Její obvyklé číslo 4 vystřídala na novém dresu pětka. A o kvalt víc také jako kdyby přiřadila své hře z posledních měsíců. Zuzany Macurové bylo při její premiéře v barvách Vinohrad (proti Vítkovicím 0:4) plné hřiště, jen ten gól chyběl. Každopádně okamžitě ukázala, jakou bude pro tým z pražských Riegrových sadů posilou.
V posledních měsících jako by byla svázaná, teď na ní byla vidět uvolněnost. „Dobré to bylo. Absolvovala jsem s holkama zatím 2 tréninky, zahrála jsem si, zaběhala jsem si spoustu,“ říkala po sobotním duelu. „Jasně, že Vítkovice byly někde úplně jinde než my, ale bojovaly jsme, šance tam byly, škoda, že jsme nedaly alespoň čestný gól,“ pousmála se.
Možností k tomu přitom měla sama dost, párkrát se prokličkovala až před branku, ale nebylo jí souzeno… „Šancí jsem měla hodně, za což se kaju, že jsem nic nevyužila,“ mrzelo ji. Klíčové zápasy však teprve přijdou, v nich na ní bude ležet zodpovědnost za výsledek, což jí svědčí.
I proto hledí do bojů o setrvání v extralize s optimismem. „Samozřejmě, že šance na záchranu vidím reálně, proto jsem přišla, že holkám pomůžu, věřím jim, v play down jsou soupeři hratelní,“ odhadovala.
Jaký to sešup ve vnímání florbalové reality…! Ještě před 2 týdny pomohla 2 trefami Herbadentu k drtivé (ovšem ne nijak neobvykle vysoké) výhře 14:0 nad Jihlavou, po pár dnech se tomu samému klubu dívá na záda s vědomím, že právě tenhle bude asi největší konkurent v záchranářské bitvě.
V týmu z Jižního Města, který bude zase v play off útočit na titul, ovšem dál zůstávat nechtěla. „Určitě to nebylo jednoduché rozhodnutí, ale důvodů, proč jsem se rozhodla odejít z Herbadentu, bylo hned několik,“ uvedla na úvod vysvětlování, proč na poslední chvíli změnila uprostřed sezony dres.
Jak říká, v první řadě šlo o práci. „Mám možnost se v ní dál rozvíjet, a kdybych tu příležitost zahodila, určitě bych si to vyčítala. Zkusím využít šance a pokusím se živit tím, co jsem vždy chtěla dělat,“ vyložila Macurová, která v České televizi zatím pracuje v redakci sportu jako asistentka režie zpráv.
Dalším důležitým faktorem, který sehrál roli při jejím rozhodování, byla nízká motivace hrát dál v Herbadentu. „Za celé mé působení jsem do týmu nikdy nezapadla podle mých představ a nedostávala jsem tolik příležitostí a šancí,“ ohlédla se.
Proto zvažovala přestup do Vinohrad už před začátkem sezony. „Ale kvůli mistrovství světa a přípravě na něj jsem zůstala v Herbadentu. Šampionát bohužel nevyšel podle představ a i vinou zranění jsem nedostala moc příležitostí,“ podotkla.
K tomu už toho má v kariéře spoustu za sebou, získala bronz na mistrovství světa, titul i vítězství v domácím poháru. „Teď už chci hrát florbal vyloženě pro zábavu a ne pro úspěchy a medaile a s lidmi, se kterými si rozumím jak herně, tak lidsky,“ pokračovala.
Ve Vinohradech krátce trénovala už v létě před sezonou, než se hostování z Vítkovic v Herbadentu změnilo v přestup. „Postup do extraligy jsem jim strašně přála a teď jsem ráda, že jim můžu pomoct udržet se v extralize, je to pro mě nová motivace. Zároveň bych chtěla poděkovat trenérkám a vedení Herbadentu, které mě nechaly odejít a daly mi volnost,“ dodala na rozloučenou s předchozím klubem.
Autor: Pavel Křiklan
