Přišel, viděl, zvítězil. Jere Liljenbäck si roční pobyt v České republice užil. Před sezonou se dohodl se střešovickým Tatranem a brzy zapadl do základní sestavy. Stihl si zahrát finále Ligy mistrů a oslavit titul ve vůbec prvním Superfinále. Domů, do země tisíce jezer odjede s pocitem, že se zase bude chtít vrátit.
Českou extraligu vyhráli v historii tři Finové. V současném kádru Tatranu Jaakko Hokkanen a Jere Liljenbäck, před nimi v roce 1999 Raine Lampio. „O Rainem jsem se doslechl až v Čechách. Neznám ho, ale na Tatranu o něm vyprávěl hlavně Tomáš Kafka,“ říká Jere Liljenbäck, který se pro dobrodružství v Čechách rozhodl před rokem. Díky programu Erasmus poznal český florbal, ale i život.
„Na Praze je vidět, že je krásná a je z ní cítit historie. Samozřejmě, na začátku trvalo nějakou dobu, než jsem poznal a pochopil životní styl a českou kulturu,“ přiznává těžší začátky. I díky florbalu ale měl lepší pozici.
„Prvních pár týdnů jsem žil v hale Tatranu. To bylo docela praktické pro tréninky. Pak jsem dostal kolej, ale stejně jsem chtěl zůstat blízko fakulty FTVS a na Praze 6,“ vysvětluje.
Jere Liljenbäck, Johan von der Pahlen a Jaakko Hokkanen
Na české prostředí si ale zvykl. „Atmosféra je tu jiná než ve Finsku. Bylo to pro mě nové, ale pěkné. Poznal jsem, že ten klub má velkou historii, lidi drží pohromadě a hráči věří sobě i jeden druhému,“ vypráví.
Liljenbäck měl zkušenosti ze Salibandyliigy a v juniorském věku patřil i do širšího výběru reprezentace. Před příchodem do Tatranu ale hrál za druholigové S-bandy a byl lídrem. V Tatranu ho ale čekala trochu jiná role, než ve Finsku.
„Učil jsem se hrát trošku pasivnější hru, než na jakou jsem zvyklý. A myslím, že jsem se v průběhu sezony docela zlepšoval. Moje pozice se měnila, každou chvíli jsem hrál něco jiné, některé tréninkové zápasy i jako útočník. Naštěstí jsem neskóroval,“ směje se. Zřejmě proto, že nechtěl přesvědčovat trenéry o svých kvalitách, neboť chtěl zůstat na svém oblíbeném postu obránce.
V dresu Tatranu chyběl v sezoně jen jediný zápas. Může tak zhodnotit, jak proběhla střešovická cesta za titulem. „Ono to bylo tak trochu nahoru a dolů. Začali jsme se ztrátou s Brnem, ale pak jsme v Poháru mistrů hráli opravdu dobře. Ten turnaj byl samozřejmě jeden mých nejlepších florbalových zážitků. Porazili jsme Storvretu i Wiler,“ přiznává Liljenbäck.
Jere Liljenbäck na Poháru mistrů - proti švýcarské hvězdě Matthiasovi Hofbauerovi
Po startu ve florbalové Evropě se ale Tatran opět trochu hledal. „Bylo těžké se zase zpátky soustředit na ligu. Vypadli jsme z poháru a ztratili myslím 3 zápasy v řadě. Ale na konci sezony jsme se rozehráli a dotáhli to do vítězného konce,“ říká finský zadák.
Vrcholem bylo logicky Superfinále ve vysočanské O2 areně. O zážitku zahrát si před osmi tisíci diváky se možná mnohým slavnějším finským hráčům jen zdá. „Bylo to úžasné, zakončit sezonu takovou akcí. Každý, z nás, kdo tam hrál, na to musí být hrdý. Doufejme, že v budoucnu to bude ještě lepší. Opravdu bych chtěl poděkovat všem florbalovým příznivcům,“ říká Liljenbäck.
Jere Liljenbäck v souboji s Torpedem Havířov
Malému bekovi možná úspěšná sezona v Tatranu opět otevře dveře do Salibandyliigy, do Střešovic šel ze druhé nejvyšší soutěže. „To ukáže čas. Určitě budu hrát florbal dál, ale v jakém klubu, to je otevřené,“ říká.
A nevylučuje, že za nějakou dobu zase do Prahy přijede. „Já se určitě vrátím, abych se s těmito lidmi zase potkal. Ale kdy, a na jak dlouho zase přijedu, je teď těžké říct. Možná bych tu rád v budoucnu opět hrál, nejdřív však musím dostudovat,“ říká Jere Liljenbäck.
Jeho zkušenost v české extralize ale byla pozitivní: „Tatran, ale i celý český florbal mohu doporučit.“
Autor: admin
Boze to byl prinos, na ukor ceskych hracu. Takovych posil nam tu opravdu treba. Zase nejaka startegicka klika stresovickych geniu. Jakko to same. V cem jsou lepsi nez nasi kluci? Zkusenosti? Zahranicni hrac musi byt v ceske lize lidrem, nikoli pricmrndavacem. Jediny, kdo obstal je Pahlen, i kdyz je to narcis, co se cesky nenaucil. Kdyz uz cizince, tak at opravdu neco predvedou.
V čem jsou lepší? V tom, že to jsou Finové. Čecháček nehledí na to, že hráli dejme tomu 5. finskou ligu, hlavně že jsou z Finska, kde umí florbal i kojenci… z toho jsou ti naši připosraní a furt si myslí, že finští druholigisti budou pro Tatran terno… IMHO Hokkanen byl minulou sezonu pěkně marnej…
Myslím, že Jere předváděl celou sezónu stabilní výkony a kdo viděl Jaaka na poháru mistrů ví, že jako dokáže zahrát fantasticky.
co tvůj web, už bude nová verze?
teď spí, není čas
premyslim, ze udelam taky neco takoveho… misto na „trhu“… vybaveni ma kazdej hodne, takze lidi tam chodit budou
Je vidět že píšeš o něčem, co jsi na vlastní oči neviděl! Pokud si vážně myslíš, že konkrétně tenhle kluk nic do hry nepřinesl, tak si nejspíš slepej! To co Jere dokáže vymyslet během hry připravit, aniž by myslel na svůj osobní profit….s jakou lehkostí dokáže hrát a hlavně bez „prasáren“, které naopak čeští hoši stále považují za samozřejmost…klobouk dolů, škoda že tu byl jen na rok už jenom kvůli takovýhlemu hráči má smysl chodit se dívat na florbal a učit se od něj!!!
Souhlas, ze všech tří zahraničních hráčů Tatranu předváděl nejhezčí a řekl bych, že takový nejvíc severský florbal, to mi u zbylých dvou chybí.
Proč nehrál Jaakko poslední zápasy? Byl zraněnej, nebo se jen nevešel do sestavy?