Býval juniorskou hvězdou Tatranu, do prvního týmu se ale příliš neprosadil. Jiří Šimůnek ze Střešovic zamířil nejprve o pár ulic dál přes Vltavu – do Vyšocan, kde má své útočiště Sparta. Na začátku uplynulé sezony se ale vydal na mnohem delší cestu, stal se hvězdou německých Floor Fighters Chemnitz. Z poměrně nevšedního dobrodružství se nyní vrací zpět do Tatranu.
V sezoně 2010/2011 byl Šimůnek oporou střešovického týmu v juniorské extralize. To, že ho trenéři Rudolf Škubal a Radomír Mrázek nevzali na Mistrovství světa v Německu, bylo tehdy vnímáno jako největší senzace nominace. Do Německa se nakonec mladý útočník přece jen s florbalem dostal – jako hráč tamnější nejvyšší soutěže.
Přechod do kategorie mužů totiž Šimůnkovi příliš nevyšel, v Tatranu hrál dokonce až za B tým a nakonec se stěhoval. Na Spartě se nejdříve podílel na postupu zpět do extraligy, v další sezoně absolvoval v rudém dresu celou sezonu v nejvyšší soutěži a během ní skóroval například na Jižním Městě proti našlapané sestavě Chodova nebo v posledním kole základní části proti Boleslavi.
Proto se čekalo, že se po skončení své německé mise vrátí do Sparty. O tom ale Šimůnek neuvažoval. „Byl jsem domluvený s Tatranem, že se vrátím sem. Ve Spartě jsem byl 2 sezony a byl jsem tam spokojený, ale už od žáčků jsem Tatraňák a chci se prosadit v A týmu,“ stanovuje si jasný cíl. „Jiný tým teď nepřipadá v úvahu, už kvůli zázemí, které máme na Tatranu,“ oceňuje prostředí v historicky nejúspěšnějším českém týmu.
Zahraniční štaci přitom ukončil dříve než plánoval. „Důvodů bylo víc. Na bytě, kde jsem původně byl s jedním Finem a jedním Čechem, jsem nakonec zůstal sám. Klub mi nezařídil slíbený jazykový kurz a postupně upadala i morálka v týmu. Hodně kluků na to kašlalo, nechodili na tréninky a podobně,“ popisuje.
Jak jsou na tom vlastně s florbalem naši západní sousedé? „Liga byla, jak jsem očekával, asi na úrovni naší 2. nebo 3. soutěže,“ srovnává Šimůnek. „A my jsme navíc byli dost špatní, takže jsme hráli ve spodku tabulky,“ přiznává neutěšenou pozici Chemnitzu, který získal v základní části pouze 8 bodů. „Já nikdy nebyl sběratel bodů, ale tam jsem byl v kanadském bodování spíš ve vyšších patrech. Přestože jsme 90 % času bránili,“ dodává.
Navzdory nepříliš pozitivním florbalovým zážitkům ale nelituje a od Německa neodrazuje ani ostatní florbalisty. „Každopádně to beru jako dobrou zkušenost,“ nestěžuje si bývalý juniorský reprezentant. „Florbalově to není nic extra. Ale život, hlavně ten profesní, je tam prostě trochu jiný. Kdo byl někdy delší dobu v Německu, ve Švýcarsku apod., ví o čem mluvím. Navíc si tam několik hráčů právě kvůli florbalu našlo dobrou práci,“ vypočítává potenciální pozitiva.
Některé německé oddíly přitom mohou nabídnout i poměrně kvalitní sportovní prostředí. „Tým od týmu je to jiné. V Chemnitzu to určitě nešlo srovnávat například s Tatranem. Na druhou stranu třeba v Kauferingu (druhý tým německé soutěže) někteří hráči berou co jsem slyšel až 500 Euro, takže tam asi bude díky penězům srovnatelné i to zázemí,“ domnívá se mladý útočník.
„Obecně bych řekl, že florbal je v Německu ještě na začátku, ale potenciál je hodně velký,“ říká Jiří Šimůnek. V následující sezoně ho čeká ale něco úplně jiného – útok na mistrovský titul v dresu několikanásobného mistra jedné ze čtyř nejlepších soutěží světa.
Autor: admin
