Milan Tomašík má za sebou při své švédské anabázi další důležitou věc. Poprvé skóroval v oficiálním zápase superligy. A góly dal hned dva. Recept na úspěch byl přitom možná jednoduchý. Potřebné sebevědomí koněčně nabral a nyní pro něj bude možná daleko jednodušší cítit se jako Švéd.
Když se poprvé představil v dresu Dalenu na turnaji Czech Open, zdálo se, že s aklimatizací na hru v severském týmu nebude mít problém. I když ve dvou vzájemných zápasech s Vítkovicemi neskóroval, střelecké kvality ukázal a z Prahy odjížděl s 5 góly na kontě.
Jenže pak se jeho střelba nějak zasekla. Očekávání byla velká a další zápisy nepřicházely. Až v po více než třech měsících se Milan Tomašík trefil. „Věděl jsem, že to jednou musí přijít a jsem za to rád, trošku to ze mě spadlo. Je to o trpělivosti a vytrvalosti, když se věci dělají tak, jak mají, jednou to prostě přijít muselo,“ říká s úsměvem a jistou dávkou uvolnění.
Ale ani týmu se v poslední době nějak výrazně nedařilo. Na začátku to vypadalo na parádní jízdu, teď jste ale klesli až na 8. místo…
„Je to podobné jako se mnou. Myslím, že naše hra není špatná, určitě se najdou mezery, které se dají pilovat, ale obecně vzato mám, a myslím že i ostatní v týmu, docela dobrý pocit ze hry. Nedávno mi někdo ukazoval statistiky střel v průměru na zápas a v žádném zápase jsme nebyli horší. Bohužel největší chyba je ve finální fázi.“
Jak padly nyní tvoje góly?
„Náhodné nebyly. První byl z přesilovky, kdy jsme zahráli signál. Z pravé strany jsem si přeběhl na střed, dali jsme míček okolo a finální nahrávka byla jako na talíři. Mně už nezbylo nic jiného než skórovat. Druhý byl po standardce z levé strany a skoro totožný. Dvakrát střela z první.“
Server Innebandymagazinet tě vyhlásil společně s vaším gólmanem Peterem Löfgrenem a Johanem Erikssonem ze Siriusu hvězdami zápasu. Kolik přišlo blahopřání?
„Gratulací bylo poměrně dost. Ono vstřelit dva góly v superlize je sice příjemné, ale vcelku to nic neznamená. Je to asi důležité pro mé sebevědomí, ale jak se ve sportu říká, rád bych góly vyměnil za vítězství.“
Už tedy víš, jaký je recept na přesnou trefu?
„No, možná je to i tím, že jsem v týdnu zahnul florbalku. Něco jsem musel změnit. Ty lopaty, se kterými teď hraju, jsou docela jiné než canadienky. Snad mi to pomohlo.“ (usmívá se)
Podle zápisů to vypadá, že už také v posledních zápasech dostáváš víc prostoru než na začátku.
„Je to tak. Na začátku utkání nastupuju ve třetí lajně pokaždé s novými křídly a s novými obránci. V tomto ohledu je to pro mě i pro ostatní kluky docela složité, ale musíme být na takové situace připraveni. Poslední dva zápasy se to stahovalo v půlce zápasu na dvě lajny. Hrál jsem s Pederem Bodénem a Jonasem Svahnem a v obraně nám hráli Mattias Wallgren a Johan Alm. Takže si nemůžu stěžovat. Kluci i ostatní říkali, že to začíná fungovat. Ale důležitější bude, až to začne fungovat jako celek.“
Nedávno ses objevil v Čechách na reprezentačním turnaji Euro Floorball Tour. Jaký byl potom návrat zase zpět na sever?
„Pobyt v Čechách mi určitě ve všech směrech pomohl. Ale aklimatizace tady v Dalenu proběhla v pohodě, už jsem se usadil. Ještě piluju takové maličkosti, ale věřím, že to brzy bude všechno tak, jak má být. Cítit se jako Švéd není tak těžké, stačí mít to největší sebevědomí.“ (usmívá se)
Autor: admin
Doufám,že už mu to začne padat jako doma!