O osudu prvního utkání rozhodla druhá třetina, kterou Helsinky vyhrály 4:0 a bylo prakticky rozhodnuto. Dvakrát se dokázal trefit Juho Järvinen, jednu branku vstřelili Jarvi a Salminen.
Minutu a půl po začátku třetí části se trefil Harri Forsten a rázem to bylo 5:0. Ëra dokázala zásluhou Latily a Rissanena snížit na 2:5, to bylo ale ze strany Tapanilanu vše. Helsinky se tak ve finálové sérii dostaly do vedení 1:0 po výhře 5:2.
Druhé finálové utkání mělo úplně opačný průběh, než to první. Tapanilan si uvědomoval, že pokud prohraje i podruhé, bude hodně daleko od titulu. V čase 00:47 se ale dokázal prosadit Juha Kivilehto a dostal Helsinky do vedení. Toto skóre vydrželo až do konce první části. Do té druhé vstoupily opět lépe Helsinky. Dvakrát se prosadil Kivilehto, který tak zaznamenal hattrick a jeden zásah si připsal Jarvinen.
Po dvou třetinách byl stav 0:4 z pohledu Tapanilanu a vypadalo to s ním opravdu bledě. Ëra ve třetí třetině začala hrát aktivně a byla za to odměněna v podobě tří branek, které padly v časovém rozmezí čtyř minut. Rázem to bylo 3:4 a Tapanilanu chyběla jedna branka k vyrovnání. Tu se mu ale nepodařilo vstřelit a podruhé tak odcházel jako poražený.
Třetí finálový duel se hodně podobal tomu prvnímu. Nerozhodla druhá třetina, ale ta první. V té se dokázaly Helsinky prosadit hned čtyřikrát a Ëra musela opět dotahovat. Ve druhé třetině vstřelila jednu branku, ve třetí části hry se prosadila také jednou a dokázala tedy pouze snížit na konečných 2:4.
Helsinky tak mohly slavit zisk titulu. Nutno říci, že Tapanilan ani v jednom utkání nevedl. Třikrát musel dotahovat a otáčet nepříznivý stav utkání. Ani jednou se mu to však nepovedlo.
Foto: www.paakallo.fi
Autor: Jakub Kašpar
