Že hrál český mistr v posledních dvou letech finále Champions Cupu? Na to zapomeňte. Český mužský klubový florbal po propadáku Vítkovic v Tampere zase vůbec nic neznamená. Soupeři by se měli respektovat, na adresu Vítkovic ale létaly ostré poznámky i od soupeřů. Co napsal Alex Galante Carlström a řekl Pekka Nieminen? Krutou pravdu.
Že z Vítkovic odešli před sezonou čtyři reprezentanti, kteří se prohánějí po hřištích ve Švédsku a ve Švýcarsku? Že měla česká výprava smůlu a onemocněli jí dva hráči? Prosím vás, a co jako tím chcete říct?…
Falun hrál taky jen na 13 lidí. A Classic? Kdo viděl, pochopil. Kdo neviděl, tuší. Dynamická jízda s presinkem od první do poslední minuty Vítkovice prostě zničila. Bez šance! Smutné je, že si nemohoucnosti nejlepšího českého týmu všimli i soupeři.
Krutou výpovědí pro Čechy jsou slova napsaná na blogu švédských hvězd.
„Na Pohár mistrů jsme hráli s českými mistry a opravdu nevím, co na to říct, takže po mě ani nechtějte, abych sem psal jejich jméno. Co nám ten zápas dal? 70 lidí v hledišti, z toho bylo 10 hlídačů, 50 školáků a 10 u časomíry. Ale pochopitelně chápu, že v 10 hodin ráno těžko někdo půjde v Tampere na Falun, aby viděl, jak někoho strašně seřeže,“ píše Alexander Galante Carlström.
„V tom zápasu jsem se cítil úplně stejně jako v přáteláku, těžko se to popisuje. Byla to nuda na hřišti i v hledišti. Pustili jsme se do jejich 2-2-1, ale neměli jsme žádný pohyb. Jenže i oni byli úplně mrtví. Možná si někdo z vás řekne, že jako sportovci musíme vědět, jak ty těžké nohy rozběhat, ale když po 12 minutách vedete 3:0, tak vás to vůbec nenutí,“ pokračoval Galante Carlström.
A jeho parťák z útoku Rasmus Enström si přisadil ještě tvrdším zrnem: „Čeští obránci jsou tak hloupí, že bylo zbytečné používat nějaké finty.“
Sebevědomý Falun opravdu nemusel předvést nic navíc, vítězství 10:3 bylo jednoznačné. Na 10 utavených vítkovických mučedníků však čekal ještě jeden soupeř.
Domácí Classic si v hlavním čase nedovolili vypustit ani jeden souboj. Výkon Vítkovic tak našel dalšího kritika. Jednoduše a se sakrasmem ho shrnul gólman Pekka Nieminen, který udržel čisté konto. Jenže ono to zas až tak těžké nebylo.
„Vlastně to pro nás byl hodně těžký zápas, protože soupeř na naší bránu vystřelil asi desetkrát,“ poslal Vítkovicím další direkt.
Bohužel, léta budovaná pozice na klubové scéně je opět ztracena. Nejde o to, že Vítkovice dvakrát prohrály. Šlo o projev. Výkon vypadal tristně, hra byla pomalá, byla to nuda. Lépe se koukalo i na lotyšské Lielvarde, které pochopilo, že na této úrovni se musí točit tři útoky, aby tempu stačilo.
Hrát na dvě pětky se systémem osobní obrany, byla vítkovická sebevražda. Na střídačce přitom byli další čtyři hráči, kteří mohli přetížené základní sestavě alespoň na chvíli pomoci prostřídáním. Jenže šanci dostali až v poslední třetině posledního zápasu…
Vítkovice čeká těžká sezona, nebo možná sezony. Na úspěšnou éru nesmí vzpomínat, ale začít zase tvrdě pracovat.
Autor: admin