Není to ani elitní střelec, ani nápaditý tvůrce hry, ani nekompromisní bek. Mnozí odborníci, kteří se zabývají studiem sportovní teorie, považují za klíčovou postavu v sestavě na hřišti gólmana.
Takový názor razí třeba Finka Aniina Paavilainen, která pro IFF napsala řadu metodických příruček. „Brankář je jedním z nejdůležitějších hráčů, ne-li tím nejdůležitějším na hřišti,“ uvádí ve své knize Special situations and goalkeeping.
Proč? Když na rozdíl od hráčů v poli, kteří mají z pohledu dopadu na zápas aktivní úkoly (vstřelit branku), cílem hry brankáře je zabránit vniknutí míčku do jeho branky (tedy snažit se zachovat zápas beze změny)?
Podle Ctirada Štěpánka, jenž se tímto tématem zabývá v házené, je to hlavně pro jeho psychický vliv na tým. „Úspěšnost a neúspěšnost brankářových zákroků, který je posledním hráčem v obraně, působí na psychické stavy spoluhráčů a soupeře v daleko větší míře než úspěšnost a neúspěšnost ostatních hráčů,“ tvrdí ve své publikaci Brankář v národní házené.
Funkce gólmana je vymezena diametrálními rozdíly ve vybavení a v pravidlech ve srovnání s působením hráčů v poli. Ale především je odlišná vnímáním hry. „Protože je činnost brankáře specifická, jeho chybu nemůže prakticky nikdo napravit, jde o činnost velmi psychicky náročnou,“ podotýká Václav Liška v příručce Brankář v házené.
Výkon florbalového gólmana se skládá z několika vzájemně propojených činností, které souvisejí se zvolenou technikou. Tedy s využitím pohybových dovedností, do kterých lze zařadit základní postoj, přesouvání, výhozy, chytání a vyrážení.
Dalším ovlivňujícím prvkem výkonu brankáře je taktika, neboli volba činnosti, kde hlavním úkolem brankáře je zabránit vstřelení gólu. Předpoklady pro to jsou správné vyhodnocení situace, postavení v přímé dráze míčku vzhledem k brance, zaujmutí co největšího prostoru v brance, zmenšování střeleckého úhlu, maximální připravenost pro jakýkoliv pohyb a sledování míčku po celou dobu hry a řízení celé obrany.
Roli gólmana podtrhuje i jednoduchý fakt. Téměř všichni podle rozestavení na hřišti mají jištění. Útočník se v případě chyby může spolehnout na obránce, ti na brankáře. Pokud udělá chybu on, končí situace míčkem v síti…
Autor: Jakub Koráb
sebelepší golman nepomůže k výhře, když tým nemá kvalitu, sebelepší tým nevyhraje, když nemá golmana. Musí tam být symbióza. Hráči musí golmana respektovat a pomáhat mu k nejlepším výkonům. Golman je jediný individualista v týmu, který musí předat svou jistotu hráčům, kteří pro něj udělají maximum.
A stačí k tomu dodat ještě i to, že pokud má tým jistotu „vzadu“, může si dovolit občas i nějaký ten malý hazard „dopředu“… Stačí vzpomenout na hokej a na tým Buffala Sabres, vzadu s Hašanem…průměrný tým, ale dostali se s tím až do finále Stanley Cupu… :-)))
Ahoj mám otázku hlavně na zkušený golmany. Chytáni bez nebo s rukavicemi?? díky za odpověd