Podle čeho vybírají reprezentační trenéři brankáře?

Trenéři českých reprezentací poodkryli své představy o vhodném brankáři pro národní tým. Podle jakých kritérií vybírají gólmany do svých týmů? Záleží u nich na somatických předpokladech (výška a hmotnost) coby potřeb kvalitního brankáře?

Zřejmě nejzásadnější otázkou pro všechny brankáře, kteří mají reprezentační ambice, je systém, podle kterého trenéři národních týmů volí gólmany do svých výběrů. U mužů je podle reprezentačního kouče Tomáše Trnavského: „Důležitá výkonnost v lize, kterou potom gólman musí potvrdit na mezinárodní scéně. A to třeba na klubové nebo samozřejmě na té reprezentační.“

Trenérka ženského výběru Karolína Šatalíková postupuje systematičtěji. „Vždy před dalším přípravným obdobím si vytipujeme brankářky, se kterými chceme spolupracovat. V současné době jich máme pět, a všechny chceme vidět v herním zatížení reprezentačních zápasů,“ přibližuje. A zároveň podotýká, že dobrých brankářek je u v Česku poměrně hodně, ale reprezentační cyklus je krátký a vyzkoušet a zařazovat jich do týmu víc není možné.

To, která brankářka bude nakonec chytat klíčové zápasy na MS, ovlivní vedle jejích somatických předpokladů mnoho dalších faktorů. „Psychika, zkušenosti, kondice, aktuální forma a pohoda, vytíženost v uplynulém období i schopnost komunikovat s hráčkami. Nyní jsme začali spolupracovat s trenérem brankářek Luďkem Paseckým a předpokládáme, že to holkám ve všech ohledech pomůže,“ říká trenérka.

Co se týče výškových a hmotnostních parametrů, Tomáš Trnavský nepovažuje výšku gólmana za určující. „Může být výhodou, ale i nevýhodou. Malí brankaři jsou většinou mrštnější a nemají s pohybem takový problém. U těch větších se musí hodně pracovat s koordinací. Větší tělo hůř poslouchá. Pokud ale větší brankář má tělo pod kontrolou, mírnou výhodu má.“

Obdobně to vnímá i Šatalíková, „Výška brankářky je velkou výhodou, nicméně není to faktor, který by sám o sobě byl zárukou, že vysoká brankářka bude dobrá. Menší typy dokážou svůj výškový handicap nahradit lepší kondicí a pohyblivostí.“

Hmotnostní parametr považuje Šatalíková za důležitý především z kondičního hlediska. „Jedná se především o poměr množství tuku a aktivní svalové hmoty. Nesmí být omezena pohyblivost brankáře,“ podotýká. Trnavský pak upozorňuje na zdravotní hledisko. „Každý sportovec by měl mít ideální hmotnost odpovídající své výšce a stavbě těla. Nadváha určitě není ideální z hlediska zdraví a ochrany kloubů.“

Závěrečné doporučení trenéra mužské reprezentace Tomáše Trnavského směrem k brankářům:
„Brankáři musejí více pracovat na posílení trupu, na technice přesunů, na koordinaci, na strečinku a na pružnosti svého těla (mnoho brankářů je limitována svou pohyblivostí). Spousta gólmanů používá i k malým přesunům ruce. Téměř veškerý pohyb brankářů by měl vycházet ze vzpřímeného trupu, kdy jsou ruce v základní pozici, připravené k zákrokům. Následné přesuny se vykonávají jen dolními končetinami. Tato práce brankáře ale vyžaduje mít tělo pod dokonalou kontrolou a ve vynikající kondici.“

Autor: Jakub Koráb