V základní části i v play off válel v jednom útoku se svým mladším bratrem. Byl velkou útočnou zbraní Mladé Boleslavi. Teď se však minimálně do konce sezony budou muset Středočeši obejít bez něj. Tomáš Chroust prodělal nepříjemné onemocnění srdce, pomalu se z něj zotavuje. A doufá, že už brzy bude zase bavit diváky svou nenapodobitelnou hrou.
Kdy jsi poprvé pocítil nějaké problémy?
„Ve čtvrtek při cestě na trénink mě v autě náhle začal při nádechu tlačit hrudník. Během tréninku to bylo cítit, ale nějak jsem to tak na půl zvládl. Cestou domů se to ale v autě zhoršilo. Měl jsem zimnici, brnění v rukách, teplotu a nadechnout se bylo o to horší, že bolest přicházela při nádechu ještě dřív než předtím.“
Jaký byl další vývoj?
„Přes noc to ustálo, tak jsem si ráno říkal, že to je dobré, opak byl ale pravdou. Asi od deváté až do půl jedenácté bylo nejhorší stadium. Bolest na hrudi byla nesnesitelná a nadechnutí obtížné, nešlo se pořádně nadechnout. Vydechnout šlo, ale nadechnout pouze tak z jedné pětiny. Neudýchával jsem ani mluvení, takže jsem řekl maximálně jedno slovo a pak jsem vydýchával s bolestí dalších pár desítek sekund.“
To už muselo být hodně vážné. V tuto chvíli jsi asi neváhal a zavolal pomoc, je to tak?
„To už se nedalo vydržet, svíjel jsem se v bolestech. Je to hrozný pocit, když se člověk nemůže pořádně nadechnout. Volal jsem tátu a pak už přes Paciho (Tomáše Pacáka, generálního manažera klubu – pozn. aut.) to šlo rychle. Odjel jsem do Mladé Boleslavi na polikliniku Dr. Pírka, kde se mi dostalo neskutečné péče. Vedle jiných testů mi zde odebrali také krev a expresně odvezli, aby se daly co nejrychleji zjistit výsledky, jelikož jsme měli kolem 17 hodin odjíždět do Ostravy.“
Zpočátku to tedy nevypadalo na nějaké vážnější potíže se srdcem?
„Ještě předtím mě protáhnul náš masér a musím říct, že jsem se poté cítil o hodně lépe, tudíž prognóza, že by mohlo být něco zablokovaného, se jevila dost reálně. Po masáži jsem už odjížděl směr Praha sbalit si věci a jít na sraz před odjezdem do Ostravy.“
Bratři Chroustovi slaví s jedním z fanoušků zisk Poháru ČP.
Do Ostravy jsi však nakonec neodjel…
„Během cesty mi zavolali ohledně výsledků krve a zpráva zněla, že jeden z enzymů má vyšší hodnotu, než by měl mít a že bych se měl ihned dostavit na kliniku. Jelikož jsem byl u Prahy, z kliniky mi domluvili vyšetření v pražském IKEMu, kde zjistili, že mám infekci v oblasti srdce. Přes víkend jsem si poležel v nemocnici, kde mi každý den měřili EKG, tlak a teplotu, brali krev a dávali léky.“
Pořád jsi cítil šanci, že ještě zasáhneš do play off?
„Ano, stále jsem si myslel, že ještě klukům na hřišti pomůžu. V pondělí mi pan doktor řekl, že jsem měl zánět osrdečníku a osrdečního svalu a tím mi mé ambice, že bych pomohl klukům proti Vítkovicím, klesly na minimum. Stále jsem ale v koutku duše věřil, že to Superfinále bych si zahrát mohl.“
Nakonec to nevypadá ani na to?
„Bohužel po dokončení doktorovy diagnózy šance klesly úplně. Měl bych absolvovat ještě nějaká vyšetření a magnetickou rezonanci, kde se zjistí, zda srdíčko utrpělo nějaký šrám, a jestli ano, jak velké, či malé bude poškození. Navíc bych měl být měsíc v klidu bez sportu a bez zátěže. Tím pro mě tato sezona skončila. Neskutečně mě to mrzí a jsem z toho smutný…“
Autor: admin
