Pro Liberec včera večer na Děkance skončila „jen“ sezona, pro jeho dlouholetou oporu Simonu Kabelákovou jedna významná etapa života. Už dopředu byla rozhodnutá, že tenhle ročník bude (alespoň pro nynějšek) její závěrečný v týmu Crazy girls. Do 5. duelu čtvrtfinálové série s Bohemians šla s vědomím, že může být posledním v dresu s tím typickým florbalově děrovaným Ještědem. Ještě jeden zápas, ještě víc, přála si, ještě nechtěla končit. Stalo se, pro ni navíc tím nejhloupějším způsobem.
Běží druhá minuta prodloužení, které si Crazy girls na Děkance prostě vydupaly. Iveta Hyršlová táhne útok po levém křídle. Vystřelí. Míček se zvedne o hůl bránící Kláry Leierové a lehce se otře o paži sehnuté Kabelákové tak, že skočí přímo do cesty rozběhnuté Adély Bočanové. Ťuk. Je konec.
Kabeláková se na chvíli nevěřícně předkloní, pak jde s ostatními na střídačku. Naposledy. O to smutněji. Bez šance na opravu. Definitivně. Takový je zákon „náhlé smrti“ v prodloužení. „Byla to hrozně blbá situace. Já už to zažila třikrát v životě a počtvrté už jsem myslela, že se mi to nestane. Bohužel… Ten míč se odrazil ode mě a pak se to tam doplácalo,“ vrací se k rozhodujícímu gólu včerejšího duelu.
Ty 3 situace, o nichž mluví, se udály v letech 2008-10. Kabeláková se s Libercem pokaždé probila do finále play off juniorek a pokaždé odcházela poražena. „V podstatě tím stejným způsobem, v prodloužení. O to víc to zamrzí…“ říká smutně. Ano, dvakrát jí vytrhl ze zlatého finálového snu gól v přidaném čase, v obou případech se o to postarali Bohemians. A boj o zlato, v němž zářila nejvíc a v němž zařídila všechny 4 branky Crazy girls, ukončila v roce 2009 gólem v prodloužení – Adéla Bočanová…
Liberec proti jejímu týmu ztratil nynější čtvrtfinálovou sérii stejně jako před rokem v domácím prostředí. FbŠ tam podlehl v obou zápasech, společně s loňským play off to dělá celkem 5 nezdarů za sebou. „Vůbec nevím, proč se nám na ně u nás nedařilo. Myslím, že ten první zápas doma jsme odehrály hodně dobře, prohrály jsme 2:3. Bohužel jsme neměly štěstí. V tom druhém zápase jim tam napadalo všechno a nám nic,“ rekapituluje Kabeláková.
Kabeláková brání ve čtvrtfinále proti Bohemians Karin Vavrečkovou.
Navzdory celkem rychlému vyřazení je hrdá na to, co její tým proti favoritovi odvedl. „Smekám před tím, kolik toho na hřišti holky dokázaly nechat. Nemyslím si, že bychom v téhle sérii byly úplně horším týmem, ale přišlo mi, že jsme většinu času tahaly za kratší konec,“ přemítá.
Konec, to slovo kolem ní včera létalo až příliš často. Po 13 letech uzavřela své působení v Liberci, za nějž se bila odmala a v jehož dresu dospěla. „Končím kvůli škole. Studuju v Brně a teď tam budu pracovat, už bylo moc náročné dojíždět každý týden do Liberce. Muselo to přijít. Co bude dál, to ještě nevím…“
Působení v Židenicích spíš vylučuje, další možnosti si musí nechat projít hlavou. V sezoně vedle pátečních tréninků do Liberce jezdila na přípravu 2x týdně do Olomouce. „Zatím to nechci nějak řešit, je to pro mě ještě daleko… Teď je to čerstvé, 13 let je 13 let,“ pokrčí rameny.
I když byla na ten moment dlouho připravená a o svém konci v Crazy girls se rozhodla ještě před sezonou, po svém prvním roce na magisterských studiích účetnictví a finančního řízení podniku v Brně a zdlouhavého dojíždění, přesto ji nakonec dojal. S ostatními se loučila těžce. „S holkama jsme si řekly…,“ zhluboka se nadechne, „…povídaly jsme si. Bylo to moc dojemný. Holky jsou…“ odmlčí se, „…fajn.“ Dál už Crazy girls půjdou bez svého věrného čísla 34.
Autor: Pavel Křiklan
