Bylo to trápení a Robin Žydel už zvažoval, že se na florbal vykašle. Do Vítkovic totiž šel s jinými představami. A i když v O2 areně slavil v dubnu mistrovský titul, pořád cítil, že to není ono. Probudil ho až nový trenér. A v nedělním ostravském derby ukázal, že může být třeba i novým tahounem týmu.
Když přicházel do Vítkovic, těšil se. V ostravském FBC si sice předloni zahrál finále exraligy, ale tušil, že v konkurenčním klubu může dokázat ještě víc. Jenže zapadl do podprůměru. Málokdy si zahrál v první pětce a už vůbec nenastupoval tam, kde byl zvyklý – v obraně.
Po dubnovém slavném Superfinále přišlo kruté vystřízlivění a hodně drsný Pohár mistrů. Vítkovice byly v krizi a trápili se i samotní hráči. „Já už jsem byl připravený s florbalem skončit. Chtěl jsem to oznámit na tréninku. Ale trenér (Radomír Mrázek) mě předběhl. Řekl, že si dává pauzu. Tak jsem se ještě kousnul a naštěstí mě Michal Deus šoupnul na beka,“ říká otevřeně Robin Žydel.
Robin Žydel a Janne Lamminen
Právě vzadu se totiž cítí nejlépe. „Když jsem šel do Vítkovic, přestupoval jsem s tím, že budu hrát v beku místo Honzy Jelínka. Ten zrovna odcházel. Jenže tam jsem nakonec odehrál jen 2 zápasy na Czech Open a pak už jsem hrál pod trenérem Mrázkem jen v útoku,“ vypráví Žydel.
Opravdu ožil až ve chvíli, kdy se změnili trenéři. První náznak toho, že ho florbal zase baví, byl zápas s Tatranem. Z pozice obránce vyrážel do kontrů a dělal hráčům ze Střešovic problémy. Jenže výsledky stejně nepřicházely. Vítkovice se po sérii 3 proher krčily až na 10. místě tabulky.
[youtube]http://youtu.be/wGAn_60XvVA[/youtube]
Před nedělním derby bylo zřejmé, že Vítkovice musejí vyhrát, aby neztratily kontakt s 8. místem. „Nějaká deka možná byla, ale já jsem si to nepřipouštěl. Poslední zápasy jsme hráli dobře, ale měli jsme problémy s proměňováním šancí,“ konstatuje Žydel.
S Ostravou to konečně vyšlo. „Nikdo si nepřipouštěl, že bychom nevyhráli. Od 1. minuty jsme do toho šli s tím, že to zlomíme,“ tvrdí vítkovický obránce. Tým z Dubiny svého soupeře zničil celoplošným napadáním. „Osobka, kterou hrajeme, jim dělala velké problémy. Nedostali se skoro do tempa. Navíc ten náš výborný povrch na Dubině jim asi na kombinaci nepřidal. Ale je fakt, že jsem sám překvapený, že FBC nepředvedlo víc,“ dodává. Sám se podílel na 3 gólech (1+2).
Robin Žydel
Jako bývalý hráč žlutomodrých měl o rivalovi asi nevětší přehled. Věděl, že ani v FBC není po poslední vysoké prohře s Bohemians vše úplně v pořádku. Vítkovicím vyšla odveta dokonale. Po měsíc staré prohře 2:3 nedovolily tentokrát svému soupeři ani jednou skórovat. Ztráta na 8. místo už není hrozivá. „Strach o play off nemáme. Přece jen zbývá odehrát ještě spousta zápasů a ve hře je hodně bodů. Teď je už nálada dobrá. Nikdo prostě není rád, když prohrává,“ říká rychlonohý florbalista.
Sám si pak užívá pocitu, že je po tým důležitý. V utkání s FBC byl jednoznačně nejlepším hráčem na hřišti a dokonce nastoupil v obranné dvojici se spoluhráčem, kterého měl kdysi nahradit – s kapitánem Janem Jelínkem. „Jsem vděčný za to, že můžu hrát tam, kde jsem zvyklý a snažím se za to odvděčit výkony na hřišti. Koupil bych za to trenérům i nějaké kvalitní pití, ale nevím, co pijí,“ směje se Robin Žydel.
Autor: admin
