V semifinále patřila k největším oporám svého týmu. Právě její hattrick rozhodl pro Vítkovice klíčový 4. duel série s Chodovem, v níž pražský klub vedl 2:1, ale nakonec ji prohrál 2:4. Denisa Ferenčíková v sobotu prožívala nejen vlastní postup do Superfinále, ale i úspěch svého domovského klubu v Tvrdošíně, jehož hráčky zrovna získaly první titul. Ona bude o totéž usilovat v Praze už za pár dní.
Vítkovice šly do 6. partie plné motivace. „Chtěly jsme neskutečně zvítězit, v naší hře byla bojovnost, vůle, klid a nasazení,“ popisovala Ferenčíková. Týmový duch, který probudili trenéři důraznou promluvou po 3. utkání, zde vygradoval. „Každá jedna z týmu žila tím, že vyhrajeme a věřila tomu. Myslím si, že utkání nerozhodly žádné taktické pokyny, ale bojovnost a nasazení,“ věřila slovenská útočnice.
Série byla opět vyrovnaná, nikdo se neubránil srovnání s loňskou semifinálovou řežbou. „V minulém roce jsme vedly 3:1 a myslely jsme si, že to půjde hladce, vyhrajeme 4:1 a bude konec. Nastupovaly jsme do série jako favorit, teď už tomu tak nebylo. Favoritem byl Chodov, ale zápasy byly podobné,“ porovnávala Ferenčíková obě měření sil.
O klíčovém momentu celého semifinále měla jasno. „Vzpruha po 3. utkání, kdy jsme si všechny řekly, že takhle to dál nepůjde, že každá jedna musí začít u sebe a uvědomit si, co chce,“ líčila. „To utkání se nám vůbec nepovedlo, celý tým byl takový smutný, nikdo neměl chuť bojovat. Řekly jsme si, že to musíme zlepšit a bylo to to správné,“ uvedla.
Denisa Ferenčíková ve vítkovické zdi.
Pročištění vzduchu udělalo své a Vítkovice se zvedly. „Když jsme v neděli vyhrály, každá jedna z nás uvěřila tomu, že to půjde,“ usmála se rodačka z Oravy. Sama si byla dobře vědoma toho, co by znamenala prohra ve 4. duelu. „Za stavu 3:1 pro Chodov by se nám jelo do Prahy velmi těžko, ale naštěstí se nic takového nestalo,“ ohlížela se.
Přitom k tomu nebyl Chodov v závěrečných vteřinách onoho zápasu zas tak daleko. „Je to o štěstí. Vždyť my mohly dostat ve 4. utkání gól do prázdné branky, ale Tučková přestřelila, v tu chvíli jsme měly obrovské štěstí,“ netajila Ferenčíková. Útočnice, která si v play off připsala už 10 branek, svůj tým za celé semifinále chválila. „Ukázaly jsme, že jsme jeden velký tým, s vůlí po vítězství, který dokáže bojovat a sérii otočit,“ vyzdvihla.
Sama v sobotu držela palce svému domovskému klubu: Tvrdošín totiž měl v Nitře finálový mečbol a bojoval o první titul v historii klubu. „Chtěla jsem utkání sledovat, věděla jsem, že po 1. třetině byl stav 3:3 a věřila jsem, že to dokázaly, play off ukončily a slaví titul,“ prozradila hráčka, která ve Vítkovicích kroutí 4. sezonu, ovšem nevynechá možnost vidět Tvrdošín na domácí palubovce v akci.
Její bývalé spoluhráčky zlato nakonec získaly, Nitu porazily 6:5 a celým play off prošly bez jediné porážky. Vítkovice se v neděli už podruhé postaví v Superfinále Herbadentu. „Můžeme být klidnější, utkání si jdeme užít za celou sezonu, kterou jsme odmakaly a chceme přivézt pohár do Ostravy. I když to bude velmi těžké, protože Herbadent má svou velkou sílu,“ uznala Ferenčíková.
Autor: Michal Dannhofer
