Kdyby švédská mistryně světa Jenny Gustafsson zůstala v Praze o den déle a zašla by se podívat na svou kamarádku Amandu Nordin, jak válí za Herbadent (s nímž mimochodem Gustafsson absolvovala celý páteční trénink), možná by byla překvapená tím, jak se v Česku také může hrát. Zápas s Chodovem (3:6) sice nenabídl nijak omračující florbal, ale celý se odehrál v pekelném tempu. A obě strany se dušují, že tutéž intenzitu dokážou zopakovat i v zítřejším finále poháru.
Tempo měl duel určitě srovnatelné s mezinárodní úrovní. Hra přitom ani nebyla příliš neurovnaná, hráčky pod tlakem nechybovaly, však také oba týmy vyslaly do boje sestavy plné těch, jež mají reprezentační zkušenosti.
Možná o to víc překvapil zvrat v zápase, v němž Herbadent vedl 2:0, ale pak dostal v kuse 5 branek a ztrátu už nedohnal. „Začaly jsme hrát hrozně zběsile, hra byla zničehonic nahoru dolů, zbytečně jsme to bezhlavě rubaly dopředu namísto toho, abychom podržely míček v klidu v obraně, nahrávaly si a zkoušely je nějak překombinovat,“ vypíchla obránkyně mistrovského týmu Alexandra Ferencová největší příčinu toho, proč jejímu týmu duel vyklouzl z rukou.
Přitom v podobném duchu mluvila i hvězda večera Petra Beránková, která vstřelila polovinu branek vítězek. I její tým se nechal strhnout. „Chtěly jsme hrát klidněji, s klidnější rozehrávkou, což se nám moc nedařilo. Ale vyrovnaly jsme a pak jsme se snažily o to, abychom to hodně uklidnily, protože ta 2. třetina byla dost zběsilá, ani jsme to úplně nechtěly,“ vykládala.
Mimochodem, to chodovské „uklidnění“ po prostřední části vypadalo tak, že hráčky v bílomodrém brzy svým soupeřkám odskočily na 5:2… Herbadentu agresivní a fyzicky náročný styl Chodova nesedí. Prohrály s ním v předminulé (5:6sn) i v minulé sezoně (3:4) a první vzájemný duel aktuálního ročníku rozhodlo až prodloužení (3:2p).
Taková Ferencová, která je v Herbadentu druhou sezonu, pamatuje ze 4 vzájemných duelů s Chodovem jedinou výhru v normální hrací době. „Je pravda, že i v minulé sezoně jsme s nimi měly problémy. Ale v čem je problém, to fakt netuším. Prostě nám asi jejich hra nevyhovuje. Nehrajeme s nimi to své, co hrajeme vždycky. Další věc je ta, že jsme si chtěly vyzkoušet nějaké věci, možná i v tom nastala ta chyba,“ přemítala.
Alexandra Ferencová (vlevo) v běžeckém duelu s Dominikou Steinbachovou.
Ano, Herbadent si stanovil jasnou prioritu: důležitější ze 2 vzájemných po sobě jdoucích duelů je ten úterní. Zato na Chodově to nijak nerozlišují. „Řekly jsme si, že půjdeme do obou zápasů naplno a uvidíme, jak to dopadne. Budeme se znovu snažit hrát tak jako v neděli. Doufáme, že jsme si na úterý něco nechaly,“ usmála se Beránková.
Což se týká i fyzických sil. Svedou oba týmy zopakovat stejné nasazení znovu po 46 hodinách od konce minulého duelu? „Myslím si, že ano. Tempo bylo dané asi tím, že najednou se začalo hrát nahoru dolů, a tempo bylo stále vyšší a vyšší. Na konci zápasu už to bylo kondičně trochu horší, ale dalo se to vydržet,“ prohodila Ferencová.
I Chodov si v tomhle ohledu věří. „Měly jsme dobrou kondiční přípravu, v tom nebude problém,“ ujistila Beránková. Však také její tým začal s přípravou, konkrétně s regenerací, okamžitě. Ihned po nedělním duelu mířily hráčky do sauny. „K tomu bazének a na dnešek jsme měly domluvenou fyzioterapeutku, takže kdo měl nějaký problém, mohl jít na masáž,“ popisovala Beránková.
Čili – pokud oba týmy předvedou v úterním finále Poháru České pojišťovny to, co ukázaly v neděli, mohly by potěšit diváky v hale i u televize. A je tu ještě jeden důvod, proč si zápas nenechat ujít. „Už podle mě není taková situace, že Herbadent je někde nahoře a pak dlouho nic. První 4 týmy se vyrovnaly, a to znamená, že mezi nimi může porážet každý každého,“ mínila Beránková.
Loňské finále poháru její slova potvrdilo: Vítkovice po těsném boji padly s Herbadentem až v prodloužení. Co přinese letošní duel o druhou nejvýznamnější domácí florbalovou trofej?
Zápas v Ústí nad Labem začíná v 17 hodin v přímém přenosu ČT sport.
Autor: Pavel Křiklan
