Napsal podobný příběh jako jeho tým. Vítkovice po půlce sezony živořily na hraně play off, brankář Lukáš Souček dřepěl na střídačce. Kouč Michal Deus nedotknutelnému brankáři nevěřil. V play off ale přišel obrat. Od 3. semifinále s Mladou Boleslaví Souček vystřídal v brankovišti Romana Ciompu a vyhrál 5 zápasů v řadě. Včetně Superfinále.
Podceňovaný rytíř Vítek obhájil loňský titul – a vychytal mu jej odepisovaný gólman. „Dvě třetiny sezony nebyly ideální. Postupem času jsme ale nabírali sebevědomí zpět,“ ohlížel se Souček. „Ukázali jsme obrovský charakter a dokázali si, že nikdy není nic ztraceno. Pro mě osobně i celý tým byla tato sezona obrovskou školou,“ zamýšlel se den po triumfu nad Tatranem.
Na cestě k němu Vítkovice před našlapanými ochozy O2 areny porazily favorita 3:1. Zážitek. „Jsme pořád amatéři a do takovéto haly se nedostaneme každý den, nikdy to nezevšední,“ prozradil 23letý gólman, který se v libeňské hale představil potřetí.
Před 2 lety jako startující brankář s Tatranem padl, loňský triumf nad Chodovem sledoval ze střídačky a až letos mu to konečně vyšlo. Nastoupil – a ze 17 střel nezkrotil jen pokus Martina Richtra. „Je to opravdu velký rozdíl,“ porovnal všechny 3 starty. „Pocit dobře odchytaného zápasu je naplňující a oslavy díky tomu mnohem sladší,“ smál se.
Před startem play off by na Vítkovice i samotného Součka sázel málokdo. V základní části zasáhl do 9 utkání, zbytek odchytal Ciompa. Toho si nový trenér Michal Deus vybral za prvního brankáře pro tažení za titulem.
Po právu: vždyť Souček se v brankářských statistikách krčil na 14 místě, Ciompa patřil mezi elitní trojici celé soutěže. „Zase taková rána to pro mě nebyla. Svými výkony jsem si post jedničky prostě nezasloužil, muselo přijít potrestání,“ bilancoval Souček. „Ale i když se mi nedařilo, cítil jsem obrovskou podporu celého týmu. To je základ. Pak už jen čekáte na příležitost, kterou musíte využít…“
Šance přišla ve 3. semifinále s Mladou Boleslaví. Vítkovice doháněly 2zápasovou ztrátu, Ciompu nahradil Souček a nejlépe střílejícímu týmu základní části dovolil během následujících 3 zápasů pouhé 4 góly!
Obrat dokonaly Vítkovice výhrou 10:6 a třetí účast v Superfinále byla na světě. Rozjetý modrobílý tým následně srazil i Tatran, v brance vítězů vládl opět Souček. „Nijak zvlášť jsme se o tom s Romanem nebavili, takže nemůžu popsat jeho dojmy. Je však obrovský kliďas a myslím, že to, že jsem chytal já, přijal bez problému,“ vyzdvihl Souček.
Superden vítkovického florbalu předznamenaly modrobílé ženy, které smetly Herbadent. Výhru řídila Lenka Kubíčková, která neinkasovala. „Pro mě osobně je nejlepší brankářkou u nás. Mám dojem, že jsme si naše finálové výkony pochválili v jednom klubu v Ostravě, ale ruku do ohně bych za to nedal. Bylo to už v pokročilejším stádiu oslav,“ otřel se Souček se smíchem o náplň minulých dní.
Oslavy začaly už v autobusu cestou do Ostravy a pokračovaly do rána. „Bylo to náročné hlavně pro hlasivky. Celý tým se mačkal v zadní polovině busu a hlavní náplní byl zpěv. Tedy spíš křik,“ smál se Souček, kterého teď čeká volno. „Reprezentaci neřeším, prioritou jsou Vítkovice,“ nechtěl o návratu do národního dresu spekulovat. „Hlavně teď budu řešit zkouškové období, musím přepnout do módu učení. Ještě chvilku ale budu slavit.“
Má co…
Autor: Jan Barák