Florbalové Švýcarsko žasne. Věčně podceňovaný Grünenmatt hraje opět v horních patrech tabulky a za body děkuje zejména nové české posile. Gólman Lukáš Bauer byl v posledním utkání dokonce vybrán do sestavy kola. Pod Alpami se začíná čím dál víc mluvit o českých brankářích. Ti ruší zaběhlé zvyky, v tamní elitní lize až do loňska nikdy nechytali jiní, než domácí gólmani.
Vítězství Grünenmattu nad Tigers Langnau bylo malou senzací. Tým, kde hrají věhlasní střelci Simon Stucki, Manuel Engel nebo Joel Krahenbühl, si vylámal zuby na českém brankáři. „Neviděl jsem ho ještě chytat, ale slyšel jsem jen dobré věci. Tigers údajně mohli hrát celé hodiny a stejně by nadali gól. Byli prý opravdu frustrovaní,“ říká švýcarský novinář Reto Voneschen.
Jeho slova potvrdil sám hrdina zápasu. „Langnau nás samozřejmě tlačilo, navíc měli výhodu přesilovky, ale nebyli tak efektivní jako třeba Köniz, který dokázal naše chyby potrestat. Byl jsem ale ve velké euforii, s každým zákrokem jsem se cítil líp a líp a pak už jsem se tím zápasem vyloženě bavil. Ani vlastně nevím, jak jsem některé věci pochytal, hodně to bylo o instinktu,“ říká Lukáš Bauer.
V novém prostředí i díky duelu s Tigers zaujal, což je pro pozici brankáře nesmírně důležité. Tým se o něj může opřít a on to ví. „Ten mač řadím hodně vysoko, byl to asi můj nejlepší zápas v kariéře, hrozně rád a dlouho na to budu vzpomínat. Ale za týden nás čeká další zápas,“ zůstává dál na zemi jednička v brance Grünenmattu.
Jeho odchod do Švýcarska přitom mohl být jistým ústupem ze slávy. Loni chytal za Mladou Boleslav, která měla myšlenky na účast ve finále ligy. Do nové sezony si ale Středočeši vybrali Davida Rytycha a Bauer zkusil štěstí ve Švýcarsku.
„Pravda je, že ambice těch týmů se poměrně liší, v Boleslavi jsme chtěli do Superfinále a prát se o titul, zatímco v Grünenmattu se jako reálný cíl stanovilo play-off. Já jsem strávil dlouhou dobu v Tatranu a tam se nic jiného než vítězství nebralo, takže i tady chci samozřejmě vyhrávat. A věřím, že pokud se všechno sejde, kluci budou hrát sebevědomě a dobře bránit, tak můžeme pomýšlet třeba i na semifinále. Ale k tomu vede ještě hodně dlouhá cesta,“ vypráví Lukáš Bauer.
Lukáš Bauer je teprve druhým zahraničním gólmanem, který chytá švýcarskou NLA. Tím prvním byl také Čech – Jan Binder. Ten letos po sestupu Mittelandu bojuje o návrat do elity. Klub na něj dál sází a ze Švýcarska jdou dobré reference.
„Není to překvapení. Pokud získáte gólmana ze zahraničí, musíte si být jistí, že je opravdu dobrý. Tihle kluci jsou ve svých týmech rozhodně lepší, než ti švýcarští. A nezapomeňte Kristýnu Horňákovou která velmi dobře chytá za Bern,“ připomíná Reto Voneschen, který je mimochodem bývalým brankářem Alligator Malans. „Lukáš Bauer zatím odchytal málo zápasů a i když neměl těžké soupeře, tak zaujal. Je ale mladý a předpokládám, že pokud bude takhle dál pokračovat, možná se o něj začne zajímat Wiler. Ty kluby jsou blízko sebe, mají propojení a Wiler je rozhodně důležitější tým než Grünenmatt,“ myslí si Voneschen.
K tomu ale ještě vede dlouhá cesta. Bauer si zvyká na nové prostředí a švýcarskou mentalitu. „Je to velká změna nejen florbalová, ale hlavně životní. Hodně jsem toho přehodnotil. V mnohém jsem se naučil být trpělivý, vážit si určitých věcí a radovat se z maličkostí, bez sebevědomí a pozitivního myšlení bych tu asi být ani nemohl,“ říká. Pro začátek musel vzít i práci, kterou by v Čechách možná odmítl. „Němčina není mojí silnou stránkou, tak dělám manuálně a zpočátku mi to dávalo zabrat, teď už si člověk zvyká a je to jen a jen lepší,“ bere věci s nadhledem.
Švýcarská liga českého gólmana ale rozhodně nezklamala. „Ze své krátké zkušenosti můžu říct, a hodně lidí se mnou asi bude nesouhlasit, že pořád je NLA o trošku kvalitnější, než česká extraliga. Je to hodně o mentalitě, a přístupu každého hráče do každého tréninku a zápasu. Tam je ten rozdíl. Na druhou stranu máme lepší rozhodčí, ale to nebudu víc komentovat,“ usmívá se Lukáš Bauer.
Autor: Tomáš Rambousek