Cesty za florbalovými sny bývají mnohdy hodně dlouhé. Málokdo z nás ale asi cestoval za zápasy přes celý kontinent autobusem tak, jako ruský tým Nauka. Jeho cílem je slovinské městečko Vrhnika, kde se koná od středy kvalifikační turnaj EuroFloorball Cupu pro rok 2012. Zpáteční cesta měří téměř 8 tisíc kilometrů…
Ruský mistr Nauka je ze Severodvinsku, dvousettisícového města z Archangelské oblasti. Tedy z místa, které je položeno ještě severněji než Tomašíkova Umea, jenže ještě pár stovek kilometrů na východ. Nauku čekají po více než třídenní cestě čtyři zápasy a zase návrat zpátky na daleký severovýchod. Možná by jejich dobrodružství zůstalo utajeno, kdyby si cestou nedomluvili přátelský zápas s extraligovým týmem Billy Boy Mladá Boleslav. Po třech tisících kilometrech cesty…
„Mysleli jsme si nejdřív, že přiletí do Prahy a my pro ně připravíme autobus. Ale ve chvíli, kdy nám volali, že jsou teprve ve Varšavě, a plánovaný začátek zápasu nestíhají, nám přišlo něco divné,“ říká sportovní manažer Mladé Boleslavi Tomáš Pacák.
Mladá Boleslav - Nauka Severodvinsk
Ve městě automobilů už naplánovaný zápas rušit nechtěli. „Byly vytištěné plakáty, pozvaní lidé. Prostě jsme se snažili, aby se zápas uskutečnil. Vypravili jsme naproti autobus do Pardubic a soupeře přivezli. Ruský řidič totiž už nemohl kvůli překročení časového limitu řídit,“ líčí Pacák. „Problém měli hlavně na hranicích v Bělorusku, kde je několik hodin drželi, a nechtěli pustit dál,“ dodává mladoboleslavský manažer.
Komplikací navíc byla pak absence gólmana Ivana Ponomareva, který zápas s Naukou v prvních fázích zprostředkoval. Komunikace tak byla o to těžší. Nová posila Mladé Boleslavi totiž trávila víkend v Rize na turnaji Latvian Open, kde přes dočasný transfer hájila branku svého mateřského týmu Taifun.
„Rusové většinou jezdí autobusem, takže tohle byla docela obvyklá cesta. Trvá to třeba 40 hodin a všechno záleží na tom, jak se povede přejezd přes hranice. Rusko totiž nepatří do šengenského prostoru a všichni musí mít víza,“ říká brankář Mladé Boleslavi a přidává jednu z historek, kterou sám absolvoval.
„Když se jede dobrým a velkým autobusem, tak je to dobré. My jsme mívali i brutálnější cesty. S Nižegorodcem jsme před lety jeli na Pohár mistrů do Fredrikshavenu třináctimístným minibusem docela špatné kvality v deseti lidech se všemi batohy a zavazadly z Nižného Novgorodu do Petrohradu asi 1200 kilometrů. Tam jsme přesedali do trošku většího minibusu a přes Turku, Stockholm, prostě napříč Finskem a Švédskem jsme dorazili do Dánska. A zase zpátky. Autobus pořád vyjde nejlevněji, letenky jsou pořád docela drahé,“ vypráví Ponomarev.
Nauka nakonec na zápas do Mladé Boleslavi se zpožděním, ale přece jen dorazila. Rusové unavení dlouhou cestou podlehli v duelu hraném jen 3×15 minut účastníkovi blížícího se Champions Cupu 1:3.
Severodvinsk (1) - Mladá Boleslav (2) - Vrhnika (3) - neboli 3800 kilometrů autobusem
Z Mladé Boleslavi je to do slovinské Vrhniky ještě dalších 800 kilometrů. A tam čekají Nauku čtyři duely – se slovenským Trenčínem, německým Red Devils Wernigerode, maďarským Dunai Krokodilok a běloruskou Stellou.
„Mají jednoznačný cíl, chtějí vyhrát a postoupit z kvalifikace. Potencionálně na to snad mají. Záleží na tom, jaký vliv na ně bude mít takhle dlouhá cesta. Po cestě hráli dva zápasy, kromě duelu s Mladou Boleslaví sehráli ještě jednu přípravu s týmem ze třetí finské ligy,“ říká Ivan Ponomarev.
A až Nauka absolvuje turnaj ve Slovinsku, tak zase nasedne do autobusu a pojede zase zpět, téměř čtyři tisícovky kilometrů. Bez ohledu na výsledek se asi na zpáteční cestě pokud možno tentokrát vyhne Bělorusku…
Autor: admin
