Po 10 kolech se seřadily v tabulce za sebe: Herbadent 27 bodů, Chodov 27 bodů. Jejich nedělní vzájemný souboj měl být bitvou o 1. místo se vším všudy, umocněnou i tím, že se hrálo v hale, jíž mají oba kluby za domácí. Jenže Chodov byl jako vyzyvatel příliš pasivní, jako by čekal na to, kolik mu Herbadent nasype gólů. Obhájkyně titulu uspokojily 2 trefy, pak nechaly hrát soupeřky. A ty šanci využily. K vyrovnání jim navíc na konci pomohla i dost ojedinělá situace.
Herbadent tak jako ve čtvrtek na hřišti Vítkovic přišel o výhru v závěru. Podruhé za sebou soupeř dotáhl jeho náskok a uzmul mu body, což nebývá obvyklý scénář jeho utkání. Obhájkyně titulu jako by byly v útlumu, i to přispělo k nižší kvalitě duelu. „Určitě jsem od něj čekala víc. Po tom zápase s Vítkovicemi jsem si myslela, že to pro nás bude ještě těžší, ale… Myslím, že hra mohla mít větší tempo,“ míní útočnice Herbadentu Anet Jarolímová, která otevřela skóre.
Chodovská obránkyně Nikola Kuchařová si vlažnější spád hry vysvětluje stylem soupeřek. „Zápas měl náboj, určitě i kvalitu. A tempo? Bylo to dané tím, že Herbadent držel balón, snažil se rozehrávat a my jsme si musely dávat pozor na všechny jejich přihrávky,“ říká.
A také na prostor před brankou, na nějž mají úřadující mistryně hodně šikovné hráčky. Nakonec po situacích právě z tohoto území padly všechny 3 góly do chodovské branky. „Hlavně jsme si říkaly, že budeme agresivní v soubojích, abychom žádný neprohrály, což se nám moc nedařilo. První 2 góly byly jasně po nedůrazu,“ lituje Kuchařová.
Ta se nakonec stala hrdinkou hodně kuriózní chvilky a autorkou vyrovnávajícího gólu na 2:2. Anet Jarolímová ještě při vlastní přesilovce z pravého rohu za chodovskou brankou vyslala prudký pas, na nějž ovšem na polovině stojící Tereza Urbánková neměla šanci dosáhnout. „Dostala jsem přihrávku od Kiki (Kristýny Jílkové), dívala jsem se předtím na Prcu (Terezu Urbánkovou), chtěla jsem jí to dát rovnou z první na střelu, bohužel mi to ujelo víc a s větší razancí, než jsem chtěla,“ líčí Jarolímová.
V té chvíli vůbec netušila, že přesilovka je u konce a potrestaná hráčka skočí do děje. „Sama jsem si to nepohlídala, moje chyba. Musím si na to pro příště dávat pozor, mohou být důležitější situace, tohle se nesmí stávat,“ omlouvá se.
Kuchařová její nabídkou nepohrdla. Splnilo se jí přání všech hráčů a hráček na trestné. Přímo z ní totiž skočila k osamělému míčku, který mířil na branku soupeře a uháněla sama na Kristýnu Horňákovou. „Dávala jsem si pozor na to, abych šla přesně, abych na trestné nebyla zbytečně dlouho. Pak jsem viděla ten nezpracovaný balón, říkala jsem si, že to musím vzít na bránu, když tam nikdo není,“ líčí juniorská reprezentantka.
Jako členka defenzivních šiků se do situace, aby šla při hře sama na gólmanku, dostala v extralize vůbec poprvé. Poradila si. Nahodila motory a v plném běhu Horňákovou prostřelila. I když přiznává, že mířila úplně jinam. I oči, které se dívaly doleva nahoru, ji prozradily. A možná také zmátly gólmanku. „Vůbec jsem nevěděla, co udělám. V poslední chvíli jsem si říkala, že zkusím vystřelit nahoru, pak mi to sjelo, takže to šlo mezi nohy,“ usmívá se střelkyně.
Jarolímová se necítila nejlíp. „Byla jsem dost překvapená… Ve chvíli, kdy jsem dala tu přihrávku a viděla jsem jí, jak do toho hezky naskakuje a má to krásně do běhu, říkala jsem si, že to bude špatný. Mohla jsem mít na tenhle gól asistenci,“ utrousí sarkasticky. Tu však rozhodčí nepochopitelně připsali chodovské Kristýně Bachmaierové. „Nevím, jestli na ně vůbec můžu něco říct, radši to nechám bez komentáře,“ dodává Jarolímová a nemá tím na mysli jen tuhle situaci.
Jednou třeba bude zase chodovským hráčkám přihrávat cíleně. Bývalá opora bílomodrých, jimž před 4 lety pomohla i do finále extraligy, nevylučuje comeback. „Pár holek tam ještě pořád znám, s Míšou Marešovou (současnou trenérkou), jsem ještě hrála. Už když jsem šla do Herbadentu, říkala jsem si, že se tam asi jednou vrátím, myslím, že ta možnost je. Zápasy s Chodovem jsou pořád pro mě trošku speciální,“ vyznává se reprezentační forvardka.
I proto ji výhra v prodloužení zahřála. Chodov naopak myslel na víc. „Na jedné straně je to cenný bod, ale mohly jsme to v prodloužení urvat a vyhrát. Začátek prodloužení jsme podle mě podcenily, zase jsme nebyly důrazné před brankou…“ mrzí Kuchařovou.
Autor: Pavel Křiklan