Hej, hej, hej, Kužel pomáhej! Reprezentanti pilovali na soustředění pokřik i s Davidem Novotným z Okresního přeboru

Zastříleli si z pistolí, připili si ve vinném sklípku, kde poznali svého maskota pro šampionát. To bylo víkendové vyvrcholení soustředění reprezentace před mistrovstvím světa ve Švýcarsku. Ještě předtím dostali hráči jiný dárek: do Bystřice nad Pernštejnem za nimi přijel herec David Novotný alias Jarda Kužel ze seriálu Okresní přebor, jenž je v národním týmu hitem.

A to takovým, že po vzoru lékaře Ády Větvičky hráči častokrát místo R vyslovují J a hlavně – na jednom z protagonistů série Jardovi Kuželovi postavili svůj předzápasový pokřik.

Což je parketa Aleše Zálesného, který je už řadu let v reprezentaci jejich režisérem. „Není to nic oslnivého, ale špatné to také není, chytilo se to. Ještě to nějak došperkujeme. Já zařvu: ‚Všichni v srdci, v hlavě máme, že s Kuželem výhru dáme!‘ Na to kluci zařvou: ‚Hej, hej, hej, Kužel pomáhej!‘“ recituje útočník.

K tomu patří i taneční rituál po utkání, který národní tým poprvé předvedl na zářijovém turnaji 4 zemí v Pardubicích. Hráči si dají na hlavu kužely, které používají při rozcvičování, houpou se do rytmu zorby a kužely si postupně vyměňují. „To je věc! Jede takové to tddm, tdddm a klobouk, ruka, hlava. Předáváš kužel na hlavu sousedovi,“ notuje Zálesný. Hráči si slíbili, že to na mistrovství udělají po každém vyhraném zápase. „Doufáme, že jich bude co nejvíc,“ věří zkušený matador.

Vystoupení s kužely v podání mužské reprezentace v Pardubicích.

Jemu i ostatním udělala Novotného návštěva ohromnou radost. O ničem nevěděli, celé to tajně – a s přispěním Štěstěny – zorganizoval masér Jindřich Douda. „Byla to náhoda jako blázen. Dával jsem si v Dejvicích ve 2 ráno kafe v baru, přišel tam blonďák, já na něj koukám a říkám si: ‚Do prčic, já ho znám!‘ A on to byl Láďa Hampl, Jajmil,“ vypráví Douda.

Takže za ním zašel, vylíčil mu situaci a vzal si číslo na manažera Slavoje Houslice. „A zjistil jsem, že je to můj dávný kamarád z mládí, o to to bylo jednodušší,“ usmívá se. Navrhoval dokonce, že by se setkání mohlo uskutečnit v Praze, ale herec, ačkoliv podobné akce v drtivé většině odmítá, nakonec sám přijel za týmem na Vysočinu. „To od něj bylo hezký. A tam byl výbornej, vynikající,“ rozplývá se Douda.

Novotný se přiznal, že o florbale předtím neměl valné mínění. Děrovaná exploze jej dosud míjela. „Jenže… V životě jsem si nemyslel, že budu ženatej, to se mi stalo. Pak jsem nikdy nemyslel, že bych mohl mít dcery, tak mám tři. A v životě jsem netušil, že budu mít co do činění s florbalem, takže teď jsem patron české reprezentace,“ řekl na setkání. Po něm pak psal maséru Doudovi, že se na šampionát těší a že bude hrozně fandit…

Reprezentanti se v sobotu přesunuli z Bystřice do nedalekého Mikulova, na místo, kde absolvovali náročné letní soustředění. Kouč si tam pro ně připravil teambuilding, o němž dopředu nechtěl prozradit ani slovo. „Jen nám na obědě zahlásil: ‚Pořádně se najezte, budeme jíst až o půlnoci. Tak každý nakupoval bagety na benzínkách,“ popisuje Zálesný.

Hráči zaparkovali… před střelnicí. „To byla bomba!“ pochvaluje si. Florbalisté místo branky pálili na terč z pistolí. Vyzkoušeli obrannou zbraň Glock 17 i Berettu ráže 9 milimetrů, kterou používá americká armáda. Pro Zálesného, který byl ještě na povinné vojenské službě a střílel tam ze samopalu vzor 58, to zas tak nové nebylo. „Ale mladí byli trochu překvapení, jestli to opravdu může střílet. Já se jen obával, že se s tím někdo bude ohánět, ale naštěstí ne,“ říká.

Z těchto pistolí hráči stříleli: vlevo Glock, vpravo Beretta.

Jediný, kdo má na střelnici špatné vzpomínky, je Martin Ostřanský. „Zalehlo mu ucho. Zvonilo mu v něm a myslím, že ještě teď mu tam zvoní. Ale nakonec se u doktora zjistilo, že to nic závažného není, polevuje to,“ hlásí Zálesný.

Večer si hráči nejdřív připili společně na věži a pak se šlo do sklípku. „Což bylo také milé překvapení. Čekal nás tam velký maskot, kterého budeme brát všude s sebou, bude i s námi v šatně,“ vykládá. Vypadá prý jako člověk oblečený v české vlajce. „Hlava jako míček a v srdci má uložený kámen z Vltavy. Nádherný symbol! Ale těžký, má 60 kilo,“ usměje se.

Takže je zapotřebí dvou hráčů, aby nového člena týmu unesli. „Tahají ho mlaďoši, Kološek se Suchošem. Myslím, že ti dva nemají 60 kilo ani dohromady!“ chechtá se Zálesný dvěma vítkovickým střízlíkům.

Národní tým je na svou švýcarskou misi vyladěn dokonale…

Autor: admin