Olomouc je jednoznačně největším překvapením letošního extraligového ročníku. Odepisovaný tým z Hané všem vyrazil dech a důsledným sbíráním bodů, kdy jej míjely lapsy v důležitých utkáních, prošel až do play off. Ten poslední krok udělal výhrou nad Šumperkem, k níž spolehlivým výkonem v brance a navrch dvěma asistencemi přispěla gólmanka Markéta Doubková.
Dva týdny před začátkem sezony jste ještě neměly trenéra, soupiska zela prázdnotou, letní příprava, co se nějaké odbornosti týče, neprobíhala. Jak bylo v ten čas florbalistkám FBS?
„Na poměrně prázdnou soupisku jsme si už docela zvykly, takže to nebylo to, co by nás nejvíc trápilo. Co se týče letní přípravy, tu jsme absolvovaly pod bývalou trenérkou (Petrou Prouzovou – pozn. aut.). Největším problémem bylo, že jsme neměly trenéra a na hledání nového nám zbývaly jen 2 týdny. Naštěstí se této nelehké role ujal Pavel (Hausner), a přestože nás neznal a neměl ani žádné zkušenosti s ženským florbalem, rozhodl se jít do nové sezony s námi.“
Testem před extraligou byl zářijový turnaj Women Republic Cup, v jehož průběhu se v kuloárech pomalu uzavíraly sázky na to, po kterém kole Olomouc extraligu vzdá. Přesto jste dokázaly všechny překvapit, když FBS prošlo až do elitní fáze turnaje. Ukázala se tehdy vaše velká morální síla?
„Nikdy jsme nepomyslely na to, že bychom se extraligy vzdaly, ať už byla situace jakákoliv. I kdyby k nám nepřišel Pavel, vždy by se nějaké provizorní řešení našlo, i když by třeba nebylo ideální. Postup do rozhodující fáze turnaje byl pro mě tehdy překvapením, protože Pavel nás před turnajem vlastně ani pořádně neviděl hrát a zkoušel s námi systémy, na které jsme nebyly zvyklé. Ale my jsme i tak bojovaly.“
Pavel Hausner je mladý kouč, avšak zjevně úspěšný. Co přinesl do klubu nového?
„Určitě přinesl jiný přístup k hráčkám a k tréninkům. Znáte to, každý trenér je jiný a každému zase vyhovuje něco jiného. Pavel je spíše klidnějším typem trenéra, ale já nad sebou občas potřebuju tvrdší ruku.“ (usmívá se)
Při vší úctě k trenérovi je jasné, že sám o sobě by takovou změnu nedokázal. Cítily jste v průběhu sezony také zvýšenou podporu ze strany vedení klubu?
„Osobně jsem žádnou extra velkou podporu ze strany vedení necítila. I Pavla jsme si v podstatě našly samy. Nemluvila bych až o takové změně – v minulé sezoně jsme si v posledních třetinách pokazily některé dobře rozehrané zápasy. Naopak letos nám několikrát pomohlo i štěstí. Navíc při absenci ostravského FBC byla cesta do play off trošku jednodušší.“
Postupem času se tak na Hané mohlo začít pomýšlet na play off, zvlášt při pohledu na chřadnoucí Židenice a těžký los Jihlavy. Kdy sis možnost postupu připustila ty sama?
„Až před zápasem s Českými Budějovicemi, kdy bylo jasné, že pokud vyhrajeme poslední tři zápasy základní části, do play off se dostaneme. Díky lehčímu losu v závěru sezony jsme měly postup ve svých rukách. Dopadlo to nejlépe, jak mohlo a už nemusíme být nervózní ze zápasu s Děkankou.“
Jak těžký psychicky byl duel se Šumperkem, který mohl a posléze tedy zajistil účast v play off, když jste do zápasu šly s 10 hráčkami do pole?
„Myslím si, že jsme docela zvyklé hrát na 2 pětky, takže to až takový problém nebyl. Samozřejmě důležitost tohoto utkání jsme si uvědomovaly, a i to bylo asi důvodem toho, proč zápas nebyl moc florbalový a byl plný chyb. Mně osobně ze začátku znervózněl počet diváků, na který nejsme zvyklé, ale v průběhu zápasu nám vytvořili skvělou atmosféru a určitě nám i psychicky dopomohli k vítězství, za což jim musím poděkovat.“
Sama sis připsala dvě asistence, což je u brankářky velká rarita. Byly oba pasy plánovány jako gólové?
„Všechny takové výhozy jsou více méně plánované jako gólové, ale vždycky musí být to štěstí, aby prošly přes protihráčky až dopředu a také, aby to útočnice proměnily. V tomto zápase jsme to štěstí měly dvakrát. Upřímně, druhému výhozu jsem moc nevěřila, protože jsem vyhazovala na obsazenou Janke Matulíkovou, u které stály 2 hráčky, přes které míček musel projít – podařilo se a Janke pěkně střelu uklidila do brány.“ (usmívá se)
Reálně se můžete ve čtvrtfinále utkat s Herbadentem, s Vítkovicemi, nebo s jedním z dua Chodov – Liberec. Koho a proč si přejete?
„Je mi jedno, koho dostaneme, protože se všemi těmito týmy to budou těžká utkání. Pokud bych si mohla vybrat, byly by to asi Vítkovice, s těmi se nám letos podařilo odehrát poměrně vyrovnaná utkání. Navíc z hlediska vzdálenosti jsou k Olomouci nejblíž.“
Co bude hlavní devizou Olomouce v play off? Specifické domácí prostředí?
„Vzhledem k horšímu umístění v základní části budeme hrát zápasy play off spíš na hřištích soupeřek než doma. Věřím, že v domácích zápasech by nám opět mohli pomoct diváci a možná i rozměry našeho hřiště, které soupeřkám často dělají problémy. Určitě dáme do všech zápasů maximum a uvidíme, jak se zadaří.“
Autor: Michal Dannhofer
Maki gratuluji ke skvělým výkonům, teď by to chtělo, aby si toho všiml také někdo z repre trenérů. Co se týká trenéra Hausnera názorů může spousta. Podle mého jen sklízí, co zasil p. Cholek, který který kádr holek v Olomouci stabilizoval a navíc dochoval i vlastní hráčky. Dokud nebude ale Olomouc hrát na tři solidní pětky, bude vždy na konci tabulky. A konečně i vedení klubu by mělo pochopit, že „boudička“ na Rooseveltce extraligovému prostředí už nesvědčí. Vždyť návštěva na atraktivních utkáních by mohla být daleko větší než 60 diváků visících na zábradlí balkónu. Osobně jsem rád, že letos holky zvládly postup do Play Off a držím palce FBS!!!
souhlasím, že Markétě by repre slušela a za letošní výsledky si ji rozhodně zaslouží. Co se týče p. Cholka, tak nevím jak moc Olomouc znáte, ale právě on byl důvodem proč se ženský kádr začal rozpadat. Nehledě na to, že za celou dobu co u žen byl neudělal ani jednou play-off a to měl k dispozici širší a kvalitnější kádr, než ten, co je letos. Tím nechci říct že letošek je zásluha p. Hausnera. Může to být jen shoda náhod. Ale p. Cholkovi bych to nepřipisoval ani náhodou. A s halou máte naprostou pravdu. Na té hale by se takovéto utkáni absolutně hrát neměla. Je to ostuda.