Herbadent bez titulu? Nevídaná věc. Herbadent v extraligovém zápase bez vstřeleného gólu? Opět – dosud nereálné. Výborně hrající Vítkovice dnes všechno tohle změnily. Obhájkyně titulu jako by se špatně vyspaly. Bez energie, bez vůle vyhrát, bez nápadu… Až na výjimky v úvodu a ve 2. třetině prakticky jen čekaly na to, kolik se jim soupeř rozhodne dát gólů. Po zápase mluvily o tom, že jim duel vůbec nevyšel.
Čísla mluví stejně. Finálových porážek za 7 let existence klubu: 0. Soutěžních zápasů, v němž nedaly ani gól: za těch zhruba 250, co jich Herbadent odehrál, pouze jeden. Předloňské semifinále Poháru mistryň proti SC Classic (0:3). „Jak se nám dařilo střelecky s Bohemkou, do tohoto zápasu se nám nepodařilo přenést nic. S tímhle výkonem jsme vyhrát nemohly,“ posteskla si kapitánka Kristýna Jílková.
Nejen drajv jejímu týmu chyběl. Letité opory jako Denisa Billá či Dominika Šteglová byly jen v první řadě sedadel za střídačkou, zraněná kolena je vyautovala ze hry. „Ale na to se vymlouvat nechceme. Kdybychom hrály to, co umíme, nepotřebovaly bychom je,“ řekla Jílková. Trenérka Markéta Šteglová ovšem proměnu svého týmu vnímala. „Chybělo nám 6 hráček z loňského Superfinále, to asi bylo znát. Ale to se stává,“ přemítala.
Naopak jednou z nových tváří v týmu byla Tamara Hašová. Ta dlouho nevěděla, zda ji problémy se stehenním svalem pustí do zápasu, nakonec vyběhla ke svému prvnímu Superfinále coby hráčka. Ovšem dopadlo pro ni stejně jako loni, kdy byla zraněné jen v civilu na střídačce Vítkovic – prohrou. „Bylo důležité, kdo vstřelí 1. gól, kdo potrestá soupeřovu chybu. Bohužel to byly Vítkovice, dostaly se na koně,“ ohlížela se.
Důvody porážky se jí hledaly obtížně. „Jestli víc chtěly, byly na nás lépe připravené, zachytala jim gólmanka, nedaly jsme ani jeden gól… Potrestaly naše 2, 3 chyby. V jednu chvíli jsme měly ve 2. třetině dost velký tlak, bohužel gól jsme nedaly, oni z protiútoku naopak ano,“ litovala.
Padl tak málem odvěký mýtus: že Herbadent nejde v zápase o velké trofeje porazit. Anet Jarolímová podle svých slov v posledních letech cítila tlak na to, kdy už konečně její tým trofej nezíská. „Byl neúnosný. Už to nebylo o tom být mistr, ale porazit Herbadent, vyřadit Herbadent. Ale nechci se na nic vymlouvat, v první řadě je to naše chyba,“ uvedla.
Byla toho názoru, že její celek doplatil i na model, podle nějž se poslední 3 roky hrálo – o mistrovi rozhoduje jeden jediný zápas. „My máme pořád jistotu v tom, že 4x nás nikdo neporazí. Ale Vítkovice šly neskutečně nahoru a věděly, že jednou nás porazit můžou. A když se na to připraví, jde to. Po dnešku můžu bohužel říct, že absolutně v klidu,“ řekla smutně.
I proto by se radši vrátila k dřívějšímu systému, kdy o šampionovi rozhodovala celá série. „Hrála jsem dneska třetí Superfinále a pro mě jako hráčku už to asi není taková motivace. Ne, že bych cokoliv vypustila, měla to v hlavě, ale už to není ono. Dvakrát jsem to vyhrála, dneska jsem zažila zaslouženou porážku, bohužel, ale radši bych si zahrála celou sérii, která bude vyhrocená, která o něčem bude,“ vyznala se.
Ale poražené ukázaly, že i když to v životě s tímto týmem mockrát nezažily, prohrávat umějí, jak se říká. Jarolímová myslela na Hanu Sládečkovou, vyzdvihla výkony svých dalších spoluhráček z prosincového světového šampionátu Zuzany Halfarové a Anny Niemcové. A Tereza Urbánková svým bývalým spoluhráčkám na oslavnou cestu do Ostravy vzkázala: „Titul si zaslouží, přeju jim, aby si to užily.“ Její tým se poprvé odebral na stříbrnou party…
Autor: Pavel Křiklan
