Vítkovice se vzpamatovávají z těžkého direktu. Ve finském Tampere narazil nově se tvořící tým na dva velmi silné protivníky. Výsledkem byly dva debakly, sebevědomí pak českým florbalistům srazila ještě dohra v podobě urážek od soupeřů. Jenže měly vůbec Vítkovice šanci?
Trenér Radomír Mrázek má v české kotlině patent na florbal. Svérázný kouč několikrát vyhrál anketu Trenér roku a několikrát ani nepřijel na její vyhlášení. Nepotřeboval to. Většinou mluvil sebejistě a měl proč. Mnozí mu vyčítali aroganci. On to neřešil, dělal si florbal po svém.
Pohár mistrů v Tampere ale bude jeho černou můrou. Vlastně už dopředu možná věděl, že to může skončit průšvihem. Už když seděl po Superfinále a vyhrál, tak trochu smutnil. Věděl, že přijde o čtyři klíčové borce. Bylo jasné, že se může stát průšvih.
Radomír Mrázek a Jiří Frömmel
Tým, který dlouho budoval, se mu rozutekl po Evropě. Když pak soupeři přidali na adresu Vítkovic pár ostře mířených narážek a server florbal.cz slova Pekky Nieminena a Alexe Galante Carsltröma přeložil českým čtenářům, dostal on sám i jeho svěřenci další ránu. Při žádosti o rozhovor odmítl. Problém byl v článku, který se dotkl jeho i celých Vítkovic, označil ho za povrchní.
Před třemi lety se Vítkovice chlubily i skalpem slavné Storvrety a jako první český mužský klubový celek hrály finále Poháru mistrů. V roce 2010 forma týmu, který Radomír Mrázek piplal od mládežnických kategorií, gradovala.
Švédský trenér Thomas Brottman tehdy stál na střídačce Storvrety, hlavu měl sklopenou a koukal si na tkaničky u bot.
Trenér Falunu Thomas Brottmann
Jenže Švédsko si ukázalo na Tomašíka, Tokoše, Suchánka. Švýcaři pak ulovili tehdejšího kapitána Petra Kološe. Na severu se prohání mezi mantinely i Tomáš Sladký, který však stejně jako Pavel Brus Pohár mistrů 2010 nehrál. Patří ale do vítkovické líhně.
Tři roky poté bílomodří v Tampere chytili desítku od Falunu a nedali ani gól finským Classic. Ze slavného a hrdého týmu zůstalo jen torzo. Domů se naštěstí vrátil alespoň kapitán Jan Jelínek.
Jan Jelínek dává gól Storvretě (rok 2010)
Radomír Mrázek nemohl před turnajem prohlašovat, že pojede prohrávat. Nahlas mluvil o tom, že tým kompletně doplnil. Pokud by začal pochybovat, srazil by sebevědomí hráčů ještě před úvodní buly. Jenže nakonec plány, které měl, ani neuskutečnil. Jelínka s Brusem chtěl dát každého do jiné formace, protože znali prostředí. Nestalo se. Prohlašoval, že nechá hrát i nové hráče. Nakonec se čtveřice florbalistů dostala na hřiště vlastně až v poslední třetině druhého ztraceného zápasu.
„Snažili jsme se, ale díky špatným začátkům zápasů jsme byli snadná kořist,“ řekl na chatu s fanoušky klubu. Bohužel, na dálku z tribuny bylo vidět, že možná špatně odhadl síly svých dvou formací. Hrát alespoň na 13 hráčů v poli měl začít dřív.
Před Vítkovicemi je nová etapa budování týmu. Výsledek na Poháru mistrů byl krutý, je ale pravděpodobné, že za další tři roky, nebo možná dříve, bude stát v bílomodrém opět silný tým, konkurenceschopný se špičkou Evropy. Mrázek totiž ví, jak na to.
Jenže to bude možná další smrt. Pokud Vítkovice ukážou své hráče světu, stěží zůstanou na Ostravsku. Už nyní krouží lasa kolem Lukáše Veltšmída a objeví se další…
Jan Jelínek a Vítkovice (rok 2013)
Pro florbalový sever jsou Češi prostě podřadná země, na koho Švédsko ukáže, toho zláká. A pokud hráči nebudou pod silnými smlouvami, kluby se těžko budou bránit.
Kolik dostaly Vítkovice za borce, kteří odešli do Švédska? Tomašík, Suchánek, Sladký, Tokoš. Cena? Nula. Když si český klub řekne o nějaké peníze, za to, že hráče připravil pro velký florbal, má smůlu. Hráči jsou volní agenti, na mezinárodní scéně arbitráž neexistuje. A když klub přestup zamítne, přijdou rodiče nebo samotní hráči a prosí, aby je klub pustil. Klub logicky podlehne, nebude přece bránit někomu plnit si sen.
Storvreta – Vítkovice 2010 (Milan Tomašík)
Alespoň se Švýcarskem to funguje jinak. Tam je možné se dohodnout. Za Žáka i Kološe dostaly Vítkovice alespoň určitou adekvátní částku. Ale daleko víc se platí v Čechách. Je to vlastně jako s NHL. Pražská Slavia vypiplá Tomáše Hertla a mladík odejde do zámoří za úplný pakatel. A zase pořád dokola. Tady ale nastává velký úkol pro Mezinárodní florbalovou unii.
Už teď chodí po florbalových zápasech skauti a sledují hráče. Ti z Čech nebudou odcházet poté, co něco předvedou na mistrovství světa nebo na Poháru mistrů, ale daleko dřív. Už jako mladí. Je to logické, špičkové týmy je budou chtít už mladé, aby si je připravily do A týmu.
Na ekonomickou situaci země a životní standard bude doplácet nejen hokej, ale i celý český klubový florbal.
A ke článku o drsných vtipech… Jeho cílem nebylo kluky, kteří na hřišti dřou, berou si dovolenou a chtějí co nejlépe hájit barvy svého klubu, degradovat.
Alexander Galante Carlström
Spousty lidí se dotkl, negativních reakcí bylo rozhodně více, než těch kladných. Ale i ty byly. Bohužel ukázal pravdu toho, na jakém levelu český florbal stále je a jak je vnímaný. Tak jak florbal roste, tak by si i jeho představitelé měli uvědomit, že součástí práce je i odpovědnost vůči fanouškům a médiím. Novináři nebudou jen chválit a litovat. To může dělat PR oddělení florbalové unie.
Pro Čechy s jejich mentalitou, je mnohdy těžké, podívat se pravdě do očí. Nyní bychom spíš měli Švédy začít nesnášet a odhodlat se k tomu, aby třeba na poli národního týmu po dlouhých 20 letech už konečně přišlo vítězství. Nastartovat to, co se podařilo generaci hokejistů, kteří poprvé porazili Kanadu, a za pár let s ní hráli vyrovnané souboje.
Švédské a finské narážky naznačují realitu toho, jak dodnes vnímají severské mocnosti Čechy a zároveň mentalitu florbalových hvězd. Ukázat to, jak to mají nebo měli Suchánek, Rytych, Tokoš, Sladký, Ullmann, Garčar nebo Dóža těžké. A ukázat, že to, co dokázal Milan Tomašík, je na smeknutí klobouku.
Milanu Tomašíkovi gratulují po vítězné trefě Peder Bodén a Anton Ermling.
Na hřišti vyhrává silnější, sebevědomější. Pokud Češi Švédům začnou brát body pravidelně a ne jen jednou za čas, nastane chvíle utřít nudli Seveřanům. Na řadě nyní zatím nejsou Vítkovice, ale národní tým. Tam nám Švédové brát hráče nebudou.
Autor: admin
Super clanek!
Po delší době opravdu výborný článek. Palec hore autorovi!
Nelíbilo se mi podání „pohrdání“ od seveřanů, určitě se to dalo podat trošku sportovněji. Kdyby neuspěli, tak jsou zticha a šoupou nohama. Nicméně ve finále mají pravdu, takže to jejich formu obhajuje. Jak už tady někdo zmínil – doporučuju přečíst sérii článků s p. Vaculíkem na konkurenčním florbalmagu. Na druhou stranu jsou to věci, o kterých zrovna Mrázek mluví min. několik let.
Nechtel jsem se k tomu vyjadrovat, ale kdyz vidim ty oslavne komentare: tenhle clanek me prijde jako ceska ubrecena klasika. Jedine, co autor zapomnel napsat bylo to, ze „on to urcite uz davno rikal“. Zavery v clanku mi prijdou naprosto irelevantni. Uz sam autor pise, ze lonske a soucasne Vitkovice maji jiny kadr – ac z Prahy, tak mi Vitky prijdou jako nejlepsi tym, proto je sleduju leta. Proto je tezke se divit tomu, ze omlazeny kadr s nesehranym Jelinkem a Brusem dostane dve desitky. Co je na tom nepochopitelneho? Jak se z toho da vyvodit, ze nas cesky florbal je nanic? Co by se asi tak stalo, kdyby Sparta v LM pres leto prodala nejlepsich 6-7 hracu zakladu, kteri odejdou za lepsi ligou, dala tam juniory a pak vyrazila na Nou Camp? 0-7 by byl asi dobry vysledek 🙂 Tohle je uplne stejne. Nedelejte z komaru velbloudy, podivdejte se na letni CO, rozhodne na tom nejsme spatne.