí.

S čímž kapitánka Eliška Křížová, jedna z těch, které kvůli škole a práci dochází na tréninky jen 2x týdně, souhlasí i nesouhlasí. „Chápu, že je to vážná věc. Ale nejde říct, nechoďte do práce, choďte na tréninky. Taky musíme studovat, abychom v budoucnu měly práci, protože florbal nikoho z téhle generace živit nebude,“ namítá.

Na což má Jedlička svůj argument. Práce určitě, ale musíš si ji přizpůsobit sportu. „Hrál jsem za Tatran, v Bohemce, vždycky to šlo. Nechceš to dělat? Tak se na to vykašli úplně, nebo jdi hrát do ELITE, do Děkanky, kde dva tréninky týdně stačí. Ale když chceš něčeho dosáhnout, je to málo,“ podotýká.

Na střídačce cítí bezmoc. Vždyť Herbadent mohl v neděli nasadit do hry 4 silné řady, zato Bohemians slepili sotva dvě. Podle něj jsou přitom zapotřebí alespoň tři kompletní pětky. „Holky, které chodí na tréninky poctivě, jdou nahoru. Když ale máš 4 hráčky, které chtějí a zbytek, kterému to je jedno, je výsledek takový, jaký je. A holky, které to dělají poctivě, jsou akorát naštvané, že prohrávají,“ posteskne si Jedlička.

Ani jeho samotného netěší, když se něčemu věnuje 4x týdně a výsledek se nedostavuje. „Jako trenéři jsme znechucení. Investujeme do toho spoustu času za pár korun a pak se musíme dívat na to, jak se tady plahočíme a dostaneme dvanáctku,“ zlobí se dlouholetý útočník Tatranu, který byl zvyklý stát na straně těch, kteří debakly rozdávali.

Bez milosti, až do 12. Herbadent v neděli na Děkance potupil svého největšího soupeře posledních let, hráčky Bohemians jen sledovaly, jak v jejich brance mizí jeden míček za druhým.

I Křížová apeluje na týmový přístup. „Je to o svědomí, aby si každý uvědomil, že florbal je o 15 lidech, ne o dvou. Když se nás nesejde ani 18 na zápas, je to hodně špatný,“ uznává.

Odchody a zranění
Což souvisí i s prořídlým kádrem, především zesláblou ofenzivou. „Odešly nám zkušené hráčky, ať je to Šotka, Oliva (útočnice Lucie Szotkowská a obránkyně Olga Šimáčková ukončily kariéru – pozn. aut.), dlouhodobě nehrají Skejt a Bobeš (útočnice Kamila Bočanová a obránkyně Adéla Čiháková jsou zraněné – pozn. aut.), máme daleko užší kádr, což se proti Herbadentu obrovsky projevilo,“ míní Jedlička.

K těmhle ztrátám se přidalo svalové zranění obránkyně Karin Vavrečkové, odchod Terezy Chvátalové na hostování do ELITE, kde chytila formu, z jiných důvodů nebyly ani na soupisce další členky širšího kádru. A výsledkem bylo pouze 13 (!) hráček do pole schopných nastoupit (oproti 18 na straně Herbadentu).

K tomu Iveta Hyršlová šla do zápasu s výronem v kotníku, který si na konci 2. třetiny dorazila. „Oddělala se, nevím, na jak dlouho. Úplně zbytečně,“ lituje Jedlička. „To je další věc. Holky, které chtějí, Karin, Iveta, Adélka (Bočanová), Bleka (Nikola Černá), nastupují, i když mají nějaké zranění. A pak se to obrátí proti nim, nepřemýšlejí o tom, co by z toho mohlo být,“ povzdychne si.

Ztráta formy i fyzičky
Stačí pohled na bodování minulé sezony a té současné – je to dostatečně výmluvné.

Loni po základní části: 1. Křížová 55 bodů. 2. A. Bočanová 52 bodů, 4. K. Bočanová 45 bodů.

Teď, 2 kola před koncem základní části: 23. Křížová 25 bodů, 30. A. Bočanová 21 bodů.

První z nich byla na začátku zraněná, vynechala pár zápasů. „A pak jsem se trápila, než jsem se dostala do střelecké pohody,“ vzpomíná. Adéla Bočanová se zase sžívala s jinou pozicí na hřišti. „V minulé sezoně jsem byla víc koncový hráč než letos. A taky mi chybí ségra, byly jsme na sebe zvyklé. Nedá se nic dělat, musím hrát i bez ní…“ krčí rameny.

Výstižně absenci Kamily Bočanové shrnul Jedlička. „Chybějí nám zkušenosti, nedáváme góly. Když tu byla Kamila, i Adélka hrála jinak. Tým spolu táhly, dávaly spoustu gólů. Teď když se podívám na kanadu, nikoho od nás na špici nemáme,“ konstatuje. Nejvýš je na 8. místě Dagmar Surá, snad jediná hráčka v zelenobílém, která může říct, že má povedenou sezonu. Propad třeba registruje Andrea Satýnková, loni 22 bodů, nyní 9…

Úbytek gólů logicky tým musí pocítit. Prohrál nejen oba zápasy s Herbadentem, ale jasně 2x podlehl i Vítkovicím. Jedlička však nesouhlasí s tím, že jsou na tom Bohemians nyní kvalitativně stejně jako Chodov a Liberec. „Oba jsme porazili (Chodov 2x, odveta s Libercem se hraje za týden – pozn. aut.). Samozřejmě je tam 6 bodů, které jsme prohráli v Brně a v Olomouci, kde jsme zkoušeli něco nového,“ vysvětluje svůj pohled, proč je jeho tým v tabulce až na 5. příčce.

Podle Křížové stojí za nevalnými výsledky i letní příprava. „Začaly jsme s ní později než vždycky a o prázdninách jsme bohužel nenašly čas na to, abychom se scházely. Pak je na každém, aby si sáhl do svědomí, jestli si odběhal, co měl, nebo ne. Fyzičku teď prostě nemáme,“ vykládá.

Zelenobílé sebevědomí zůstalo
I proto se trochu obává play off, v němž se budou hrát 2 zápasy o víkendu. „Bude to taky o fyzičce, čehož se malinko bojím. Ale zároveň si na play off docela věřím, záleží na tom, koho dostaneme, jak ta loterie skončí,“ vzhlíží k výběru soupeřů pro 1. kolo, do něhož půjde její poprvé v roli „lovné zvěře“.

Možná všichni se v zelenobílém táboře upínají k začátku bojů o titul. Startuje se od nuly, výsledky ze základní části se uloží do historie. Ovšem ne vzpomínky. Zvlášť ty na debakl s Herbadentem mohou u někoho vyvolávat ošklivé sny. „Příští zápas na to nikdo podle mě myslet nebude, ale ve čtvrtfinále, v semifinále se musíme poučit z toho, co se dneska dělo,“ upozorňuje Adéla Bočanová.

I když to řekla mimoděk, její slova vypovídají o tom, že Bohemians pořád věří ve svou sílu. Vždyť kdyby je někdo viděl v neděli poprvé, po takovém výplachu by řekl, že hranici čtvrtfinále překonají jen stěží. „Takovýhle výprask jsme si nepředstavovaly. Nepřipouštěla jsem si, že by to mohl být takovýhle rozdíl. Naopak, předpokládala jsem vyrovnaný zápas, bohužel první 3, 4 góly nám totálně vzaly vítr z plachet,“ přiznává Bočanová.

Bohemians teď musejí dát hlavy dohromady, aby se pro play off nastartovali.

Jestliže minulé sezony byla meta ve finále, teď bude velkou zkouškou už čtvrtfinále. Na Bohemians totiž v 1. kole play off tutově zbude silný tým. Ať už to bude Herbadent, Chodov, nebo Liberec.

A nedělní debakl na Děkance srazil kus z obav, jaké před FbŠ v minulosti soupeři měli. Což platí zvlášť o Herbadentu „Určitě by mě nenapadlo, že náš vzájemný zápas může takhle dopadnout,“ diví se Anet Jarolímová, útočnice mistryň. „Připravovaly jsme se na ně jako vždycky, dávaly jsme si pozor na určité hráčky, na jejich taktiku, ale je pravda, že ta hra mě celkově překvapila, nebyly a nejsou takové jako dřív,“ srovnává.

To je ovšem žhavá současnost. Nikde není psáno, že za měsíc se oba týmy proti sobě nemohou postavit znovu, v Superfinále. „Bohemka každopádně pořád zůstává náš rival. Odehrály jsme proti ní několik finále play off, Vítkovice mají teprve první rok, kdy se jim daří, jsou na nějaké vlně euforie, může se stát cokoliv,“ tuší útočnice Herbadentu. Jeho hráčky pořád berou „klokanky“ jako velké soupeřky, rivala z Prahy, na tom se prý jen tak něco měnit nebude.

Samy dobře z reprezentace vědí, čeho jsou jejich rivalky schopné. „Ivet Hyršlová je mozek Bohemky, když se daří jí, daří se celému týmu. To je hráčka top kvality,“ vyzdvihuje Jarolímová. „Eliška Křížová umí dávat góly, v obraně je Bleka, mají 2 vyrovnané brankářky, mají se na čem chytnout. Je otázka času, kdy se odpíchnou a budou hrát to co v minulých letech,“ přemýšlí Jarolímová. A dokonce si myslí, že to dlouho trvat nebude. „Play off je víc vyhecované, stoprocentně se v něm zvednou a budou předvádět úplně jiné výkony než doteď,“ varuje ostatní.

Teprve příští týdny však ukáží, jaká je síla a touha Bohemians doopravdy.

Autor: Pavel Křiklan