Co se týče historické kroniky, tak tu má pražský klub popsanou asi nejvíce ze všech českých klubů. Zrod florbalového oddílu se datuje k roku 1991, což je v podstatě samotný začátek florbalu u nás. Pár nadšenců okolo bratří Vaculíků se začalo scházet ve Střešovicích, kde se základna pozdějšího Tatranu rychle rozrůstala. K úplně prvním florbalovým turnajům se přihlašovaly hned dva střešovické týmy, a to Old Boys Tatran a Forza Tatran.
Dnešní Tatran je potomkem právě Forzy, která byla ve svých začátcích tvořena zejména neplnoletými florbalisty, jenž se pro hru s děrovaným míčkem zcela zbláznili. „Ten název vznikl zejména podle tehdejší módy. Hodně se fandilo fotbalovým mančaftům a každý správný fanoušek měl šálu s názvem svého klubu, před kterým stálo Forza,“ vzpomněl na název Tatranu v jeho počátcích jeden z pamětníků Juraj Šádek.
Oficiální název dostal TJ Tatran Střešovice až ve druhém ročníku extraligy, kdy se ho podařilo začlenit mezi oddíly TJ. Dnes si už florbalová veřejnost nedokáže představit elitní tým české extraligy pod jiným názvem, než právě tím, který začíná na velké T.
Úspěchů má Tatran za sebou mnoho. Je dvanáctinásobným českým mistrem, několikrát ovládl domácí Pohár a na mezinárodní scéně také pravidelně boduje. „O všem co Tatran vyhrál se nemá cenu ani bavit. Tím největším úspěchem je bezpochyby fakt, že se v kádru A-týmu za posledních patnáct sezon vystřídala více jak stovka hráčů a stále se daří v rozhodujících okamžicích úspěšně táhnout za jeden provaz,“ myslí si Šádek.
V Tatranu je mnoho, ať už stále aktivních florbalistů, tak i těch, kteří pověsili hokejku na hřebík, zainteresovaných v klubovém dění. „Devízou Tatranu je lidský potenciál. Snažíme se o to, aby co nejvíce hráčů pomáhalo klubu nejen svými výkony. Jde o to, aby každý bral klub za vlastní, žil a dýchal pro něj. To vše se občas projeví právě v těch rozhodujících okamžicích,“ vysvětlil Šádek.
Osobností české florbalové scény má střešovický klub hned několik. Mezi ně bezpochyby patří zakladatelé Vaculíkovi, mnohonásobní sběratelé titulů a reprezentačních stratů už od dob Forzy Fuchs, Šádek, Jandáček, Hanzlík, Ďarmek, Zelenka nebo dnešní tahouni Jedlička s Fridrichem. Ti všichni se těší na letošní sezonu, která bude opět zcela jiná. „Žádná sezona není stejná a letos je jiná díky prosincovému Mistrovství světa. Nechceme vyhlašovat velké cíle, ale rádi bychom na Poháru mistrů zopakovali naše předešlá vystoupení a doma se pokusili zase dojít co nejdál,“ prozradil Šádek.
I v té nadcházející sezoně bude Tatran začínat zápasy svým tradičním rituálem. Tím není nic jiného, než legendární, patnáct let starý a přeci pořád neohraný pokřik dvanáctinásobného mistra. „Náš pokřik vznikl velmi spontánně. Na jednom z prvních turnajů jsme museli něco vymyslet a Martin Zelenka ze sebe vyhrkl: U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. Forza, forza, forza, forza, forza. Pokřik má své kouzlo. Na nikoho neútočí, není vulgární a je to vlastně jen přihlášení k odkazu hráčů Forzy Tatran a jejich úspěchům,“ uzavřel Šádek.
Foto: Archiv www.florbal.cz
Autor: admin
