Celou polovinu semifinále mistrovství světa se Finové klepali nervozitou. Z plné haly, z odpovědnosti, z očekávání natěšených fanoušků i z toho svého. Z nepříznivě se vyvíjejícího duelu s Českem. Jenže pak se během tří minut dostali ke dvěma standardkám a všechno vjelo do kolejí, které experti očekávali před utkáním.
Kohonen a spol. působili dojmem kobry vstřebávající lehký oběd. Pořád od nich hrozilo smrtelné nebezpečí, jen to vypadalo, že mají víc starostí se strávením atmosféry kolem než se svou obětí. A pak jim Češi sami podali sladké pilulky na zažívání. Přemotivovaný Tomáš Sladký zezadu na brankovišti strčil do Mikky Kohonena, i když Tomáš Kafka situaci před dorážejícím útočníkem kontroloval. „Hloupý, zbytečný faul,“ sypal si Sladký po zápase popel na hlavu. Pozdě.
Kobra strčila Čechům do dveří svou hlavu a vycenila na ně jedové zuby. Kohonen, Tiitu a Hyvärinen se srotili blizoučko kolem Kafkovy branky a Češi zpanikařili. „Byl tam zmatek nad zmatek. Já si nemohl vybrat, na jakou stranu půjdu, protože zeď nestála dobře,“ povzdechl si Kafka.
Přitom na střídačce se jeho spoluhráči chytali za hlavu, halekali, ukazovali na střelce, o němž kromě čtyř bránících českých hráčů na hřišti vědělo všech 10 000 lidí v hale. „Křičeli jsme, bylo jasně vidět, že Tiitu bude střílet. Bohužel jsme si to nepohlídali,“ litoval kapitán Milan Fridrich. Zmatky brzy ustaly, kobra zaútočila. Bum! Tiitu práskl míček zblízka pod břevno. 1:1.
Silným jedem omámení Češi za necelé tři minuty zavrávorali podruhé. Martin Richter, unavený z dlouhého střídání, požádal kouče o oddech. „Říkal, že je zavařený, místo něj šel na jedno střídání Dan Šebek. Asi se nám to stalo osudným,“ podotkl trenér Tomáš Trnavský.
Mikael Järvi, bojovník s irokézským čírem speciálně vystříhaným pro semifinále, měl přes celou šířku hřiště dálnici k napřáhnutému Harrimu Forstenovi takovou, že by byl totálně hloupý, kdyby ji nevyužil. „Přihrávky do strany musíme blokovat holí, která je kolmo ke střílejícímu hráči, ne směrem k němu,“ vytýkal hráčům Trnavský. „Prošla tam taková krosovka, jaká nesmí. Levé křídlo tam zaspalo,“ zlobil se Kafka na Šebka, který se na hřišti při svém prvním střídání teprve rozkoukával.
A bylo to. Finové se uklidnili, s každou další vteřinou jejich vedení jim rostlo sebevědomí silou epidemie. „Museli jsme otevřít hru, jít do nich vepředu agresivněji. Tím pádem získávali prostor, což jsme věděli, že bude hodně těžké. Proti roztažené hře jsou mistři,“ uznal Fridrich.
Podle něj Finové ve 20 vzájemných zápasech s Českem 19krát vyhrají. „Minimálně,“ poznamenal. A to slovo minimálně je v tomto případě klíčové. Dnes totiž sehráli Češi s Finskem přesně 20. vzájemný zápas od jejich památné výhry 4:3 v Hartwall Areně na mistrovství světa 2002. A hráči ze srdce Evropy v nich ani jednou nevyhráli…
Autor: admin
to snad nemyslíte vážně??? 2.gól levého křídla?? A koho tam hlídal Garčar na tom brankovišti? Leví křídlo hlídalo pravého beka, Gary tam prostě stál zbytečně, stalo se, tak proč to schazovat na Šebka… jinak hezký zápas, škoda.