Pořádně se zapotily. Hráčky Chodova sice v sobotu přejely Židenice 10:1, ale v odvetě to pro ně byla těžká šichta, aby odolné Brňanky přemohly. Nakonec se jim to povedlo až gólem 71 vteřin před koncem, kdy si Gabriela Tožičková seběhla před branku a zblízka uklidila volný úder Jany Vojáčkové z rohu na místo určení. Střelkyně před cestou do Brna upozorňuje zejména na zarputilost soupeře.
Ta se ostatně ukázala už v neděli v Praze. Chodov loni zvládl úvodní 2 zápasy čtvrtfinále proti Brnu ve velkém stylu, v obou triumfoval 10:2. V sobotu výsledek ještě vylepšil, jenže Židenice mu nazítří připomněly, jak nepříjemné umějí být. Podle Tožičkové si její tým mohl za dlouho vyrovnané skóre sám. „Víc jsme přidržovaly míček, tím pádem, když do nás zajely, těžko se nám rozehrávalo. A samozřejmě jsme taky nedávaly šance, měly jsme i málo střel na branku,“ sečetla.
S blížícím se koncem duelu byl Chodov čím dál zbrklejší. Hnal se za vítězným gólem, často k tomu používal oblíbenou švédskou taktiku – nahodit míček na branku a pak jej do ní nějak domlátit. „Chtěly jsme to ukončit už v 60 minutách, bylo to pro nás nejlepší. Snažily jsme se celý zápas tlačit do branky, spoustu střel nám Brno zblokovalo, moc se nám nedařilo se tam nějak dobýt. Určitě jsme si přály jiný výsledek, naštěstí se nám pak podařilo v závěru vstřelit rozhodující gól,“ oddechla si Tožičková.
O což se postarala právě sama aktivní chodovská obránkyně. Při volném úderu z rohu si naklusala ke vzdálenější tyčce a s prudkým pasem Vojáčkové u čepele na ní čekala odkrytá branka… „Měly jsme připravený signál. Seběhla jsem si dolů, hodně mi ke gólu pomohla Péťa Beránková. Skvěle mi odstavila hráčku, která si mě držela, a já už pak měla v podstatě volno. Mohla jsem zakončovat buď forhendem, nebo bekhendem,“ popisovala.
Čerstvá zkušenost říká, že na hřišti soupeře to budou pro modrobílé perné 2 zápasy. „Víme, že Židenice jsou hodně nepříjemné, po celý zápas hrají tvrdě, zajíždějí do nás, nic v tomhle ohledu nevypustí. Je jen na nás, jak se té hře přizpůsobíme a jak rychle si budeme posouvat míček. Když to bude rychle, půjde to, když ho budeme přidržovat, bude to špatné,“ tušila opora národního týmu juniorek.
S tvrdou hrou prý problém nemá, zvykla si. Co pro ní ale bude nové, bude prostředí, v němž se v sobotu a v neděli bude hrát. Židenice se přestěhovaly z haly na Vysokém učení technickém do arény SportPoint blíž centru. „Já tam v sezoně nebyla, ten zápas jsem zrovna chyběla, ale holky říkaly, že to hřiště je menší, že se tam hůř hraje. Zápasy u nich jsou vždycky hodně těžké, také kvůli velké divácké podpoře, kterou tam mají,“ uvedla.
Loni se o tom Chodov přesvědčil sám, když v Brně 4. zápas čtvrtfinálové série prohrál. V posledních 3 duelech tam vždy dokázal vstřelit jen 3 góly, 2x z toho byla výhra 3:0, jednou porážka 3:5. „Určitě pro nás bude hodně cenné, když urveme oba zápasy a ukončíme sérii tam. To bychom chtěly. Když se to nepovede a nezvládneme to, nedá se nic dělat. Ale chceme tu sérii ukončit co nejdřív, abychom měly co nejvíc času odpočívat na semifinále,“ přála si Tožičková.
Autor: Pavel Křiklan
