Jeden z největších klubů v Helsinkách, diskotéka Circus pro 2000 lidí. Ve čtvrt na dvě ráno ze soboty na neděli dýdžej přeruší dunící muziku a vyzve na parket české florbalisty. „Přivítejte bronzové medailisty z mistrovství světa!“ Doprostřed parketu se nahrnou rozesmátí reprezentanti s plackami na krku a začnou křepčit. Český tým právě slaví třetí místo ze světového šampionátu.
To neopakovatelné odpoledne načal debakl Švýcarů 9:3. Někteří hráči byli sentimentální. Jako Aleš Jakůbek. „Teď si jdu sednout na dlouho do šatny a budu si promítat celé to mistrovství a možná celou tu stovku mých zápasů,“ řekl. Někteří byli rozjaření. Jako Radek Sikora, který na chvíli zapomněl na zranění stehenního přitahovače, kvůli němuž nenastoupil a hrát jen tak nebude. Své svršky hodil fanouškům, po Hartwall Areně chodil do půl těla a se zářícím úsměvem na tváři.
Pak se hráči podívali na finále, na hotelu si dali večeři a po deváté už stáli před dveřmi našlapaného klubu. „Je tu na mě moc lidí. Ale když máme ten bjonz, skousnu to,“ smál se kapitán Milan Fridrich. Ano, florbalisté si oblíbili seriál Okresní přebor a z legrace chvílemi šišlali jako jeden z jeho hrdinů, zdravotník Adolf Větvička.
Všichni se bavili v obrovském davu lidí, kde se mísili světoví šampioni z Finska i outsideři z Austrálie, které v další práci povzbuzoval Tomáš Sladký. „Dneska žádná pravidla životosprávy neobstojí,“ prohodil Tomáš Kafka a pak si odkašlal. „Škrábe mně trochu v krku, tak to budu muset vypálit,“ usmíval se.
A oddechl si, že letadlo letí až večer. „Před čtyřmi roky ve Švédsku jsme letěli brzo ráno a Švédové mě z párty unesli autobusem do svého hotelu někam za město. Měl jsem velké problémy se vrátit zpátky,“ vzpomínal se smíchem.
Byla to jediná společná akce týmu. V neděli v 6.45 ráno už totiž sedli na letadlo legionáři ze Švýcarska, finští krajánci Sladký, Brus a Rytych zůstali v Helsinkách. Tým se rozprchl. Ale předtím si to notně užil. „Když na hřišti do krve, tak i oslavy do krve!“ zavelel Tomáš Sladký, jehož čekala cesta do mínus 30 stupňů do KoVee. „Ale moje přítelkyně na tom bude ještě hůř. Přijede z Atlanty, kde je plus 30,“ povídal.
Aleš Zálesný i Vojtěch Skalík měli své partnery s sebou na párty, další se zabavili po svém. Vítkovická partička okolo Milana Tomašíka se vrhnula na parket a vydržela tam dlouho.
Ve 4 hodiny ráno se rozsvítilo, večírek zvolna končil. V 6 večer už byli bronzoví hoši v Praze. Ale úspěch si budou užívat ještě pár dní. „S Honzou Jelínkem, možná i s Alešem Zálesným zajdeme na Stodolní a oslavíme to s klukama z týmu. Ve velkém stylu!“ sliboval Ostravě Tomašík a plánoval důkladnou túru po slavné ulici zábavy. „Určitě nevynecháme Mulata Bar, to je poslední dobou náš nejpreferovanější klub,“ těšil se.
Česká mužská reprezentace si užívá svou první velkou medaili po dlouhých šesti letech…
Autor: admin
