V tomto článku plynule navážeme na oba předchozí a povíme si, co se ještě v koleni brankáře může odehrávat. Minulý díl byl zaměřen na problémy ve skloubení čéšky se stehenní kostí, které jsou způsobeny nerovnováhou stehenních svalů a mohou působit bolesti kolen. Nyní bych se ráda věnovala dalším potížím, které se mohou objevit v důsledku nadměrného a především nekompenzovaného zatěžování kolen, především opotřebení chrupavky.
Chrupavka je pevná a tuhá tkáň, která kryje povrch kloubních ploch jakéhokoliv kloubu v těle. V případě kolene pokrývá konce stehenní a holenní kosti a vnitřní plochu čéšky. Je tvořena spletí vláken, která jsou prostoupená tekutinou, jež tvoří většinu hmotnosti chrupavky.
Vrstva chrupavky chrání kloubní konce, tlumí nárazy a snižuje tak zatížení kloubu při pohybu. Funguje jako jakýsi kloubní tlumič. Další její funkcí je snižování třecí síly mezi kloubními plochami, která při pohybu vzniká. Je tedy nepostradatelnou součástí kloubu a také bezbolestného pohybu.
Chrupavka kolene je pochopitelně zatížená pokaždé, když stojíme, nebo třeba běžíme a je tomu uzpůsobená. Ale v kleku jsou na ní kladeny velké nároky, zvlášť pokud se jedná o klek dlouhodobý, častý a kombinovaný s dalšími pohyby v koleni.
Přesně tato kritéria představuje pohyb brankáře. Chrupavka je zatěžována opakovaně, několikrát týdně, po většinu tréninku a především nerovnoměrně. Nevyvážená zátěž chrupavky je dána tím, že brankář často zaujímá postoje, kdy zatěžuje více buď vnitřní, nebo vnější část kolene a jedno koleno více než druhé.
Dalším problémem je pohyb po kolenou, například přesun od levé tyčky k pravé. Brankář si nakročí pravou nohou, pokrčí koleno a v poměrně velkém ohnutí na něj dopadne a sklouzne se k pravé tyči (obrázek 1).
Obrázek č. 1: Začátek přesunu doprava.
V tuto chvíli je výrazně zatížená chrupavka čéšky pravého kolene, která navíc tlumí prudký náraz. Levé koleno se během pohybu opírá víc o vnitřní stranu, dochází tak opět k nerovnoměrnému zatížení chrupavky kolene a k posunu čéšky zevně (obrázek 2).
Obrázek č. 2: Dokončení přesunu doprava.
A tady se dostáváme k tématu z minula, a to k patelofemorálnímu syndromu, kdy je čéška posunuta více zevně a neklouže tak ve svém žlábku. Následně dochází k obrušování chrupavky o hranu žlábku a k jejímu dalšímu poškození. Následkem tohoto pravidelného přetěžování při tréninku může docházet k praskání chrupavky, tvorbě trhlinek a později i výrůstků, kdy se chrupavka mění v kost.
Všechny tyto pochody mohou působit bolest. Samotná chrupavka sice nemůže bolet, ale pokud je poškozená, reaguje bolestivě kost pod ní a případné výrůstky dráždí okolní tkáně a brání hladkému pohybu v kloubu.
Jak s těmito problémy zatočit? Určitě je důležitá prevence. Je snazší a především účinnější problémům s chrupavkou předcházet, než je řešit, až když se objeví. Pokud nás nic nebolí, trénujeme x-krát týdně, nastupujeme někdy i za více kategorií najednou, bez odpočinku či kompenzace. A chrupavka trpí u přetěžovaných nadějí v mládežnických kategoriích, ale i u seniorských gólmanů, kteří se florbalu věnují již roky.
Přitom stačí poměrně málo. Nejdůležitější je pravidelná různorodá pohybová aktivita. Kompenzovat zátěž při florbale nějakým jiným sportem, nejlépe takovým, kde si vaše kolena odpočinou. Zde se nabízí například plavání, nebo cyklistika.
Pozor, u plavání vynechte radši plavecký způsob prsa a plavte kraul, znak nebo motýlka. U cyklistiky je dobré volit terén a zátěž podle aktuálního stavu kolen, pokud cítíte bolest, volte určitě spíše rovinky.
Pokud rádi běháte, je to taky možnost, ale určitě si pořiďte kvalitní obuv, určenou na běhání a běhejte v lese, na louce, rozhodně ne po betonu. V podstatě vybírejte jakékoliv aktivity, které nepůsobí bolest, ani žádné jiné obtíže. Obecně bych se vyvarovala skákání, poskokům, otřesům (např. klasický aerobic, step aerobic, basketbal, volejbal atd.). Naopak perfektní prostředí je voda, ať již zmíněné plavání, nebo různá cvičení ve vodě.
Druhá věc, na kterou byste měli v rámci prevence myslet, je pravidelný a kvalitní strečink, a to především po zátěži. Zkracování svalů způsobuje nerovnoměrné zatížení kloubu a také chrupavky. V případě kolenních kloubů, je důležitý především strečink přední strany stehna, zadní strany stehna a svalů lýtka.
Poslední bod preventivního programu je nejpříjemnější: pravidelný odpočinek a regenerace. Mezi jednotlivými tréninky a zápasy je potřeba si najít čas i na tyto činnosti a dát svému tělu pohov. Můžeme sem zařadit různé relaxační procedury jako saunu, vířivku či masáže. Také můžeme dopřát všem svým kloubům preparáty vyživující a podporující regeneraci chrupavky.
V některých klubech již trenéři přišli na význam regenerace a kompenzačních tréninků, ale bohužel je to stále spíše rarita a především záležitost extraligových týmů. V ostatních případech je to na každém z vás, jak o svoje kolena budete pečovat, aby vás v důležitých chvílích nezradila.
Autor: Kateřina Ptáčníková
