Kdyby to pan Jendrišák řešil jinak, dám palec nahoru a slavíme, říká rozhodčí Vašíček

Býval úspěšným ligovým florbalistou, hrál i za národní tým a platil za jednoho z nejlepších středních útočníků v Čechách. Před několika lety se však Ondřej Vašíček rozhodl vyměnit florbalku za píšťalku. A v minulém extraligovém kole se stal tím, jehož verdikt byl kritizován. Namísto přivření očí při oslavě vytvoření historického rekordu základní části extraligy vykázal otce Matěje Jendrišáka z hlediště.

Ondřej Vašíček se nebojí dát hře volný průběh, zároveň je ale nekompromisní a ani nářky trenérů na něj neplatí. Právě předchozí hráčské zkušenosti mu pomáhají v současné kariéře arbitra. V sobotu se však v jednu chvíli boje o 1. místo mezi Vítkovicemi a Chodovem dostal do těžké situace. To když útočník pražského týmu Matěj Jendrišák překonal Skácelův rekord v bodování základní části a jeho táta na hřiště v okamžiku radosti naházel sladkosti.

A Vašíček přiznává, že nebyl příliš rád, když vykazoval otce rekordmana z hlediště. „Řeknu to asi takhle: pokud by uvedené předměty hodil směrem k chodovské střídačce bez vulgárních komentářů, ještě sám tomu zatleskám a facebookovsky dám oběma Jendrišákům palec nahoru,“ obhajuje sudí svůj verdikt.

Jenže podle Vašíčka proběhla oslava nepříliš taktně. „Dál bych to už nerozmazával. S Matesem starším se známe osobně, jelikož svého času byl hlavním pořadatelem havířovských utkání a určitě se budeme bavit normálně jako slušní lidé i při dalším setkání. Na jeho obranu mohu říci, že určitě děláme chyby jako rozhodčí v každém zápase a třeba se mu náš výkon nejevil takovým, jaký si představoval sám.“

Uvědomili jste si s kolegou Nováčkem, že v tom momentu kazíte radost při historické chvíli, ať už byl exces diváka jakýkoli?
„Nechtěl bych to ani nazývat excesem. Prostě jen otec Matese Jendrišáka projevil svou radost nad překonaným rekordem v počtu kanadských bodů ne zcela ideálním způsobem. Seděl v hledišti v tu dobu nad střídačkou Vítkovic. Vhodil žvýkačky a lízátka daným směrem a samozřejmě nejspíš i na nás. A přidal k tomu i pár peprných výrazů na náš výkon. Proto naše reakce.“

Existují vůbec nějaké pokyny k řešení podobných situací?
„Pokyny jsou striktní: vhození cizích předmětů na hřiště či na střídačku divákem se rovná vyvedení diváka z haly. Nicméně se budu opakovat, že kdyby to udělal opravdu oslavujícím způsobem, slavíme tam společně překonaný rekord všichni ještě teď.“ (směje se)

Ondřej Vašíček

Jak se vlastně z hráče vašeho kalibru stane rozhodčí?
„Nedá se říci, že bych dal přednost kariéře rozhodčího před hráčem. Jednoduše ve mne uzrálo rozhodnutí skončit jako hráč, ale na druhou stranu jsem chtěl u florbalu zůstat dále a jelikož jsem v té době již byl rozhodčím, volba byla celkem jednoduchá.“

Za doby hráčské kariéry jste s Ostravou došli několikrát do finále. Není vám líto, že si dnes nemůžete užít atmosféru podobnou té, která byla na zápase Vítkovic s Chodovem jako hráč?
„Líto mi to není, já si tyhle zápasy užil. V době, kdy jsem končil jako aktivní hráč, na nás plná hala chodila. Dnes se tento jev objevuje v základní části pouze výjimečně a pak při rozhodujících zápasech play off. Nicméně, když je plný dům a zápas má šťávu a grády, ten adrenalin je stejný u hráčů, trenérů, diváků i rozhodčích.“

Kdy jste vzal do ruky naposledy florbalku? Neláká vás občas vystřelit si na branku?
„Přiznám se, že už nehraju florbal ani ve veteránské lize, kam už bych svým věkem dávno patřil.“

Dá se srovnat florbal z doby před 8, 10 lety s tím, jaký se hraje nyní?
„Pořád je to hra o 5 hráčích v poli s brankářem v brance. Nicméně se domnívám, že v mé éře se hrál více ofenzivní a otevřený florbal, který také možná přitahoval více diváků do hlediště. Teď se vše více podřizuje taktice a tudíž zápasů, které jsou atraktivní z pohledu diváka, svým způsobem ubývá.“

Marek Nováček

Atraktivitu ale možná dodáváte i vy svým image. Rozhodčí se v Čechách tvoří často z hodně podobných dvojic. Extraligu pískají bratři, nebo bratranci a zároveň vizáží podobní arbitři. Vy dva s Markem Nováčkem jste holohlaví. Jak jste se vlastně našli?
„Řekl bych, že to bude už více než 10 let a dohromady nás dala náhoda. Nezávisle na sobě jsme se sešli při předsezonních rozhodcovských školeních a testech a byli jsme sami dva… A podobní? To jsme si určitě, ale Marek je více sexy!“ (směje se)

Autor: admin