Že Pardubice porazily aktuálního mistra a k tomu u něj doma? To by v minulých sezonách znělo jako sci-fi. Ovšem ne tak v tomto ročníku. Extraligový nováček zatím drží senzační 5. místo, zato Vítkovice jsou po včerejší prohře s Tatranem stále na 10. pozici. A takového lídra, jakého má Sokol v Martinu Zozulákovi, mohou Východočechům mírně závidět. Reprezentační útočník potvrdil svou formu, Vítkovice sestřelil hattrickem a i přes zdravotní komplikace už v 10 utkáních nasbíral 19 tref.
Martine, hattrickem jsi pokořil úřadující mistry. Jak náročný to byl zápas, co bylo klíčem k úspěchu proti znovu nastartovaným Vítkovicím?
„Podle mě to byl klasický zápas s Vítkovicemi. I přesto, že jsou v jakési krizi, jsou stále neskutečně silní na míčku a rádi velice dlouze rozehrávají, takže nezbývá než poctivě bránit, trpělivě vyčkávat na jejich chyby a chodit do rychlých protiútoků. K nám se v tomto zápase přiklonilo i trochu štěstí, přece jen nás Vítkovice jasně přestřílely a v některých fázích zápasu byl jejich tlak hodně velký. Na druhé straně musím říct, že je vidět, že Vítkovicím chybí klasický střelec typu Tokoše, který by právě v takovémto zápase rozhodl. V zakončení to rozhodně nejsou ty suverénní Vítkovice jako z předchozích let. V neposlední řadě nás také podržel výborným výkonem brankář Jakub Levínský.“
Trápilo tě zranění, už se vleklé problémy vyřešily?
„Zranění mě trápí od 3. kola, takže už téměř 2 měsíce. Mám problém se zápěstím, ve kterém jsem měl zánět. Navíc jsem na něj ještě na tréninku upadl a přidaly se k tomu natažené vazy. V některých zápasech jsem téměř nemohl vystřelit, a pokud jsem to udělal, strávil jsem několik dalších minut ve velké bolesti. Nechci nic zakřiknout, ale teď už to vypadá, že se ruka pomalu uzdravuje a zase budu moct střílet naplno. I díky perfektní práci našich fyzioterapeutek Kačky Levínské a Dany Chvojkové.“
V čem vidíš největší posun v pardubickém týmu? Přeci jen po sezonách v ústraní dokazujete, že s vámi musí počítat jako s rovnocenným soupeřem…
„Největší posun je podle mě v tom, že kluci zestárli, vyhráli se a získali zkušenosti. Navíc jsme tým dobře doplnili posilami z jiných týmů. Všechno si to poměrně dobře sedlo, ale zatím jsme v půlce základní části a rozhodně se nesmíme nechat uspokojit.“
Dlouho jsi byl nejproduktivnějším hráčem extraligy, nyní ti patří v bodování 2. místo. Myslíš, že i tato skutečnost stála za pozvánkou do národního týmu? Jaký jsi měl dojem z turnaje EFT ve Švýcarsku?
„Nevím, jak hodně Radim Cepek hledí na individuální statistiky, ale myslím, že to zas takovou roli nehraje. Snaží se složit tým tak, aby dobře fungoval. Je jedno, jestli v něm bude nejproduktivnější hráč nebo jen poctivý dříč ze třetí pětky. Navíc mezinárodní florbal je tak specifický, že se dost často prosazují hráči, kteří právě v čele bodování nejsou. Dojem z posledního turnaje jsem měl takový, že ve Švédsku se asi hráči rodí rovnou s florbalkami, protože byli výkonnostně úplně jinde než ostatní týmy.“
Pozítří vás čeká další těžké utkání s Mladou Boleslaví. Jaký to bude zápas?
„Boleslav má v týmu několik vynikajících individualit a letos chce jít hodně vysoko. My rozhodně do zápasu nejdeme s tím, že budeme pouze bránit. Chceme hrát aktivní a hlavně atraktivní florbal. Doufám, že opět přijde fantastická návštěva a diváci nás zase poženou dopředu.“
Jan Cakl
Autor: admin
