Před 2 lety byl prvním, kdo skóroval v O2 areně v mužském Superfinále. V té chvíli začal psát hezkou sérii. Skóroval i při loňském triumfu Vítkovic a další titul pro svůj tým pečetil i letos. Lukáš Hrubý má na superfinálové góly patent. Co rok, to přesná trefa!
Tehdy asi netušil, že bude za nějaký čas jediným, kdo si bude držet skvělou bilanci. Gól na 3:0 mu vypracoval Jakub Hubálek. Možná mohl ještě vrátit nahrávku zpátky, ale rozhodl se pro střelu a trefil se nad pravé rameno Tomáše Kafky.
Když vzpomíná na své góly v nejprestižnějším utkání české klubové scény, zůstává skromný. „Myslím, že všechny ty góly vypadaly přibližně stejně. Bylo to někdy uprostřed zápasu a nepřikládal jsem jim žádný extra význam,“ vyprávěl.
Kdekdo by si schovával míčky a dával je do vitríny, vítkovický srdcař ale tyto věci nikdy moc neřešil. „Kdepak, fakt míčky nesbírám,“ usmíval se. „Kolik jich bylo a kolik jich ještě bude? To by se mi nevlezlo do pokoje,“ povídal se zlatou medailí na krku.
Vítkovice už měly zabaleno a mířily do autobusu a na cestu domů. Oslavy pomalu začínaly. „Jedeme busem, takže to bude řídit určitě Hečis (Filip Heczko – pozn. aut.). A co bude v Ostravě, kdo ví. Slyšel jsem, že prý něco máme objednaného, ale podrobnosti neznám,“ krčil rameny Hrubý. Jedno bylo ale prý jisté. „Všichni mají volno, takže oslavy pojedou naplno, žádné šetření!“
I když je ve vítkovickém týmu jedním ze služebně nejstarších, odchod neplánuje: „Sílu na florbal a chuť mám určitě. To je důležité. Ale za měsíc mám dodělat inženýra, mám státnice.“
Něco se prý ale určitě změní. „Co bude dál, to se ještě bude řešit. Je to tak, jak říkal Petr Kološ. Záleží na práci, ta bude mít teď určitě přednost,“ dodal.
Autor: admin
